Odborníci z Univerzity státu Utah se pustili do zkoumání vln veder, aby zjistili, zda jsou v současnosti častější než v relativně nedávné minulosti. Analyzovali proto všechny vlny veder, které se vyskytly po celém světě v období od roku 1979 do roku 2020. Výsledky, které publikoval magazín New Scientist, lze označit jako poměrně znepokojivé.
O 50 % delší vlny veder
Začněme hned tím nejzásadnějším číslem: zatímco v osmdesátých letech minulého století trvaly vlny veder v průměru osm dní, nyní jsou o polovinu delší – přetrvávají průměrně dvanáct dní. Odborný asistent Wei Zhang z oddělení rostlin, půdy a klimatu varuje, že horka budou s pokračujícím oteplováním planety přetrvávat ještě déle. „Podle tohoto trendu by se do roku 2060 mohly zdvojnásobit na 16 dní,“ konstatuje.
Zhangův vědecký tým zjistil nejen to, že vlny veder trvají výrazně déle, ale také se vyskytují častěji a pohybují se pomaleji. Konkrétně se rychlost, kterou se vedra pohybují, snížila z přibližně 340 kilometrů za den v 80. letech 20. století na přibližně 280 kilometrů za den v současnosti. To v praxi znamená, že konkrétní místa musí snášet úmorná horka častěji a déle.
Dalším zjištěním je skutečnost, že vlny veder mají přes svou nižší průměrnou rychlost tendenci postupovat na větší vzdálenosti, čímž ovlivňují rozsáhlejší oblasti. Zatímco v osmdesátých letech urazila vlna veder v průměru 2500 kilometrů, nyní je to o 500 kilometrů (tj. o 20 %) více.
Jak probíhal výzkum
Většina předchozích studií zabývajících se vlnami veder se zaměřovala na konkrétní místa nebo regiony. Jedním z nejzásadnějších přínosů této vědecké práce je skutečnost, že se vědci z Univerzity státu Utah zabývali otázkou, jak se vlny veder pohybují v čase.
Za tímto účelem rozdělili celý svět do mřížky. Vlna veder byla definována jako jeden nebo více čtverců sítě s teplotami výrazně vyššími, než je průměr z let 1981 až 2010 (konkrétně vyššími než 95 % teplot v tomto období) po dobu delší než tři dny.
Následná analýza ukázala, že vlny veder mají tendenci se pohybovat určitými směry v závislosti na podmínkách. Například v Austrálii mají vlny veder silnou tendenci posouvat se směrem na jihovýchod, zatímco v Jižní Americe se pohybují zejména směrem na severovýchod.
Poněkud horká budoucnost
Studie se nezabývala příčinami těchto trendů. Vědci ale varují, že častější, pomalejší a déle trvající vlny veder, které vnímají jako důsledek probíhajících klimatických změn, povedou ke stále ničivějším dopadům na lidstvo a přírodu. Obecně platí, že čím déle je obyvatelstvo vystaveno vlnám veder, tím vyšší je míra hospitalizací a úmrtí.
Je nutné podotknout, že čísla týkající se přetrvávání vln veder velmi závisí na tom, jak vlastně vlnu veder definujeme. Při změně definice by celkové trendy zůstaly stejné, ale čísla by se mohla výrazně lišit. „To je třeba vzít v úvahu při pohledu na přesné číselné hodnoty,“ podotýká vědecká pracovnice Andrea Böhnisch z Univerzity Ludwiga Maximiliana v Mnichově.
Výsledky vědeckého bádání byly 29. března publikovány v renomovaném odborném časopise Science Advances. Odborníci v článku varují, že vlny veder, které jsou nyní delší, cestují dále a pohybují se pomaleji, mohou v budoucnu způsobit devastující dopady na lidské zdraví a životní prostředí, pokud nebudou okamžitě přijata účinná opatření proti emisím skleníkových plynů.