Vědci z Lékařské fakulty Univerzity Severní Karolíny poprvé zjistili souvislost mezi adenovirovou infekcí, která obvykle vede k nachlazení a příznakům podobným chřipce, a vzácnou poruchou srážlivosti krve spojenou s těžkou trombocytopenií (sníženým množstvím krevních destiček v krvi). Dosavadní výsledky výzkumu byly publikovány v odborném časopise New England Journal of Medicine.
Při srážení krve během poranění hrají klíčovou roli krevní destičky, označované jako trombocyty. Někdy mohou určité zdravotní stavy způsobit pokles hladiny krevních destiček, což vede ke stavu známému jako trombocytopenie.
Nebezpečná trombocytopenie
„Tato porucha spojená s adenovirem je nyní jednou ze čtyř uznaných poruch anti-PF4,“ říká profesor medicíny z hematologického oddělení lékařské fakulty Stephen Moll v univerzitním prohlášení. Anti-PF4 jsou protilátky, které mohou hrát roli při tvorbě krevních sraženin a jsou spojeny s určitými typy poruch srážlivosti krve.
Protilátky jsou bílkoviny, které tělo vytváří na ochranu proti škodlivým vetřelcům. Při poruchách anti-PF4 však tělo chybně vytváří protilátky proti takzvanému destičkovému faktoru, který je uvolňován krevními destičkami. To má za následek nadměrnou srážlivost krve a pokles hladiny krevních destiček.
Existují různé formy této poruchy. V některých případech je způsobena působením léku zvaného heparin, což vede k heparinem indukované trombocytopenii (HIT). V jiných případech se objevuje bez známých spouštěcích faktorů, což se označuje jako spontánně indukovaná trombocytopenie.
V posledních letech byl malý počet případů trombocytopenie spojován s některými vakcínami proti covidu-19, nicméně nešlo o očkovací látky vyráběné společnostmi Moderna a Pfizer. Tento stav se označuje jako vakcínou indukovaná imunitní trombotická trombocytopenie.
Klíčový okamžik
Klíčovým okamžikem celého výzkumu se stala hospitalizace pětiletého chlapce, u kterého byla v minulosti diagnostikována adenovirová infekce, s těžkou krevní sraženinou v mozku a výrazně sníženou hladinou krevních destiček.
„Lékaři jednotky intenzivní péče, neurointenzivista a hematologická skupina se snažili stanovit další kroky v péči o tohoto malého chlapce,“ říká doktorka Jacquelyn Baskin-Miller. „Nereagoval na léčbu a jeho stav se rychle zhoršoval. Kladli jsme si otázku, zda by to nemohlo souviset s adenovirem, ale v té době tomu nic nenasvědčovalo.“
U chlapce byla zjištěna přítomnost protilátek obvykle spojovaných s HIT. Podobný případ se týkal dalšího pacienta s adenovirovou infekcí, což vedlo k podrobnějšímu testování. Tyto testy potvrdily, že pacientovy protilátky jsou namířeny proti stejnému proteinu jako protilátky HIT, a dospěly k závěru, že se jedná o variantu HIT spojenou s adenovirovou infekcí.
Tento průlomový objev ponechává vědcům mnoho nezodpovězených otázek, včetně toho, jak častá je tato porucha, zda ji mohou způsobovat i jiné viry a proč se nevyvine u každého, kdo je infikován adenovirem. „Doufáme, že naše zjištění povedou k včasnější diagnostice, vhodné a optimalizované léčbě i k lepším výsledkům u pacientů, u nichž se toto život ohrožující onemocnění objeví.“ konstatoval Stephen Moll.