Jak vypadá obloha na Marsu? Tuto otázku jste si možná při pohledu na pozemské oblaky, plující po modrém nebi, kladli i vy. Díky zprávě amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) už známe odpověď. Vozítko Curiosity totiž 12. prosince 2021 zaznamenalo mraky na marťanské obloze.
„Na osmisnímkovém filmu pořízeném pomocí fotek z navigační kamery na palubě vozítka NASA Curiosity jsou vidět mraky plující po marťanské obloze. Na obrázcích jsou vidět stíny těchto mraků pohybující se po terénu,“ uvádí se v prohlášení.
NASA publikovala ještě druhý film (či přesněji řečeno animovaný GIF), sestávající z osmi snímků, který mraky ukazuje v celé jejich kráse. Záznam byl pořízen stejnou kamerou jako první snímky a ukazuje mraky tak, jak byly k vidění přímo nad vozítkem.
Mraky tvořené oxidem uhličitým
Získané záběry dokážou mnohem víc než jen fascinovat. Umožnily vědcům vypočítat několik důležitých charakteristik – například jak rychle se mraky pohybují a jak vysoko jsou na obloze. Vědci dospěli k závěru, že mraky jsou velmi vysoko – téměř 80 kilometrů nad povrchem rudé planety.
Protože je v těchto výškách extrémně chladno, vědci předpokládají, že se mraky skládají z ledu oxidu uhličitého. Tím se liší od pozemských mraků z vodního ledu, jež se nacházejí v nižších atmosférických výškách. V porovnání se Zemí je marťanská atmosféra poměrně řídká. Její objem je asi 1 % zemské a je tvořena převážně oxidem uhličitým, což z planety činí nehostinné místo pro případné lidské návštěvníky.
Marťanská oblaka jsou ve skutečnosti nevýrazná – v atmosféře se objevují velice nezřetelně. Badatelé proto museli použít speciální zobrazovací techniky, aby je spatřili. Tyto techniky spočívaly v pořízení několika snímků s cílem získat statické pozadí. Jakmile výzkumníci toto statické pozadí „odečetli“, mohli vidět objekty, které se na snímku pohybují – jinými slovy mraky.
Robotické vozítko Curiosity je velké zhruba jako osobní automobil. Na Marsu přistálo téměř před deseti lety a v současnosti v rámci mise NASA Mars Science Laboratory (MSL) zkoumá více než 3 miliardy let starý kráter Gale. Cíle mise zahrnují výzkum marťanského klimatu, geologie a posouzení, zda vybraná terénní lokalita uvnitř Gale někdy nabízela podmínky příznivé pro mikrobiální život.