Vyřešený případ: Vědci konečně našli scházející neutronovou hvězdu

  • Až donedávna nebylo jasné, kde se nachází pozůstatek supernovy SN 1987A
  • Astronomové teď konečně letitou záhadu vyřešili
  • Použili extrémně detailní a přesné snímky pořízené soustavou radioteleskopů ALMA

Když jsme na Zemi v roce 1987 zachytili záři supernovy SN 1987A, tak to bylo poprvé po řadě staletí, co jsme mohli pozorovat supernovu pouhým okem. Výzkum slavné supernovy přinesl mnoho pozoruhodných informací o těchto spektakulárních vesmírných explozí. Až donedávna ale nebylo jasné, kde se přesně nachází pozůstatek této supernovy.

Důvodem je to, že oblast, kde by tento pozůstatek mohl být, zakrývá hustý oblak prachu a plynu. Astronom Phil Cigan z velšské Cardiff University a jeho spolupracovníci teď konečně letitou záhadu vyřešili.

Použili extrémně detailní a přesné snímky oblasti supernovy SN 1987A, které pořídila soustava radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v chilské poušti Atacama. Analýzou těchto snímků badatelé odhalili nápadný shluk kosmického prachu, který je jasnější nežli jeho okolí. Právě tohle je pohřešovaná neutronová hvězda supernovy SN 1987A.

Neutronovou hvězdu prozradil oblak prachu

Podle Cigana teď již můžeme oprávněně říkat, že na místě exploze dotyčné supernovy skutečně je neutronová hvězda. Její záři halí velmi hustý oblak prachu, který spolehlivě pohltí elektromagnetické vlny mnoha různých vlnových délek.

Jak ale uvádějí autoři studie, pohlcování záření neutronové hvězdy zároveň vede k tomu, že oblak prachu obklopující neutronovou hvězdu vyzařuje submilimetrové (čili terahertzové) záření, které se nachází ve spektru mezi mikrovlnným a infračerveným zářením. A právě toto záření pozoruje soustava ALMA.

Supernovu SN 1987A jsme na Zemi detekovali poprvé 23. února 1987. Explodovala ve Velkém Magellanově mračnu, zhruba ve vzdálenosti 160 tisíc světelných let. Když tato exploze zazářila, tak byla jasná jako 100 milionů Sluncí a extrémně zářila po dobu několika měsíců.

Astronomům bylo divné, že jsme po této supernově nepozorovali žádný pozůstatek supernovy. Jako hlavní vysvětlení nepřítomnosti neutronové hvězdy se vždy uváděl právě zmíněný oblak velmi hustého prachu. Mnozí odborníci ale měli pochybnosti a hledali možné chyby v našem chápání osudu velkých hvězd, které podle našich vědomostí končí život jako spektakulární supernovy.

Podle objevitelů neutronové hvězdy není vyloučeno, že se hustý oblak prachu na místě supernovy časem rozptýlí. Pak bychom mohli pozorovat neutronovou hvězdu, která se zrodila v explozi supernovy SN 1987A, s plnou parádou.

Diskuze (17) Další článek: První procesor x86 s integrovaným akcelerátorem pro umělou inteligenci nevyvinul Intel ani AMD. Předběhla je VIA

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , ,