2. března 1978 vyrazil do vesmíru jediný československý kosmonaut Vladimír Remek. Dobrodružné cesty ke stanici Saljut 6 se společně s ním zúčastnil i Alexej Gubarev ze Sovětského svazu. | Foto: Profimedia

Remek se narodil  26. září 1948 v Českých Budějovicích. Později se přestěhoval do Brna a pak do Čáslavi, kde v roce 1966 odmaturoval. Dále 4 roky studoval na Vyšším leteckém učilišti v Košicích. V roce 1972 zahájil studium na Vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moninu u Moskvy. | Foto: Profimedia

Bývalý vojenský pilot se může pyšnit tím, že se díky svému zařazení do programu Interkosmos stal 87. kosmonautem světa a historicky prvním, který nepocházel z USA či SSSR. | Foto: Profimedia

Remek a Gubarev letěli kosmickou lodí Sojuz 28, kterou na oběžnou dráhu Země vynesla raketa Sojuz-U. | Foto: Profimedia

Dotyčnou kosmickou loď vyrobila společnost NPO Energija a její hmotnost činila 6 570 kg. | Foto: Profimedia

Pro srovnání: Toto je modernější kosmická loď Sojuz TMA 6, která v roce 2005 letěla k Mezinárodní vesmírné stanici. | Foto: NASA

Na tomto snímku můžete vidět interiér návratového modulu Sojuzu TMA. | Foto: NASA

A tady již máme Sojuz 28 při startu. Nosná raketa Sojuz-U odstartovala v 15:28:10 UTC, a to z kosmodromu Bajkonur, který se nachází na území Kazachstánu. | Foto: Profimedia

Jednalo se o v pořadí 63. let kosmické lodě s posádkou ze Země a současně 4. let k orbitální stanici Saljut 6. Tato fotografie Sojuzu 28 byla pořízena během předstartovních příprav.  | Foto: Profimedia

Model Saljutu 6, ke kterému Sojuz 28 letěl. Jmenovaná orbitální stanice byla dlouhá 15,8 metrů, široká 4,15 metrů a nabízela obytný prostor o velikosti 90 metrů krychlových. | Foto: Mikhail (Vokabre) Shcherbakov, CC BY-SA 2.0

Disponovala dvěma spojovacími uzly, díky čemuž na ní mohly být dvě lodi typu Sojuz s posádkou současně. Kromě toho na ní mohly být doručovány zásoby loděmi typu Progress. | Foto: Profimedia

Stanice fungovala v letech 1977 až 1982. Během této doby k ní dorazilo 31 kosmických lodí a vystřídalo se zde 27 kosmonautů. 6 z nich bylo na její palubě dvakrát. | Foto: Музей Космонавтики from Россия, CC0

Aby se Remek a Gubarev na Saljut 6 dostali, museli absolvovat více než 24 hodin dlouhý let. Ke spojení se stanicí došlo 3. března v 17:10 UTC. | Foto: Profimedia

Remek měl ve vesmíru provést celkem 6 experimentů nazvaných Chorella-1, Tepelná výměna-2, Oxymetr, Supos, Extinkce a Morava-splav. | Foto: Profimedia

První z nich byl zaměřený na výzkum růstu řas, při druhém byla srovnávána naměřená teplota těla s pocity kosmonautů, třetí se zajímal o vlivu stavu beztíže na zásobování tkání, čtvrtý byl zaměřený na psychiku kosmonautů, v rámci pátého byla sledována jasnost hvězd při západu za obzor a konečně šestý obnášel tavení a pomalé chladnutí vzorků chloridu měďného a olovnatého a chloridu stříbrného a olovnatého | Foto: Profimedia

Celková délka spojení Sojuzu 28 se stanicí činila 6 dní, 16 hodin a 13 minut. Běhém této doby se Remek a Gubarev kromě zmínených experimentů věnovali i jiným aktivitám - například uspořádali mezinárodní tiskovou konferenci. | Foto: Profimedia

9. března začaly přípravy na odlet. Oba kosmonauti umístili výsledky svých pokusů do přistávacího modulu a odpadky do orbitálního modulu. | Foto: Profimedia

Přistávací modul lodi Sojuz 28 byl později vystaven v leteckém muzeu v Praze-Kbelích. | Foto: 21. 6. 2009, 11:27, Public domain

Zde ještě jeden snímek přistávacího modulu Sojuzu 28. | Foto: 17:09، 9 سبتمبر 2009, Public domain

Pro srovnání: modernější návratová kabina lodi Sojuz-TMA-2. | Foto: NASA

Cesta zpět na Zemi započala 10. března ráno, kdy se Sojuz 28 odpojil od stanice a s pomocí brzdícího motoru zahájil sestup. | Foto: Profimedia

Sojuz 28 se rozpadl na tři části a modul s posádkou v pořádku přistál ve 13:44 v Kazachstánu (cca 310 km západně od Celinogradu). Tato fotografie je však z nácviku přistání na vodě.  | Foto: Profimedia

Na místě přistání oba kosmonauty vyzvedly vrtulníky a dopravily je do nedalekého Arkalyku. | Foto: Profimedia

Následně se Remek a Gubarev letecky vrátili do Bajkonuru, kde byli ubytovaní v hotelu se stylovým názvem Kosmonaut. | Foto: Profimedia

Není bez zajímavosti, že Remkův start byl pro ČSSR velkým překvapením, protože o něm předem nikdo neinformoval. | Foto: Profimedia

Po návratu do rodné země Remek několik let sloužil u vojenského letectva a později dělal obchodního zástupce a obchodního radu v Rusku. | Foto: NA, CC BY-SA 4.0

Následně se vydal na politickou dráhu: v letech 2004 až 2013 působil jako poslanec Evropského parlamentu za KSČM a v letech 2014 až 2018 byl českým velvyslancem v Rusku. | Foto: Pavel Ševela / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Remkův a Gubarevův let do vesmíru připomíná mj. i toto sousoší nazvané „Kosmonauti“. | Foto: Maikel, CC BY-SA 3.0