Vnitřní jádro Země se přestalo otáčet rychleji než zbytek planety. Část vědců o tom ale pochybuje

Údaje o zemětřeseních naznačují, že se vnitřní jádro v roce 2009 přestalo otáčet rychleji než zbytek planety, uvádí článek publikovaný tento týden v odborném časopise Nature. Hned v úvodu ale podotýká, že ne všichni vědci s tímto závěrem souhlasí.

Tisíce kilometrů pod našima nohama se v zemském nitru pravděpodobně odehrává něco velmi podivného. Řada vědců se domnívá, že se vnitřní jádro otáčelo rychleji než zbytek planety, nicméně v průběhu minulého desetiletí se prý situace změnila. „Byli jsme docela překvapeni,“ říkají seismologové Yi Yang a Xiaodong Song z Pekingské univerzity, kteří o těchto zjištěních informovali v časopise Nature Geoscience.

A přece se točí!

Výsledky by mohly pomoci objasnit mnohé záhady hlubin Země, včetně toho, jakou roli hraje vnitřní jádro při udržování magnetického pole a při ovlivňování rychlosti rotace celé planety – a tím i délky dne. Jsou zatím posledním příspěvkem v dlouhodobém úsilí o vysvětlení neobvyklé rotace vnitřního jádra a nemusí být v těchto otázkách zdaleka posledním slovem.

Vědci objevili vnitřní jádro v roce 1936 poté, co zkoumali, jak se seismické vlny vznikající při zemětřeseních šíří planetou. Změny rychlosti vln odhalily, že se jádro planety, které je široké asi 7 000 kilometrů, skládá z pevného středu tvořeného převážně železem uvnitř pláště z tekutého železa a dalších prvků. Jak železo z vnějšího jádra krystalizuje na povrchu vnitřního jádra, mění hustotu vnější kapaliny, což pohání otáčivé pohyby, které udržují magnetické pole Země.

Kapalné vnější jádro v podstatě odděluje 2 400 kilometrů široké vnitřní jádro od zbytku planety, díky čemuž se vnitřní jádro může otáčet vlastním tempem. V roce 1996 Xiaodong Song a Paul G. Richards informovali o studiu zemětřesení, která vznikla ve stejné oblasti v průběhu tří desetiletí a jejichž energii zaznamenala stejná monitorovací stanice vzdálená tisíce kilometrů.

Vnitřní jádro rotovalo rychleji

Od šedesátých let minulého století se podle vědců změnila doba šíření seismických vln vycházejících z těchto zemětřesení, což naznačilo, že vnitřní jádro rotuje rychleji než plášť planety. Pozdější studie zpřesnily odhady rychlosti této „superrotace“ a dospěly k závěru, že vnitřní jádro rotuje rychleji než plášť přibližně o jednu desetinu stupně za rok.

Ne všichni s tím však souhlasí. Jiné práce naznačily, že k superrotaci dochází zpravidla ve specifických obdobích, jako například na počátku roku 2000, a nejedná se o trvalý a stabilní jev. Někteří vědci dokonce tvrdí, že superrotace neexistuje a že rozdíly v časech pohybu jsou způsobeny fyzikálními změnami na povrchu vnitřního jádra.

V červnu loňského roku vědci John Vidale a Wei Wang, zabývající se výzkumem Země, přišli s dalším překvapivým objevem. Na základě údajů o seismických vlnách, které vznikly při amerických jaderných testech v letech 1969 a 1971, oznámili, že v těchto letech vnitřní jádro Země „subrotovalo“, tedy rotovalo pomaleji než plášť. Teprve po roce 1971 podle nich zrychlilo a začalo superrotovat.

Od roku 2009 se prý neotáčí rychleji

Nyní Yang a Song tvrdí, že vnitřní jádro zastavilo svou rotaci vůči plášti. Studovali zemětřesení převážně z let 1995 až 2021 a zjistili, že se superrotace vnitřního jádra kolem roku 2009 zastavila. Tuto změnu pozorovali na různých místech zeměkoule, což podle nich potvrzuje, že jde o skutečně celoplanetární jev související s rotací jádra, a ne jen o lokální změnu na povrchu vnitřního jádra.

Údaje naznačují, že se vnitřní jádro možná dokonce posouvá zpět k subrotaci. Pokud tomu tak skutečně je, znamenalo by to, že se něco děje s magnetickými a gravitačními silami pohánějícími rotaci vnitřního jádra. Takové změny by mohly spojovat vnitřní jádro s širšími geofyzikálními jevy, jako je například prodloužení nebo zkrácení délky dne na Zemi.

V tuto chvíli zůstává mnoho nezodpovězených otázek – například jak sladit pomalé tempo změn, které uvádějí Yang a Song, s některými rychlejšími změnami uváděnými jinými studiemi. Jediným východiskem z této šlamastyky je počkat na další zemětřesení. „Dlouhá historie nepřetržitého zaznamenávání seismických dat je pro sledování pohybu srdce planety rozhodující,“ konstatují Yang a Song. „Musíme si počkat,“ dodává Vidale.

Diskuze (6) Další článek: Zdraví SSD Samsung 990 Pro doslova mizí před očima. Během pár týdnů hlásí diagnostika zhoršení o desítky procent

Témata článku: Výzkum, Země, Geologie, Zemětřesení, Yang, Rotace, Plášť, Nature, Song, Nature Geoscience, Jádro, Zbytek planety, Planeta, Vědec, Zbytek, Část vědců



Vědci udělali průlom v jaderné fúzi. K elektrárnám je však stále ještě hodně daleko

Vědci udělali průlom v jaderné fúzi. K elektrárnám je však stále ještě hodně daleko

Vědcům se poprvé podařilo u jaderné fúze dosáhnout uvolnění většího množství energie, než bylo do pokusu vloženo. Jde o historický průlom, má však má celou řadu háčků.

Antonín Trčálek
Jaderná fúze
Bude to o prsa. Facebook a Instagram pořád neví, kdy jsou zobrazené bradavky porno

Bude to o prsa. Facebook a Instagram pořád neví, kdy jsou zobrazené bradavky porno

**Meta má zjednodušit pravidla a být ke všem spravedlivá **Facebook s Instagram věnují samostatný odstavec bradavkám **Pravidla ale neřeší nebinární, transsexuální a intersexuální osoby

Petr Urban
InstagramFacebookSociální sítě
Sazkamobil přidal nové tarify a zvětšil výběr paušálů. Neomezená data ale stále nenabízí
Jan Láska
SazkamobilTarify a mobilní službyVirtuální operátoři
Obnovitelné zdroje do 50 kW bez licence i stavebního povolení. Klíčová novela vstoupila v platnost
Filip KůželStanislav Janů
LegislativaObnovitelné zdrojeFotovoltaika
U filipínského ostrova Luzon se na obloze objevilo něco neznámého. Mohla by to být nová čínská vzducholoď

U filipínského ostrova Luzon se na obloze objevilo něco neznámého. Mohla by to být nová čínská vzducholoď

** Na internetu se objevily snímky něčeho, co by mohla být vzducholoď určená k dlouhodobým letům ve velkých výškách ** Tento objekt se pohyboval v blízkosti západního pobřeží filipínského ostrova Luzon ** Vzhledem k okolnostem by mohlo jít o moderní čínskou vojenskou vzducholoď

Stanislav Mihulka
VzducholoďVojenství
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
Po asteroidu, který zabil dinosaury, zbyly pod mořským dnem obrovské jizvy

Po asteroidu, který zabil dinosaury, zbyly pod mořským dnem obrovské jizvy

** Američtí vědci objevili pod mořským dnem terénní vlny ** Důkazy naznačují, že vznikly po srážce s asteroidem ** Víme víc o jednim z nejdramatičtějších dnů v historii naší planety

Karel Kilián
KatastrofyZeměAsteroidy
Všichni žijeme v Bublině. Je velká 1000 světelných let a magnetizovaná

Všichni žijeme v Bublině. Je velká 1000 světelných let a magnetizovaná

** O bublinách v galaxiích toho víme jen velmi málo ** Theo O’Neill a jeho kolegové se to snaží zlepšit ** Zmapovali magnetická pole naší Lokální Bubliny

Stanislav Mihulka
Astronomie