Vyhozené hračky tvoří více než třetinu „neviditelného“ elektronického odpadu

„Neviditelný“ elektronický odpad – od jednorázových elektronických cigaret až po hračky a změť kabelů – se hromadí a připravuje dodavatelské řetězce o cenné materiály. Nová analýza spočítala veškerou drobnou elektroniku, kterou lidé často nepovažují za elektronický odpad, a výsledná čísla jsou dost divoká, informuje magazín The Verge.

Plastové odpadky mění geologii Země. Tyto horniny vznikají přírodním tavením plastů. Vítejte v antropocénu

Po celém světě skončí v průběhu jednoho roku v odpadcích více než devět milionů tun drobných spotřebních předmětů obsahujících elektronické součástky. To je více než 380× větší váha než hmotnost Titaniku. Problém s vyhazováním těchto předmětů spočívá v tom, že elektronika často obsahuje nebezpečné materiály, jako je olovo nebo rtuť, které se mohou ze skládek vyluhovat a kontaminovat půdu a vodu.

Vyhozené cenné materiály

Ani skladování těchto zařízení doma ve skříni není ideální. Pokud by se tyto předměty místo toho recyklovaly, mohli by výrobci doslova získat zlato a další vzácné materiály. Snížil by se tím objem elektronického odpadu a případně i nutnost těžit tolik surovin.

Parníky IKEA na dálkové ovládání odstraňují odpadky z londýnské řeky

Zatímco vyřazené spotřebiče a počítače představují problém již desítky let, nová analýza vrhá světlo na často přehlížené trendy, které přerostly v celosvětový problém. Jednorázové elektronické cigarety jsou doslova všude. Nové generace přístrojů často přicházejí s novými konektory, které vyžadují nové nabíječky, zatímco ty staré končí v odpadcích.

„Spotřebitelé si velmi často neuvědomují, že některé výrobky obsahují elektroniku, a proto tyto věci nekončí na správném místě, což znamená značné ztráty,“ uvedla na tiskovém briefingu manažerka komunikace neziskové organizace Waste Electrical and Electronic Equipment Forum Magdalena Charytanowicz.

Skrytý elektronický odpad

Například elektronické cigarety (ale i jiná dobíjecí zařízení), které končí v koši, jsou plýtváním lithiem – klíčovým minerálem pro výrobu baterií, kterého bude svět pro přechod na čistší energii a dopravu potřebovat opravdu hodně. „Miliony elektronických cigaret jsou každý týden vyhozeny do popelnice ... je to problém, který vyvolává velké obavy,“ řekl na tiskovém brífinku generální ředitel WEEE Forum Pascal Leroy.

Opravy místo vyhazování. Nový návrh Evropské komise má ambice radikálně změnit trh s elektronikou

Každý rok se po celém světě vyhodí 7,3 miliardy elektronických hraček, které dohromady váží 3,2 milionů tun, což představuje 35,7 % veškerého „neviditelného“ elektronického odpadu. Jedná se například o autíčka na dálkové ovládání, různé elektronické hudební nástroje, drony a elektrické vláčky.

Na druhém místě se umístila monitorovací a kontrolní zařízení pro domácnost, jako jsou například požární hlásiče a různá čidla. Pomyslné třetí místo v žebříčku obsadilo domácí nářadí, jako jsou vrtačky, pily a sekačky na trávu. Podrobnější údaje můžete vyčíst z následující tabulky.

Proč dbát na recyklaci?

Co ztratíme, když nebudeme recyklovat neviditelnou elektroniku? Zhruba 9,5 miliardy dolarů (cca 223 miliard korun) ročně v materiálech – především v železe, mědi a zlatě – které mohly být podle WEEE Forum využity. Například měděné kabely vyhozené v loňském roce mohly 107× obtočit svět. Očekává se, že poptávka po mědi, která je důležitá pro obnovitelné zdroje energie, elektrická vozidla a další, v tomto desetiletí prudce vzroste.

Fórum se sídlem v Bruselu pověřilo Institut OSN pro vzdělávání a výzkum (UNITAR), aby provedl novou analýzu neviditelné elektroniky. Stávající odhady vycházejí z celosvětového monitoringu elektronického odpadu – mezinárodní zprávy, která byla naposledy vypracována v roce 2020 a která sleduje všechny druhy elektronického odpadu.

Webkameru Logitech Brio 300 vyrobili z „odpadků“. Jako jedna z prvních má kabel s USB-C

Dobrou zprávou je, že přibližně 55 % elektronického odpadu se v Evropě daří vytřídit, a to zejména díky zákonům, jež výrobcům ukládají povinnost nakládat s odpadem, který jejich výrobky produkují. V mnoha jiných částech světa však podobné zákony o rozšířené odpovědnosti výrobců a recyklační infrastruktura potřebná k rozebrání vyřazených výrobků a vytěžení cenných materiálů chybí. Míra třídění elektronického odpadu na celém světě tak činí pouhých 17 %.