Kdyby Česko postihl masivní blackout, všichni svorně zamíříme na webové stránky ČEPS, kde najdeme hromadu grafů. Zobrazují aktuální výrobu, transport a spotřebu elektřiny v zemi.
Taková je alespoň teorie, praxe ovšem občas poněkud kulhá. V plné nahotě jsme se o tom přesvědčili během dnešního pádu fázového vodiče na 400kV elektrickém vedení V411 na Ústecku. V411 je problematické úzké hrdlo (viz schéma níže), které už nestačí dnešním potřebám a v příštích letech jej čeká modernizace a zesílení zdvojením.
Úzké hrdlo způsobilo kolaps v půlce Čech
Podle ČEPS se náhlý propad přenesl jako šoková vlna do okolní infrastruktury. Událost zasáhla a odpojila 6. blok elektrárny Ledvice a osm dalších rozvoden (všechny už jsou opět v provozu). Částečný kolaps pocítila i Praha a na severu a východě Čech vznikl v podstatě ostrovní systém.
Mapka 220/400kV sítí a vyznačené vedení V411
„Výpadky dodávek elektřiny postihly Liberecký, Severočeský, Východočeský a Středočeský kraj a část Prahy – části Praha 4, Praha 10, Praha a Praha 9. Příčina se stále zjišťuje,“ upřesnil později ČEPS na síti X.
Okolo čtvrté odpolední nakonec ČEPS vyhlásil osmihodinový stav nouze pro území celé ČR, který by mu měl usnadnit rychlejší nápravu škod:
Stránky, které měly fungovat, okamžitě spadly
Webové stránky, které by měly alespoň z laického pohledu splňovat jakýsi standard kritické infrastruktury a informační dostupnosti pro širokou veřejnost, okamžitě zkolabovaly a ČEPS nadále komunikoval hlavně na sociálních sítích.
Mohl tu být hezký graf, ale to by musel být web nejprve připravený na krizové situace
Přístup skrze API do databází správce sice nadále běžel, to je ale hypotetickému panu Novákovi z Bedihoště k ničemu. Web byl extrémně pomalý, anebo rovnou zobrazoval chybová hlášení v různých grafických provedeních. Situace se samozřejmě neustále vyvíjela a zhruba po hodině je už mnohem lepší.
Když to dokázali ve Španělsku, tak proč ne my?
Pokud grafy fungují jen v dobách stability a „míru,“ jsou širší veřejnosti s trochou nadsázky poněkud k ničemu. A že by takový nápor neunesl naprosto nikdo? Ale kdeže! Stačí si vzpomenout na mohutný dubnový blackout na Pyrenejském ostrově, který zasáhl padesátimilionové Španělsko a téměř jedenáctimilionové Portugalsko.
Po hodince už web zase naskočil a ukázal mohutný propad okolo poledne
Datový portál správce sítě Red Eléctrica reagoval i v těch nejtěžších chvílích jako švýcarské hodinky, takže zatímco barcelonské metro stálo a haly se plnily nešťastníky, kteří se nemohli dostat zpět domů, svět mohl živě a s účetní přesností sledovat, jak se minutu po minutě propadala výroba elektřiny v zemi.
Nelze tedy než doufat, že další a mnohem důležitější systémy v zemi pro komunikaci s veřejností se s podobnými situacemi vypořádají o trošku lépe. Jinak by to totiž opravdu připomínalo rčení: „Otevřel si hospodu, ale chodili mu tam lidi.“
