Měli jste počátkem 90. let minulého století VHS přehrávač? Tak to vám jistě neuniklo jedno z mnoha tehdejších a dnes už ikonických béček z videopůjčovny a tržišť: The Blob. Ve snímku z roku 1988 terorizuje malé americké městečko lidožravý inteligentní sliz. Nechybí chlapec z polepšovny, roztleskávačka a laciné efekty.
The Blob – Sliz – je samozřejmé jen roztomilé béčko, nicméně v některých aspektech je více než skutečné. Teď na to přišel tým vědců z Harvardovy a Tuftsovy univerzity, který zkoumal chování vápenatky mnohohlavé (Physarum polycephalum).
Inteligentní sliz zbaští člověka, podívejte se na ukázku z filmu:
Vypadají jako chrchel na chodníku
Vápenatky patří do kmene hlenky, čímž je řečeno v podstatě vše. Ano, skutečně tak trochu připomínají chrchel na chodníku, jejich slizovité plazmódium má ale v přírodě nezastupitelnou roli, podílejí se totiž na rozkladu. Zbaští kdejakou bakterii, houbu a jiné zbytky organického materiálu.
Vápenatka z kmene hlenky je slizovité plazmódium (Foto: Lebrac, CC BY-SA 3.0 )
Život podobné hlenky není jednoduchý a musí se vypořádat s hromadou každodenních nástrah. Zatímco většina lidí i domácích mazlíčků k tomu používá největší vynález evoluce: mozek, nešťastné vápenatky nic takového nemají. Vědci ale přesto zjistili, že to rozhodně nejsou žádné natvrdlé mikroorganismy, které prostě jen jsou. Právě naopak!
Nemají mozek, ale přesto se chovají „rozumně“
Vědci umístili vápenatku do středu Petriho misky a na kraje vložili proti sobě několik předmětů. Zatímco na jedné straně byla trojice válečků, na té opačné byl pouze jediný.
Hele, tam jsou nějaké válečky. Nechám svůj sliz rozrůst tímto směrem
Slizovité plazmódium začalo v následujících hodinách aktivně prozkoumávat terén, přičemž brzy zjistilo, že na jedné straně misky jsou tři válečky! Tři válečky jsou více než jeden váleček, který podivný hlen zcela ignoroval a vyrazil na průzkum trojice.
Přesný důvod vědci neznají, odhadují ale, že se sliz vydal k válečkům jednoduše proto, že složitější struktura byla z hlediska přežití zajímavější. Ve skutečné přírodě by nejspíše složitější struktura slibovala vyšší pravděpodobnost nalezení potravy aj.
Mohou inspirovat robotiku a A.I.
Tuto hypotézu potvrdil druhý experiment, při kterém vědci postavili válečky na sebe. Inteligentní chrchel o ně rázem ztratil prioritní zájem a věnoval se celé Petriho misce. Stejným způsobem se vápenatka mnohohlavá chovala opakovaně, zájem o tři válečky tedy nebyl nahodilý. Vědci zároveň usuzují, že podivná hmota disponuje i jednoduchou pamětí.
Chování vápenatek v Petriho misce v různých situacích. Přesný popis najdete v dostupném článku časopisu Advanced Materials
Vápenatky jsou tělem i mozkem v jednom. Jejich neustále se zvětšující sliz je mechanickým senzorem a zároveň biochemickou rozhodovací jednotkou, což může být zajímavé i pro další rozvoj na poli umělé inteligence a robotiky.
I proto se vědci se svým experimentem pochlubili v článku Mechanosensation Mediates Long-Range Spatial Decision-Making in an Aneural Organism, který docela příhodně publikovali v časopisu s přiléhavým názvem Advanced Materials.
