Zdraví | Plasty

Všudypřítomné plasty: Kolik jich vlastně sníme, vypijeme a vdechneme?

  • Člověk znečistil životní prostředí záplavou mikroskopických částic plastů
  • Z potravin, nápojů i vzduchu se tyto částice dostávají do lidského organismu
  • Vědci teprve začínají zjišťovat, kolik plastu nám proniká do těla

Plasty jsou všude. Na polyetylénový sáček narazila nedávno ponorka dokonce na dně Mariánského příkopu v hloubce přes deset kilometrů. Při letošním úklidu na svazích nejvyšší hory světa Mount Everestu snesli Šerpové do základního tábora kromě čtyř mrtvol také 11 tun odpadků. Významný podíl patřil plastům.

Značná část plastů znečišťujících životní prostředí snadno unikne naší pozornosti. Tzv. mikroplasty jsou definovány jako částice menší než 5 milimetrů a mnohé částice z této kategorie ani nejsou viditelné pouhým okem.  Tým kanadských vědců pod vedením Kierana Coxe z University of Victoria nyní prověřil, kolik mikroplastů lidé konzumují. Došli k neradostným závěrům.

Průměrný obyvatel Severní Ameriky dostane za rok do těla přinejmenším 120 000 částic mikroplastů. Patří k nim drobné úlomky nejrůznějších plastových výrobků, které se drolí na stále menší a menší části. Vydatným zdrojem mikroplastů jsou i syntetické tkaniny, např. vlákna z fleecových mikin a bund.

Výroba syntetických vláken a tkanin představuje obří byznys s ročním globálním obratem přes padesát miliard dolarů, přičemž objem produkce tohoto průmyslového odvětví nestále roste. Z řady těchto materiálů se uvolňují mikroskopická vlákna při běžném nošení, ale především při praní. Z pěti kilo prádla se v pračce uvolní asi šest milionů mikroskopických vláken.

Čističkami odpadních vod procházejí tyto mikroplasty, aniž by se zachytily na filtrech. Z řek pak putují do moří a oceánů. Třeba na plážích Baleárských ostrovů je v každém kilogramu písku 37 000 částic mikroplastů. Více než polovina připadá právě na vlákna ze syntetických tkanin.

Zamořená voda v plastových láhvích

Mikroplasty, které jsme vypustili do přírody, se k nám vracejí v potravinách a nápojích. Vlákna z naší fleecové bundy se mohou dostat až do mořských ryb a my je pak sníme třeba s porcí tresky či makrely. Každý z nás je zřejmě vystaven jiné zátěži mikroplasty v závislosti na tom, kde žije, co jí a pije, zda je muž nebo žena, jak je starý nebo jaké má hobby.

Významnou porci mikroplastů dostávají do těla lidé, kteří pijí výhradně vodu z plastových láhví. Zatímco konzumenti vody z kohoutku ročně vypijí asi 4000 částic mikroplastů, pijáci vody dodávané v „petkách“ a dalších umělohmotných lahvích jich spolykají za rok navíc 90 000.

Autoři studie měli k dispozici údaje o obsahu mikroplastů jen pro potraviny pokrývající patnáct procent celkového příjmu energie Američanů s potravou. O intenzitě přílivu mikroplastů z některých potravin nemáme zatím tušení. Proto autoři v závěru studie publikované ve vědeckém časopise Environmental Science and Technology píší: „Náš odhad konzumace mikroplastů Američany je s vysokou pravděpodobností těžce podhodnocený.“

Zatím není jasné, jaká zdravotní rizika takovou konzumaci mikroplastů provázejí. Mikroskopické částice plastů mohou vstupovat do lidského organismu sliznicí plic a střev. Ve střevech se z nich mohou uvolňovat toxické látky, které se plast vychytal z životního prostředí. Ze střev a plic mohou mikroskopické částice vstupovat do krve a odtud do dalších tkání a orgánů.

„Nyní je jasné, že mikroplasty v určitém množství škodí,“ vysvětluje člen výzkumného týmu Garth Covernton. „Ale zatím jsme nedospěli tak daleko, abychom mohli jednoznačně rozhodnout, zda průměrný přísun mikroplastů škodí tak, jako jedna vykouřená cigareta za život, nebo zda to odpovídá chronické zátěži na úrovni jednoho balíčku cigaret vykouřených denně.“

Pramen: Environmental Science and Technology

Diskuze (27) Další článek: Šéf Huawei: naše příjmy klesnou o 30 miliard dolarů. Americké restrikce nás zasáhly více, než jsme předpokládali

Témata článku: Zdraví, Výzkum, Voda, Lidé, Ekologie, Plasty, Znečištění, Potraviny, Organismus, Objem produkce, Tkanina, Severní Amerika, Plast, Mount Everest, Čistička, Vlákno, Lidský organismus, Mariánský příkop, Částice, Environmental Science


Určitě si přečtěte

Vyrobíme si falešný Mac mini za tisícovku. Stačí Raspberry Pi a 3D tiskárna

Vyrobíme si falešný Mac mini za tisícovku. Stačí Raspberry Pi a 3D tiskárna

** Vyzkoušíme Raspberry Pi 4 s iRaspbianem ** Operační systém vypadá skoro jako macOS ** Vše strčíme do vlastní stylové krabice

Jakub Čížek | 30

Z rozmazané šmouhy krásná fotka. Takhle kouzlí nová umělá inteligence MyHeritage

Z rozmazané šmouhy krásná fotka. Takhle kouzlí nová umělá inteligence MyHeritage

** MyHeritage slibuje nejlepší neuronovou síť pro vylepšování fotek ** Funguje tím líp, čím horší fotku upravuje ** Otestovali jsme desítky různých snímků

Marek Lutonský, Lukáš Václavík | 36

Šmírování kamerami Googlu: Koukněte, co šíleného se objevilo na Street View

Šmírování kamerami Googlu: Koukněte, co šíleného se objevilo na Street View

Google stále fotí celý svět do své služby Street View. A novodobou zábavou je hledat v mapách Googlu vtipné záběry. Podívejte se na výběr nejlepších!

redakce | 1

Na měsíc jsem opustil Google a potupně se zase vrátil zpět (komentář)

Na měsíc jsem opustil Google a potupně se zase vrátil zpět (komentář)

** Zkusil jsem se zbavit závislosti na vyhledávači od Googlu ** Jako alternativy posloužily Bing, Seznam a DuckDuckGo ** Mají své silné stránky, ale i nepřekonatelná negativa

Lukáš Václavík | 53

Podívejte se na Windows z roku 1990. Před 30 lety přišly Windows 3.0 a líbily se nám

Podívejte se na Windows z roku 1990. Před 30 lety přišly Windows 3.0 a líbily se nám

** 22. května 1990 uvedl Microsoft Windows 3.0 ** Systém z Microsoftu definitivně udělal lídra na desktopu ** Tehdejší Windows byly vlastně grafickou nadstavbou nad MS-DOS

Jakub Čížek | 76