Zdravotní účinky kávy nejsou tak jednoznačné, jak se z některých studií může zdát. Káva je chemicky velmi složitá a její jednotlivé složky na nás působí různými způsoby. Web Ars Technica shrnul dosavadní poznatky o pozitivních i negativních vlivech tohoto populárního nápoje na lidské zdraví.
Pravděpodobně jste už někdy slyšeli, že pití kávy je zdraví prospěšné. Studie prokázaly, že konzumace přiměřeného množství kávy je spojena s mnoha zdravotními přínosy, včetně nižšího rizika vzniku cukrovky druhého typu a některých kardiovaskulárních onemocnění. Přestože byly tyto asociace mnohokrát prokázány, ve skutečnosti nedokazují, že káva snižuje riziko onemocnění.
S kávou je to složité
Některé zdroje uvádějí, že konzumace tří až pěti šálků kávy denně je pro zdraví optimální, ovšem ve skutečnosti to není tak jednoduché. Káva obsahuje mnoho složek, které mohou různými způsoby ovlivňovat zdraví. Kromě kofeinu se v ní nacházejí další látky a sloučeniny působící na lidský organismus.
- Alkaloidy – vedle kofeinu je dalším důležitým alkaloidem obsaženým v kávě trigonelin. Je méně prozkoumaný než kofein, ale výzkumy naznačují, že může mít pozitivní zdravotní účinky – například snižuje riziko cukrovky druhého typu.
- Polyfenoly – tyto sloučeniny, které se nacházejí v mnoha rostlinách, včetně kakaa a borůvek, jsou prospěšné pro srdce a cévy. Mohou pomáhat předcházet neurodegenerativním onemocněním, jako je Alzheimerova choroba. Káva obsahuje převážně skupinu polyfenolů označovaných jako chlorogenové kyseliny.
- Diterpeny – káva obsahuje dva druhy diterpenů – cafestol a kahweol – které tvoří kávový olej, přírodní tuk uvolňovaný z kávy během její přípravy. Tyto látky mohou zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění.
- Melanoidiny – sloučeniny, které vznikají při vysokých teplotách během pražení, dodávají pražené kávě barvu a charakteristickou chuť a vůni. Mohou mít také prebiotický účinek, což znamená, že zvyšují množství prospěšných bakterií ve střevech, a to je důležité pro celkové zdraví.
Způsob pěstování, přípravy a podávání kávy může ovlivnit obsah jednotlivých látek, a tím i její zdravotní účinky. Například podmínky pěstování mohou ovlivnit množství kofeinu a chlorogenových kyselin – káva pěstovaná ve vysokých nadmořských výškách bude mít nižší obsah kofeinu i kyseliny chlorogenové.
Vliv má celá řada faktorů
Bylo také prokázáno, že dva nejčastější druhy kávových zrn – arabika a robusta – mají různý obsah kofeinu, kyseliny chlorogenové a trigonelinu. Nicméně ani u jednoho typu nebylo prokázáno, že by byl zdraví prospěšnější, nebo naopak škodlivější.
Klíčové je také to, jak moc je káva pražená. Čím silnější pražení, tím více vzniká melanoidinů (a tím intenzivnější je chuť), ale snižuje se obsah chlorogenových kyselin a trigonelinu. Ve Velké Británii je nejčastěji konzumovaným druhem instantní káva. Ta je obvykle sušená mrazem. Výzkumy ukazují, že instantní káva obsahuje ve srovnání s filtrovanou kávou a espressem vyšší množství melanoidinů.
Chemické složení kávy ovlivňuje také způsob její přípravy. Například vařená káva obsahuje ve srovnání s filtrovanou vyšší množství diterpenů. Vliv mají i další faktory – například množství kávy, jemnost mletí, teplota vody a velikost šálku.
Chlorogenové kyseliny snižují riziko kardiovaskulárních onemocnění tím, že zlepšují funkci tepen. Existují také důkazy, že mohou snižovat riziko cukrovky druhého typu tím, že regulují prudké zvýšení hladiny cukru v krvi po jídle. Na druhou stranu bylo prokázáno, že diterpeny zvyšují hladinu lipoproteinu, což je typ cholesterolu spojovaný s kardiovaskulárními chorobami.
Vliv může mít i mléko a cukr
Přidáním mléka, smetany, cukru a sirupu se změní nutriční hodnota. Nejenže se zvýší obsah kalorií, ale může se také zvětšit příjem nasycených tuků a cukrů. Oba tyto faktory jsou spojeny se zvýšeným rizikem cukrovky druhého typu a kardiovaskulárních onemocnění a mohou působit proti příznivým účinkům ostatních látek v samotné kávě.
Existují také důkazy, že různí lidé mohou na některé z uvedených sloučenin reagovat odlišně. Bylo prokázáno, že pravidelné pití tří až čtyř šálků kávy denně vede k vytvoření tolerance vůči účinkům kofeinu zvyšujícím krevní tlak. V tom, jak vaše tělo s kofeinem a dalšími sloučeninami zachází, může hrát významnou roli také genetika.
Stále více důkazů také poukazuje na střevní mikrobiom jako na důležitý faktor, který určuje, jaké účinky na zdraví může káva mít. Některé výzkumy například naznačují, že střevní mikroby hrají důležitou roli v metabolismu kyseliny chlorogenové, a tudíž mohou rozhodovat o tom, zda bude zdraví prospěšná, nebo naopak.
Ačkoli kávu pije lidstvo již několik století a v současnosti je po ropě druhou nejprodávanější komoditou na světě, stále neznáme odpovědi na celou řadu otázek ohledně jejího vlivu na lidské zdraví. Nadále tedy platí, že by se konzumace tohoto nápoje měla řídit heslem „méně je někdy více“.
