Výfukové plyny z raket SpaceX i dalších společností jsou rizikové pro lidské zdraví, tvrdí odborníci

Zemská gravitace je příliš vysoká. Chemický pohon je jediný způsob, který lidstvo momentálně má, kterým je možné dosáhnout oběžné dráhy.

Kdysi dávno vysílali v TV dokument o vývoji rakterových pohonů a byla tam i zmínka o tom, že se zkoumá možnost počátečního urychlení pomocí elektromagnetického pohonu. Pokud by se počáteční zrychlení rakety podařilo vyřešit elektromagneticky třeba na kolejích v rovině, a až pak by se zapnul raketový motor, snad by to mohlo výrazně snížit náklady na start rakety. Tedy v podstatě použít princip jako u Maglevu, a nahradit tak nějak první stupeň rakety s chemickým palivem. Asi by to mohlo snížit i emise z hoření při startu, ale jestli to opravdu někdo zkoumá a zkouší, kdoví?

Něco podobného zkouší SpinLaunch: https://www.youtube.com/watch

Názor byl 1× upraven, naposled 25. 05. 2022 13:07

úplně jiný účel?Začínají se nabízet elektrické platformy, jako takový přídavek na horní stupeň, který dokáže vylepšit schopnosti rakety. Do budoucna možná nahradí horní stupeň úplně. Ale na první stupeň potřebujete mnohem vyšší tlak - mnohem více energie, kterou jaksi nemáte kde vzít. Řešení můžou být nějaké superkondenzátory, ale to je do praxe daleko.

Google při hledání slovního spojení "elektrická raketa" nabízí ve výsledcích elektrické plácačky na hmyz. Což je opravdu úplně jiný účel.

jo, tak hledat na google pojem elektrická raketa by mě ani nenapadlo :D

1) Rakety létají s plnými nádržemi bez ohledu na to, jestli má náklad tunu nebo deset tun, nebo jestli přistává, či nikoli. Takže absence přistání palivo nutně nešetří.2) Falcon má u řady misí k dispozici víc paliva, než potřebuje k vynesení daného nákladu na cílovou orbitu, takže vzhledem k výše zmíněnému není pro přistání potřeba žádné palivo navíc.3) Ale i kdybysme na to koukali tak, že snížení nosnosti rakety o 30 % kvůli znovupoužitelnosti znamená 30 % spáleného paliva navíc, opravdu myslíte, že to palivo navíc představuje horší ekologický dopad než vyrobení kompletní nové rakety pro příští start? Vemte si, kolik to vyžaduje člověkohodin, surových materiálů, elektřiny, nafty... Výroba velké nové rakety zabere klidně rok. Pokud si tedy budeme hrát na ekologii, tak znovupoužitelnost vyhraje, protože celkové emise pro 10 misí Falconu (1 vyrobená raketa + palivo pro 10 startů) budou nižší než ty, které bude představovat výroba 10 ekvivalentních raket na jedno použití + výroba vodíku pro 10 startů.

Klasické "argumenty" Muskova PR agenta Pokud má náklad tunu místo deseti, tak u kvalitně navržené rakety cca 80% paliva a hardware prostě vůbec nepoužijete. Použijete typicky jen booster a menší horní stupeň. Je to daleko ekologičtější a ekonomičtější než nějaká znovupoužitelnost nosičů kdy bude.

Takže jste se chytnul té nejméně podstatné části mého argumentu, kterou jsem uvedl jen v kontextu množství paliva v raketě, a na jeho základě stáčíte diskuzi někam k modulárnosti raket nebo argumentu, že na malý náklad je lepší malá raketa. O tom se ale přece vůbec nebavíme.Srovnával jste Deltu s Falconem, což je v pořádku. Já tvrdím, že 10 startů základní Delty IV (bez neekologických SRB), například v rámci vynesení deseti 4tunových družic na GTO, bude celkově méně ekologické než 10 startů jednoho Falconu 9 se stejným nákladem. A to i s ohledem na to, že Delta létá na "čistý" vodík a Falcon 9 bude mít přebytečnou nosnost a kvůli znovupoužitelnosti pálit více paliva, jak argumentujete. Důvodem je zmíněná nutnost složitě a zdlouhavě vyrobit 10 raket místo jedné. Souhlasíte, nebo ne? Pokud ne, tak proč?

Vy reagujete na můj komentář. Já mluvím i o modulárních raketách. Vy se snažíte tvářit že neexistují, protože kompletně rozbíjí vaše argumenty a ukazují, že se znovupoužitelnost kosmických nosičů nemůže vyplatit. Modulární rakety jsou už dlouho běžnou praxí, tak proč by jsme je z diskuze měli vyčlenit?Delta IV v základní verzi je mnohem menší raketa než Falcon 9 v první řadě, takže úplně nechápu, čím své tvrzení chcete podepřít. I když znovupoužijete první stupeň, není to zadarmo. Pořád potřebujete druhý stupeň na každý start a pořád potřebujete cca 500 tun paliva na každý start. Takže to ekologičtější rozhodně není. Pro srovnání, Delta IV v téhle konfiguraci váží i s palivem a nákladem asi 250 tun.

Já proti modulárním raketám nic nemám a nijak nevyčleňuju, ani je neřeším. Já reagoval na váš původní argument, že znovupoužitelnost = plýtvání palivem = vyšší emise. S tím nesouhlasím, pokud zohledníme víc než jeden start, jak jsem vysvětlil.Deltu jsem pro srovnání zvolil, protože jste se s ní oháněl vy. A záměrně jsem vybral nejzákladnější verzi, aby tam teda byl jen ten váš vodík a ne SRB, které by vám z hlediska ekologie asi moc bodů nevyhrály. Nebo jste celou dobu mluvil o Deltě IV Heavy?Klidně si to srovnejte s nějakou jinou raketou, která podle vás bude vhodnější, ale pak obvykle narazíte na problém SRB, kde to s tou ekologií už tak slavné nebude. A to je to hlavní, co tu celou dobu řeším v reakci na váš komentář.Jinak s tím druhým stupněm máte samozřejmě pravdu, ale nový druhý stupeň potřebují obě srovnávané rakety, tak moc nevidím důvod to nějak rozepisovat. Každopádně těch pár set tun paliva navíc podle mě opravdu nevyváží ty dodatečné celkové emise, které padnou na výrobu 10 stupňů místo jednoho.

Ještě jsem neslyšel, že by raketa, která unese 10 tun vynášela jen tunu, zvlášť když cena se rozpočítává na hmotnost nákladu. Takže do rakety naperou co unese. A pokud Falcon unese víc než Delta, znamená to zároveň méně startů na stejný objem nákladu.

Takhle to nefunguje. Platí se za raketu, ne za reálnou hmotnost nákladu (pokud nepočítáme sdílené mise typu Transporter). Takže platíte stejně, ať má vaše družice 2 tuny, nebo 7 tun.Například Falcon 9 při misích Starlink obvykle nese přes 16 tun nákladu, ale přesto v minulosti letěl i s nákladem, který měl jen pár set kilogramů (např. IXPE nebo TESS). V řadě případů je to totiž i tak nejlevnější/nejvhodnější varianta v porovnání s ostatními raketami, které má zákazník k dispozici.

Jinak jste záměrně vybral specifický případ, že by se nosili jen 4 tunové družice na GTO. Což je samozřejmě ideální případ pro Falcony a znovupoužitelnost obecně. Ale družice jsou samozřejmě různé a létají na různé orbity. Proto se tak vyplatí modulární rakety proti znovupoužitelným.

Teď si ukážeme méně ideální, ale reálný případ, takovou družici Sentinel 5. Tu vynesl Falcon 9 za 95 milionů dolarů jako podíl NASA na misi. Kdyby ji vynášela Evropa sama, použila by raketu Vega. Ta je srovnatelná s horním stupněm Falconu 9.
Tedy v obou případech zahodíte stejně. Jen v případě použití Falconu musíte zachránit první stupeň a spálit zbytečně 400 tun paliva.

A jak to souvisí se znovupoužitelností, což byl váš původní argument?Vzal jste extrémní příklad, kdy velmi lehká družice letěla na zbytečně velké raketě, protože to prostě bylo politicky/ekonomicky/organizačně nejvhodnější řešení, i když to byl overkill, a používáte to jako argument proti znovupoužitelnosti, která s tím přece vůbec nesouvisí.On tu snad někdo tvrdí, že malé rakety jsou špatné, nemají místo na trhu a všechno by mělo létat na Falconech?Kdyby jste v původním příspěvku napsal, že Falcony někdy létají se zbytečně lehkými náklady, které by měly místo toho létat na malých raketách, aby to bylo ekologičtější, tak bych asi nic nenamítal, ale vy do toho taháte "hype kolem znovupoužitelnosti", i když je to ve skutečnosti jen otázka ekonomiky a nabídky/poptávky. Nemůžete vinit SpaceX z toho, že si její velkou raketu objednávají i zákazníci s malými náklady, protože je to pro ně i tak mnohdy levnější.

Sentinely jsou typické pozorovací družice, určitě ne extrémní případ. Na Falconech letěli i menší družice. Však právě znovupoužitelnost je ten politický důvod Respektive znovupoužitelností se obhajuje neustálé sypání předražených zakázek pro SpaceX, což se děje z důvodu, že má Musk velmi silný politický hlas který může rozhodovat volby. I kdybychom vzali nějaký těžší náklad, pořád platí že Falcony spálí stovky tun paliva zbytečně navíc právě kvůli znovupoužitelnosti, což je můj argument který neustále ignorujete.

Falcon 9 je velikostí, množstvím paliva a hardware těžký nosič (20+ tun na LEO), ale reálně nosí mezi 1-10 tun na LEO (více jen pro Starlink). Tedy minimálně půlka paliva a hardware se použije při každém startu zbytečně v první řadě.

O každé raketě lze říct, že v podstatě nikdy nevyužívá svou maximální nosnost v praxi. A co jako?Ta vaše Delta taky často vynáší náklady, které představují jen zlomek maximální nosnosti. A i když není znovupoužitelná, tak na takovou misi potřebuje úplně stejné množství paliva, jako kdyby letěla s nákladem, který je na hranici jejích možností.Tak co se vlastně snažíte říct?

Delta IV využívá minimálně polovinu své maximální nosnosti. Falcon 9 MAXIMÁLNĚ polovinu své maximální nosnosti. To je snad docela rozdíl. A palivo je tu ten vodík.

Maximálně? Sám jste napsal, že v případě Starlinku to je více, tak proč je nepočítáte? Najednou je to místo 10 tun přes 16 tun. A co mise s Dragony? Samotný Crew Dragon má kolem 12 tun...Každopádně pořád nechápu vaší pointu. Tohle právě ukazuje, že Falcon 9 je ekonomický i u misí, kde ani nevyužívá svůj potenciál na maximum, a proto je na komerčním trhu tak populární. Čemu vadí, že má výkonnostní rezervu, když je stejně nejlevnější? Oproti tomu srovnatelné tradiční rakety jsou většinou drahé i v případě, kdy vynášejí ten nejtěžší satelit, co unesou, a ani kapka paliva při tom nepřijde nazmar. Ale takových misí je minimum u jakékoli rakety, tak nevím, proč je to podle vás u Falconu takový problém.

Protože Starlink je speciálně navržený pro Falcon 9 a létá na speciálně upravených Falconech. U dragonu podobně. Pro běžné mise jsou Falcony limitovány na něco málo přes 10 tun. To by jsme pak míchali jabka s hruškami.Že si něco NASA objedná neznamená, že je to ekonomické. Natož ekologické. Falcon létá ze stejného důvodu, proč létala Delta IV - politici si to přejí.
Na skutečně komerčním trhu moc populární není. To je asi jen jeden start z deseti.

Falcony nejsou limitovány na 10 tun. To je jen neustále omílaný mýtus. To je nosnost standardního adaptéru na horním stupni, ale SpaceX v příručce jasně uvádí, že pokud zákazník potřebuje vyšší nosnost, není problém to za příplatek zařídit. Problém je, že tahle standardní nosnost prostě stačí 99 % zákazníků. Obří družice, které se zároveň vejdou do standardních krytů, se prostě moc nedělají, obzvlášť v dnešní době, kdy je trend miniaturizace. Největší družice v historii bude mít 9200 kg a příští rok ji vynese Falcon Heavy. A stále na ni bude stačit standardní adaptér...A Falcon 9 že na komerčním trhu moc populární není? To je doufám vtip. Je to spíš naopak - Falcon vyhrává drtivou většinu komerčních zakázek, o které dostane možnost se ucházet. Nedávno například přišla velká vlna nových GEO satelitů a většinu z nich vynese SpaceX. Podívejte se, kolik plánovaných komerčních startů má Ariane 6 nebo Vulcan, a srovnejte to s chystanými starty SpaceX, kde snad každý týden oznámí další nový kontrakt, který získali.

To jsou strašné manipulace. Ano, SpaceX to v příručce uvádí, ale pro zákazníka tak Falcon 9 nikdy neletěl. Raketa na to vůbec není připravená. Nemá na to nejen adaptér, ale i malý kryt a velmi slabý horní stupeň. Družice samozřejmě nemusí letět po jedné, jak samozřejmě víte. A k mému vtipu, loni SpaceX vynesla jen dvě komerční družice na GTO (Turksat 5A a 5B) asi 8 tun dohromady, a dvě rideshare mise Transporter cca 10 tun dohromady. Jen samotná Ariane 5 vynesla 16 tun na GTO, a to byla půl roku uzemněná kvůli problémům s krytem. Běžně nosí cca 40 tun na GTO ročně. A samozřejmě existují i jiné rakety, tak prosím přestaňte omílat tu svou písničku o drtivé většině komerčních zakázek.Ano, nedávno získala SpaceX spoustu zakázek, ale to je kvůli tomu, že Arianespace nemůže používat Sojuz. Ariane 6 je vytížená na několik let dopředu. To taky jistě dobře víte.

Zpátky k tématu, kolik že to ten Falcon Heavy spálí paliva při vynesení té devíti tunové družice? 2x Víc než váží celá Ariane 5, která takové náklady nosí běžně?

No, není špatné to připomínat. Ať se to bere v potaz při vývoji. Když na to nebude nikdo tlačit, tak bude velmi nízká motivace lepší alternativu vůbec vyvíjet.

Mezi škodlivostí raketových paliv jsou obrovské rozdíly.

Na druhou stranu je ale potreba rict, ze dopravni letadla ho spali nekde ve vysce max 12 km, coz pro rakety neplati.

A než se do těch 12 km dostanou, tak letí na elektřinu?

Proto také všude píšu, že létat třeba na dovolené je absolutně nepřijatelné, bezohledné a sobecké !

Dušan Majer nám to v příštím streamu vynášení Starlinků snad objasní, jak to s RP-1 palivem je .

I dopravní letadla dříve nebo později budou muset přejít na vodík.

Nechci se hádat, ale di spalovací komory by se atmosgérický dusík příliš doatávat neměl.

Myslíš že z té rakety foukají ty spaliny studený?

Jasně, proto to jde přes katalyzátor, dva výfuky a filtr pevných částic, ne?

Správně, tak doufám, že nepoužíváte/nevlastníte osobní automobil a nelétáte, zejména kvůli takové malichernosti, jako je třeba dovolená.

Není Long March jako Long March. Třeba Long March 5 používá vodík. Škoda, že nelétá tak často jako jeho toxičtí bratříčci.