Všudypřítomné plasty: Kolik jich vlastně sníme, vypijeme a vdechneme?

  • Člověk znečistil životní prostředí záplavou mikroskopických částic plastů
  • Z potravin, nápojů i vzduchu se tyto částice dostávají do lidského organismu
  • Vědci teprve začínají zjišťovat, kolik plastu nám proniká do těla

Plasty jsou všude. Na polyetylénový sáček narazila nedávno ponorka dokonce na dně Mariánského příkopu v hloubce přes deset kilometrů. Při letošním úklidu na svazích nejvyšší hory světa Mount Everestu snesli Šerpové do základního tábora kromě čtyř mrtvol také 11 tun odpadků. Významný podíl patřil plastům.

Značná část plastů znečišťujících životní prostředí snadno unikne naší pozornosti. Tzv. mikroplasty jsou definovány jako částice menší než 5 milimetrů a mnohé částice z této kategorie ani nejsou viditelné pouhým okem.  Tým kanadských vědců pod vedením Kierana Coxe z University of Victoria nyní prověřil, kolik mikroplastů lidé konzumují. Došli k neradostným závěrům.

Průměrný obyvatel Severní Ameriky dostane za rok do těla přinejmenším 120 000 částic mikroplastů. Patří k nim drobné úlomky nejrůznějších plastových výrobků, které se drolí na stále menší a menší části. Vydatným zdrojem mikroplastů jsou i syntetické tkaniny, např. vlákna z fleecových mikin a bund.

Výroba syntetických vláken a tkanin představuje obří byznys s ročním globálním obratem přes padesát miliard dolarů, přičemž objem produkce tohoto průmyslového odvětví nestále roste. Z řady těchto materiálů se uvolňují mikroskopická vlákna při běžném nošení, ale především při praní. Z pěti kilo prádla se v pračce uvolní asi šest milionů mikroskopických vláken.

Čističkami odpadních vod procházejí tyto mikroplasty, aniž by se zachytily na filtrech. Z řek pak putují do moří a oceánů. Třeba na plážích Baleárských ostrovů je v každém kilogramu písku 37 000 částic mikroplastů. Více než polovina připadá právě na vlákna ze syntetických tkanin.

Zamořená voda v plastových láhvích

Mikroplasty, které jsme vypustili do přírody, se k nám vracejí v potravinách a nápojích. Vlákna z naší fleecové bundy se mohou dostat až do mořských ryb a my je pak sníme třeba s porcí tresky či makrely. Každý z nás je zřejmě vystaven jiné zátěži mikroplasty v závislosti na tom, kde žije, co jí a pije, zda je muž nebo žena, jak je starý nebo jaké má hobby.

Významnou porci mikroplastů dostávají do těla lidé, kteří pijí výhradně vodu z plastových láhví. Zatímco konzumenti vody z kohoutku ročně vypijí asi 4000 částic mikroplastů, pijáci vody dodávané v „petkách“ a dalších umělohmotných lahvích jich spolykají za rok navíc 90 000.

Autoři studie měli k dispozici údaje o obsahu mikroplastů jen pro potraviny pokrývající patnáct procent celkového příjmu energie Američanů s potravou. O intenzitě přílivu mikroplastů z některých potravin nemáme zatím tušení. Proto autoři v závěru studie publikované ve vědeckém časopise Environmental Science and Technology píší: „Náš odhad konzumace mikroplastů Američany je s vysokou pravděpodobností těžce podhodnocený.“

Zatím není jasné, jaká zdravotní rizika takovou konzumaci mikroplastů provázejí. Mikroskopické částice plastů mohou vstupovat do lidského organismu sliznicí plic a střev. Ve střevech se z nich mohou uvolňovat toxické látky, které se plast vychytal z životního prostředí. Ze střev a plic mohou mikroskopické částice vstupovat do krve a odtud do dalších tkání a orgánů.

„Nyní je jasné, že mikroplasty v určitém množství škodí,“ vysvětluje člen výzkumného týmu Garth Covernton. „Ale zatím jsme nedospěli tak daleko, abychom mohli jednoznačně rozhodnout, zda průměrný přísun mikroplastů škodí tak, jako jedna vykouřená cigareta za život, nebo zda to odpovídá chronické zátěži na úrovni jednoho balíčku cigaret vykouřených denně.“

Pramen: Environmental Science and Technology

Diskuze (27) Další článek: Šéf Huawei: naše příjmy klesnou o 30 miliard dolarů. Americké restrikce nás zasáhly více, než jsme předpokládali

Témata článku: Zdraví, Výzkum, Voda, Ekologie, Lidé, Plasty, Znečištění, Potraviny, Částice, COX, Vlákno, Objem produkce, Environmental Science, Kolík, Severní Amerika, Tkanina, Mount Everest, Baleárský ostrov, Lidský organismus, Čistička, Kie, Mariánský příkop, Plast, Organismus



Bude to o prsa. Facebook a Instagram pořád neví, kdy jsou zobrazené bradavky porno

Bude to o prsa. Facebook a Instagram pořád neví, kdy jsou zobrazené bradavky porno

**Meta má zjednodušit pravidla a být ke všem spravedlivá **Facebook s Instagram věnují samostatný odstavec bradavkám **Pravidla ale neřeší nebinární, transsexuální a intersexuální osoby

Petr Urban
InstagramFacebookSociální sítě
Stavíme chytrou ventilaci ložnice. Legrační větráčky z počítače jsme vyměnili za turbo

Stavíme chytrou ventilaci ložnice. Legrační větráčky z počítače jsme vyměnili za turbo

** Loni v létě jsme zkusili větrat ložnici chladičem z počítače ** Fungovalo to, ale trvalo to celou noc ** Proto do boje povoláváme 12V turboventilátor

Jakub Čížek
Chytrá domácnostPojďme programovat elektroniku
Všichni žijeme v Bublině. Je velká 1000 světelných let a magnetizovaná

Všichni žijeme v Bublině. Je velká 1000 světelných let a magnetizovaná

** O bublinách v galaxiích toho víme jen velmi málo ** Theo O’Neill a jeho kolegové se to snaží zlepšit ** Zmapovali magnetická pole naší Lokální Bubliny

Stanislav Mihulka
Astronomie
Testy Apple M2 Pro a Max. MacBooky s nimi vydrží celý den a mají dost výkonu i na hry

Testy Apple M2 Pro a Max. MacBooky s nimi vydrží celý den a mají dost výkonu i na hry

** Nárůst výkonu ve srovnání se základním čipem M2 je výrazný ** Jednovláknový výkon se od prvních čipů M1 výrazně neliší ** Výkonná grafická část umožňuje i plnohodnotné hraní

Stanislav Janů
Mac miniMacBookApple
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
Obnovitelné zdroje do 50 kW bez licence i stavebního povolení. Klíčová novela vstoupila v platnost
Filip KůželStanislav Janů
LegislativaObnovitelné zdrojeFotovoltaika