Bakterie z dutiny ústní mohou pronikat do krve a spouštět charakteristické projevy imunitní aktivity spojené s revmatoidní artritidou. Toto zjištění podporuje myšlenku, že onemocnění dásní může přispívat k bolestivému onemocnění kloubů zvanému revmatoidní artritida, informuje web New Scientist.
Dana Orange z Rockefellerovy univerzity v New Yorku vysvětluje, že malá studie, publikovaná v odborném časopise Science Translational Medicine, je jednou z prvních, která ukazuje, že stejné protilátky, jako napadají klouby při revmatoidní artritidě, útočí také na bakterie žijící na dásních, a posiluje doporučení, aby lidé s tímto onemocněním dodržovali správnou zubní hygienu.
Co mají společného dásně a klouby?
Revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění, které se projevuje tím, že imunitní systém napadá tkáně v těle. Předchozí výzkumy zjistily, že lidé s touto chorobou mají větší pravděpodobnost onemocnění dásní, doprovázené jejich zánětem a krvácením, ale nebylo jasné proč.
Orange a její kolegové sledovali v rámci studie pět lidí s revmatoidní artritidou, z nichž dva měli také onemocnění dásní. Požádali je, aby po dobu čtyř let poskytovali každý týden vzorky krve. Vzorky byly následně testovány na přítomnost bakterií a také na několik markerů aktivity imunitního systému.
Na rozdíl od tří osob se zdravými dásněmi se u osob s nemocnými dásněmi v krvi v nepravidelných intervalech objevovaly stopy genů bakterií z ústní dutiny – například streptokok. To bylo pravděpodobně způsobeno epizodami krvácení dásní, říká Orange. „Zatímco krev teče, bakterie se dostávají dovnitř.“
Útok imunitního systému
Když množství bakterií v ústech dosahovalo vrcholu, objevily se také známky aktivity imunitních buněk zvaných monocyty. O monocytech je známo, že se podílejí na imunitní reakci při artritidě – konkrétně jsou schopné produkovat cytokiny, které mohou přispět k rozvoji zánětu v kloubech. Tyto cytokiny dokážou stimulovat další buňky imunitního systému, aby se zapojily do zánětlivé reakce.
Vědci také občas ve vzorcích krve našli stopy bakterií, které normálně žijí na kůži, ale jejich přítomnost nebyla doprovázena imunitní aktivitou. To napovědělo, že kožní bakterie kontaminovaly vzorek během jeho odběru, říká Orange. „Víme, že imunitní systém bakterie v krvi neignoruje – obvykle jsou velmi rychle odstraněny.“
Ve druhé části studie byly analyzovány jednorázové vzorky krve 73 osob, z nichž přibližně polovina trpěla revmatoidní artritidou. Vědci hledali protilátky, které se zaměřují na skupinu bílkovin s chemickou modifikací zvanou citrulinace. Tato změna může nastat u jakéhokoli proteinu, ale určité citrulinované proteiny se vyskytují ve vysokém množství v kloubech lidí s revmatoidní artritidou.
Malá, ale šikovná studie
Ukázalo se, že protilátky proti citrulinovaným bílkovinám působily u osob trpících revmatoidní artritidou také proti citrulinovaným bílkovinám vytvářeným bakteriemi v ústech, které se dostávají do krve. To naznačuje, že ústní bakterie se dostávají do krve a podněcují imunitní buňky k tvorbě protilátek proti citrulinovaným proteinům, které způsobují vystupňování imunitního útoku na klouby.
Přestože se jednalo o malou studii, Paul Emery z univerzity v britském Leedsu říká, že odebírání vzorků krve účastníkům každý týden zvyšuje validitu jejích výsledků. „Je to první studie, která ukazuje souvislost mezi markery propuknutí revmatoidní artritidy a bakteriemi v krvi.“
Imunitní aktivita způsobená onemocněním dásní je spojována s rostoucím počtem nejrůznějších nemocí od infarktu, až po Alzheimerovu chorobu. Mohou se na ní podílet různé mechanismy a bakterie. Například u Alzheimerovy choroby se na vzniku podílejí bakterie v ústech zvané Porphyromonas gingivalis.