Na Marsu je nyní hlavní hvězdou rover Perseverance a jeho malý vrtulník, který se už brzy odlepí z povrchu vstříc krátkým ale historickým dobrodružstvím v atmosféře rudé planety.
Kromě něj ale na povrchu pracuje také rover Curiosity, za měsíc tam přistane čínská sonda a zapomenout nesmíme ani na InSight. Jediná funkční statická sonda má v poslední době problémy.
Sonda InSight přistála v listopadu 2018. Na palubě má dva hlavní a několik menších přístrojů pro průzkum vnitřních částí planety. Tepelná sonda bohužel selhala. Její krtek se nedokázat protlouci do požadované hloubky pěti metrů, a tak vědci nedávno tento experiment odpískali.
Seismometr SEIS ale pracuje a detekuje otřesy planety. Už brzy však bude minimálně dočasně vypnut a s ním i celá sonda.
Energetické problémy
Každá kosmická sonda potřebuje zdroj energie. Současné rovery se spoléhají na radioizotopový termoelektrický generátor, který je nezávislý na okolních podmínkách. InSight vyrábí elektrickou energii prostřednictvím dvou velkých solárních panelů. Každý má průměr 2,15 metru. Po přistání v prvním solu (den na Marsu) generovaly panely 4,6 kilowatthodin za sol.
Na panely však postupně padá marsovský prach, což je dobře patrné na snímcích v průběhu času. Z množstvím prachu klesá množství energie, kterou panely vyrobí – v únoru to bylo už jen 27 %.
Solární panely InSight. Zleva: prosinec 2018, duben 2019, únor 2021. Foto: NASA/JPL-Caltech
Sonda potřebuje energii pro provoz vědeckých přístrojů, ale také pro komunikaci a ohřev klíčových elektronických částí, které zrovna nemilují kruté marsovské zimy.
NASA s přicházející zimou sondu postupně vypíná. Za pár týdnů vypne i seismometr SEIS a uvede sondu do hibernace. Sonda má jakýsi „zombie režim“. Je naprogramovaná tak, aby se s příchodem jara dobila a znovu spustila. K tomu by mohlo dojít v červenci.
Marsovská zima je na planetě nejčastější příčinou úmrtí kosmických sond. Posledním příkladem je rover Opportunity, který byl do hibernace uveden v červnu 2018 a poté se už neozval. Podobně dopadl jeho kolega Spirit nebo sonda Phoenix, ze které InSight vychází.
Kde udělali chybu?
K přežití zimy potřebuje sonda energii. Účinnost zaprášených panelů však klesá o desítky procent.
V případě InSight jde o kombinace dvou problémů. Na palubě nemá nic k umělému očištění panelů. Naklápění panelů, „stěrka“ nebo jiná řešení by se teď vědcům hodila. Každé zařízení se ale může pokazit, každé zařízení navíc stojí peníze a každé zařízení něco váží, což stojí další peníze.
Misi sondy za 820 milionů dolarů tak může nakonec paradoxně ukončit problém, na který by na Zemi stačil smeták s lopatkou za pár desítek korun.
Druhým problémem jsou podmínky v Elysium Planitia. V případě zmíněných roverů ukázala planeta i vlídnou tvář. Panely Opportunity i Spiritu pokrýval prach, ale občas se rover potkal s větrným vírem, který panely zase očistil. V NASA tomu říkají „čisticí události“ (cleaning events).
Jeden příklad za všechny. V dubnu 2009 se energetický výkon roveru Spirit díky větru a očištění panelů v průběhu několika dnů zvýšil z 223 watthodin na 372 watthodin. Elysium Planitia se ale čistící události vyhýbají, a tak na sondu jen dopadá další a další prach.
Podle vědců by InSight měla zimu přežít a za pár měsíců se vrátit k práci – i když patrně jen na pár dalších měsíců. Lidé od seismometru SEIS se jen obávají, že jim unikne pár velkých marsotřesení.
Pokud by však přišla prachová bouře, byla by to pro sondu konečná. Na druhou stranu je vhodné zmínit, že InSight už trochu přesluhuje. Jeho mise měla trvat něco přes 700 solů (dnů na Marsu). Nyní už pracuje o 150 solů déle.