Viry nutně nemusí jen škodit. Je možné, že nám i chrání zdraví!

  • Přes sliznice střeva či plic nám denně proleze do těla třicet miliard rozličných virů
  • Pronikají nám do nejrůznějších orgánů včetně mozku a pošťuchují tam imunitní systém
  • Co má tahle „virová armáda“ v lidském organismu za úkol?
Viry nutně nemusí jen škodit. Je možné, že nám i chrání zdraví!

Viry, které se živí bakteriemi, čili bakteriofágy, zná věda už celé století. Najdeme je všude – ode dna oceánů až po vrcholky hor. Naše útroby nejsou výjimkou. Roli bakteriofágů v lidském organismu začínáme teprve doceňovat.

Podle klasických učebnicových definic by si bakteriofágy čili „žrouti bakterií“ neměly buněk vyšších organismů včetně člověka vůbec všímat. Zato bakterie si ujít nenechají. Proto se vědci po dlouhá desetiletí snažili se střídavými úspěchy zkrotit bakteriofágy do podoby „živého antibiotika“.

Nejdále v tomto směru došli gruzínští vědci ve stalinském Sovětském svazu. Dnes zažívá výzkum bakteriofágů renesanci s tím, jak narůstá odolnost choroboplodných bakterií vůči tradičním „chemickým“ antibiotikům.

Nový výzkum australských vědců pod vedením Jeremyho Barra z Monash University v Melbourne publikovaný vědeckým časopisem mBio prokázal, že se bakteriofágy hromadí v hlenu pokrývajícím sliznice. Vážou se tam na molekuly mucinů a díky tomu jsou v hlenu pevně ukotvené. Mají tak spoustu příležitostí k lovu bakterií, které se snaží přes ochrannou hlenovou vrstvičku proniknout do našeho organismu.

Tím ale hrátky člověka s bakteriofágy nekončí. Viry procházejí přes povrchovou vrstvu buněk střeva i plic do nitra našeho organismu. V mozku dokážou dokonce projít přes stěnu krevních kapilár a vstoupit tak mezi neurony. Mechanismus, jakým si viry zajistí průchod buňkami, zůstává nejasný.

Vědci zjistili, že v nitru buňky je virus chráněný zvláštním váčkem, který ho kompletně izoluje od vnitrobuněčného prostředí. Buňky našich sliznic neustále „polykají“ viry přicházející „z venku“ a posílají je dál do nitra organismu. Denně jich tak lidské tělo „naskladní“ zhruba třicet miliard.

Fageom aneb armáda bakteriofágů

Podle Jeremyho Barra se nám v organismu vytváří armáda bakteriofágů souhrnně označovaná jako fageom a upravuje fungování lidského imunitního systému. Některé dřívější studie naznačují, že bakteriofágy mohou potlačovat růst nádorových buněk nebo tlumit přehnanou reakci imunitního systému na jinak nevinné podněty.

Mohou se dokonce podílet na regulaci reakce imunitního systému příjemce na transplantovaný orgán. Jiné studie odhalily, že lidé trpící autoimunitními chorobami, jako je cukrovka prvního typu nebo Crohnova choroba, mají pozměnou skladbu bakteriofágů ve střevu.

Nakolik se tato změna promítá i do skladby bakteriofágů v těle a na vykolejení funkcí imunitního systému, zůstává nejasné. Jeremy Barr je přesvědčený, že při střevních nebo plicních infekcích dochází k zesílení přílivu bakteriofágů do těla pacienta a jejich zvýšená četnost pak mobilizuje imunitní systém k razantnějším obranným reakcím.

Fageom by tak mohl sehrávat podobně klíčovou roli jako bakteriom - tedy soubor bakterií obývajících lidský organismus. Bakterie se zcela přirozeně vyskytují i v tkáních a orgánech považovaných tradičně za naprosto sterilní prostředí. Množí se nejen v plicích nebo ledvinách, ale dokonce i v placentě těhotných žen.

Všude, kde máme přirozenou skladbu bakterií narušenou (a toho snadno dosáhneme například užíváním antibiotik), máme zaděláno na vážné problémy. Ve světle nové studie Jeremyho Barra a jeho spolupracovníků se zdá, že neméně důležitý je pro nás správně vybalancovaný tělesný fageom.

Zdroj: mBio, Foto: naturalismus, CC BY-SA 2.0

Témata článku: Výzkum, Medicína, Zdraví, Viry, Bakterie, Sovětský svaz, Antibiotika, Australský vědec, Lidský organismus, Virus, Vážný problém, Střídavý úspěch, Těhotná žena, Celé století, Nový výzkum, Imunitní systém, Vir přicházející, Sliznice, Klíčová role, Povrchová vrstva, Sterilní prostředí, Trpící člověk, Nová studie, Střevo, Melbourne

Určitě si přečtěte