V sobotu 9. ledna havaroval krátce po startu letoun Boeing 737-500 indonéských aerolinek Sriwijaya Air s 50 cestujícími a 6 členy posádky (některé zdroje stále uvádějí, že se jednalo o 56 pasažérů, 2 piloty a 4 letušky). Krátce po nalezení trosek zahájil Národní výbor pro bezpečnost dopravy (Komite Nasional Keselamatan Transportasi; KNKT) vyšetřování, jež by mělo objasnit příčiny nehody. Foto:  Victor ,  CC BY-NC-ND 2.0

V sobotu 9. ledna havaroval krátce po startu letoun Boeing 737-500 indonéských aerolinek Sriwijaya Air s 50 cestujícími a 6 členy posádky (některé zdroje stále uvádějí, že se jednalo o 56 pasažérů, 2 piloty a 4 letušky). Krátce po nalezení trosek zahájil Národní výbor pro bezpečnost dopravy (Komite Nasional Keselamatan Transportasi; KNKT) vyšetřování, jež by mělo objasnit příčiny nehody. | Foto: VictorCC BY-NC-ND 2.0

Havárie svým průběhem do jisté míry připomněla tragické nehody, které se odehrály v říjnu roku 2018 a v březnu 2019, po nichž následovalo odstavení letadel Boeing 737 MAX. V tomto případě však jde o starší typ stroje 737-500, jež není vybaven stabilizačním systémem MCAS, který je označován jako nejpravděpodobnější příčina obou havárií. Foto:  PK-REN ,  CC BY-SA 2.0

Havárie svým průběhem do jisté míry připomněla tragické nehody, které se odehrály v říjnu roku 2018 a v březnu 2019, po nichž následovalo odstavení letadel Boeing 737 MAX. V tomto případě však jde o starší typ stroje 737-500, jež není vybaven stabilizačním systémem MCAS, který je označován jako nejpravděpodobnější příčina obou havárií. | Foto: PK-RENCC BY-SA 2.0

Server The Aviation Herald publikoval předběžnou zprávu KNKT z 10. února. Z ní, mimo jiné, vyplývá, že ani více než měsíc po nehodě se nepodařilo získat zapisovač zvuků v pilotní kabině. Vyšetřovatelé však již mají sestavený sled událostí, které předcházely nehodě. Foto:  PK-REN ,  CC BY-SA 2.0

Server The Aviation Herald publikoval předběžnou zprávu KNKT z 10. února. Z ní, mimo jiné, vyplývá, že ani více než měsíc po nehodě se nepodařilo získat zapisovač zvuků v pilotní kabině. Vyšetřovatelé však již mají sestavený sled událostí, které předcházely nehodě. | Foto: PK-RENCC BY-SA 2.0

Letadlo s registrací PK-CLC mělo jako let SJY182 absolvovat trasu z mezinárodního letiště Sukarno-Hatta v Jakartě na letiště Supadio u města Pontianak v západní části ostrova Borneo. Podle vyplněného letového plánu mělo v nádržích palivo na 3 hodiny a 50 minut letu. Stroj odstartoval z dráhy 25R v 7:36 místního času. Zdroj:  FlightRadar24 .

Letadlo s registrací PK-CLC mělo jako let SJY182 absolvovat trasu z mezinárodního letiště Sukarno-Hatta v Jakartě na letiště Supadio u města Pontianak v západní části ostrova Borneo. Podle vyplněného letového plánu mělo v nádržích palivo na 3 hodiny a 50 minut letu. Stroj odstartoval z dráhy 25R v 7:36 místního času. | Zdroj: FlightRadar24.

V 7:36:51 zaznamenal zapisovač letových dat ve výšce 1 980 stop zapnutí autopilota. O necelé dvě minuty později překonalo letadlo hranici 8 150 stop. Záznamy v tomto okamžiku zachycují pohyb páky pro nastavení tahu levého motoru. Zatímco výkon levého motoru klesal, výkon pravého motoru zůstával na původní úrovni. V 7:38:51 požádal pilot kvůli povětrnostním podmínkám řízení letového provozu o změnu kursu na 075 a záhy dostal svolení. Zdroj:  FlightRadar24 .

V 7:36:51 zaznamenal zapisovač letových dat ve výšce 1 980 stop zapnutí autopilota. O necelé dvě minuty později překonalo letadlo hranici 8 150 stop. Záznamy v tomto okamžiku zachycují pohyb páky pro nastavení tahu levého motoru. Zatímco výkon levého motoru klesal, výkon pravého motoru zůstával na původní úrovni. V 7:38:51 požádal pilot kvůli povětrnostním podmínkám řízení letového provozu o změnu kursu na 075 a záhy dostal svolení. | Zdroj: FlightRadar24.

Trosky stroje byly později objeveny poblíž ostrova Lancang v hloubce kolem 15 metrů. Dle potápěčů je vrak velmi silně poškozený a nelze předpokládat, že by havárii někdo přežil. Veškeré úsilí se nyní bude soustředit na vylovení „černých skříněk“ – tedy zapisovače letových údajů a záznamníku komunikace v kokpitu. Jejich polohu se podařilo určit v neděli večer, nicméně v současnosti komplikuje jejich vylovení nepříznivé počasí. Sílu nárazu dokladuje skutečnost, že skříňky byly nalezeny ve vzdálenosti 150 až 200 metrů od místa nehody.

Trosky stroje byly později objeveny poblíž ostrova Lancang v hloubce kolem 15 metrů. Dle potápěčů je vrak velmi silně poškozený a nelze předpokládat, že by havárii někdo přežil. Veškeré úsilí se nyní bude soustředit na vylovení „černých skříněk“ – tedy zapisovače letových údajů a záznamníku komunikace v kokpitu. Jejich polohu se podařilo určit v neděli večer, nicméně v současnosti komplikuje jejich vylovení nepříznivé počasí. Sílu nárazu dokladuje skutečnost, že skříňky byly nalezeny ve vzdálenosti 150 až 200 metrů od místa nehody.

V 7:39:01 nařídil letový dispečer letu SJY182 zastavit stoupání ve výšce 11 000 stop, aby nedošlo ke kolizi s jiným letadlem se stejným cílem, které vzlétlo z dráhy 25L. Pilot tento požadavek potvrdil. O 46 sekund později se letadlo nacházelo ve výšce 10 600 stop v kursu 046 stupňů a stáčelo se doleva. Páka ovládání tahu levého motoru dále snižovala jeho tah, zatímco pravý motor běžel na původní výkon. Foto:   PK-REN ,  CC BY-SA 2.0

V 7:39:01 nařídil letový dispečer letu SJY182 zastavit stoupání ve výšce 11 000 stop, aby nedošlo ke kolizi s jiným letadlem se stejným cílem, které vzlétlo z dráhy 25L. Pilot tento požadavek potvrdil. O 46 sekund později se letadlo nacházelo ve výšce 10 600 stop v kursu 046 stupňů a stáčelo se doleva. Páka ovládání tahu levého motoru dále snižovala jeho tah, zatímco pravý motor běžel na původní výkon. | Foto: PK-REN, CC BY-SA 2.0

Poslední rádiová komunikace mezi letadlem a řídící věží proběhla v 7:39:54, kdy dispečer požádal o stoupání do výšky 13 000 stop. O pět sekund později pilot tento požadavek potvrdil. V 7:40:05 byl stroj v nadmořské výšce 10 900 stop a dle záznamu zapisovače letových dat došlo k vypnutí autopilota. Letadlo se naklonilo doleva v úhlu 45 stupňů, přičemž nadále klesal výkon levého motoru. Po pěti sekundách došlo k vypnutí automatického řízení tahu motorů (autothrottle). Foto:  Phoenix7777 ,  CC BY-SA 4.0

Poslední rádiová komunikace mezi letadlem a řídící věží proběhla v 7:39:54, kdy dispečer požádal o stoupání do výšky 13 000 stop. O pět sekund později pilot tento požadavek potvrdil. V 7:40:05 byl stroj v nadmořské výšce 10 900 stop a dle záznamu zapisovače letových dat došlo k vypnutí autopilota. Letadlo se naklonilo doleva v úhlu 45 stupňů, přičemž nadále klesal výkon levého motoru. Po pěti sekundách došlo k vypnutí automatického řízení tahu motorů (autothrottle). | Foto: Phoenix7777CC BY-SA 4.0

Asi dvacet sekund poté končí nahrávka zapisovače letových dat. Poslední zaznamenané souřadnice letadla byly S 5°57.93683´, E 106°34.41433´. Když chtěl řídící letového provozu požádat let SJY182 o změnu kursu, na jeho žádost již nikdo neodpověděl. V 7:40:48 zmizel letoun z obrazovky radaru. Ani další pokusy o spojení nebyly úspěšné, a tak bylo v 7:55 zahájeno pátrání po ztraceném letadle. Foto:  Phoenix7777 ,  CC BY-SA 4.0

Asi dvacet sekund poté končí nahrávka zapisovače letových dat. Poslední zaznamenané souřadnice letadla byly S 5°57.93683´, E 106°34.41433´. Když chtěl řídící letového provozu požádat let SJY182 o změnu kursu, na jeho žádost již nikdo neodpověděl. V 7:40:48 zmizel letoun z obrazovky radaru. Ani další pokusy o spojení nebyly úspěšné, a tak bylo v 7:55 zahájeno pátrání po ztraceném letadle. | Foto: Phoenix7777CC BY-SA 4.0

Trosky stroje byly později objeveny poblíž ostrova Lancang v hloubce kolem 15 metrů. Pád měla zhruba ze vzdálenosti šesti kilometrů zaznamenat posádka lodě, která se pohybovala v Jávském moři. Dle jejího kapitána slyšeli výbuch a viděli pád objektu, nicméně výhled jim komplikoval déšť. Když dorazili na místo, našli na hladině kusy oblečení, zavazadla a lidské ostatky. Foto:  Aero Icarus from Zürich, Switzerland ,  CC BY-SA 2.0

Trosky stroje byly později objeveny poblíž ostrova Lancang v hloubce kolem 15 metrů. Pád měla zhruba ze vzdálenosti šesti kilometrů zaznamenat posádka lodě, která se pohybovala v Jávském moři. Dle jejího kapitána slyšeli výbuch a viděli pád objektu, nicméně výhled jim komplikoval déšť. Když dorazili na místo, našli na hladině kusy oblečení, zavazadla a lidské ostatky. | Foto: Aero Icarus from Zürich, SwitzerlandCC BY-SA 2.0

Havárie svým průběhem do jisté míry připomněla tragické nehody, které se odehrály v říjnu roku 2018 a v březnu 2019, po nichž následovalo odstavení letadel Boeing 737 MAX. V tomto případě však jde o starší typ stroje 737-500, jež není vybaven stabilizačním systémem MCAS, který je označován jako nejpravděpodobnější příčina obou havárií. Foto:  PK-REN ,  CC BY-SA 2.0
Server The Aviation Herald publikoval předběžnou zprávu KNKT z 10. února. Z ní, mimo jiné, vyplývá, že ani více než měsíc po nehodě se nepodařilo získat zapisovač zvuků v pilotní kabině. Vyšetřovatelé však již mají sestavený sled událostí, které předcházely nehodě. Foto:  PK-REN ,  CC BY-SA 2.0
Letadlo s registrací PK-CLC mělo jako let SJY182 absolvovat trasu z mezinárodního letiště Sukarno-Hatta v Jakartě na letiště Supadio u města Pontianak v západní části ostrova Borneo. Podle vyplněného letového plánu mělo v nádržích palivo na 3 hodiny a 50 minut letu. Stroj odstartoval z dráhy 25R v 7:36 místního času. Zdroj:  FlightRadar24 .
V 7:36:51 zaznamenal zapisovač letových dat ve výšce 1 980 stop zapnutí autopilota. O necelé dvě minuty později překonalo letadlo hranici 8 150 stop. Záznamy v tomto okamžiku zachycují pohyb páky pro nastavení tahu levého motoru. Zatímco výkon levého motoru klesal, výkon pravého motoru zůstával na původní úrovni. V 7:38:51 požádal pilot kvůli povětrnostním podmínkám řízení letového provozu o změnu kursu na 075 a záhy dostal svolení. Zdroj:  FlightRadar24 .
10
Fotogalerie

Vyšetřovatelé sestavili časovou osu havárie indonéského Boeingu 737, který se v lednu zřítil do moře

  • 9. ledna 2021 havaroval Boeing 737 indonéských aerolinek Sriwijaya
  • Na základě zapisovače letových údajů byla sestavena časová osa
  • Něco také možná naznačuje deník údržby stroje

V sobotu 9. ledna havaroval krátce po startu letoun Boeing 737-500 indonéských aerolinek Sriwijaya Air s 50 cestujícími a 6 členy posádky (některé zdroje stále uvádějí, že se jednalo o 56 pasažérů, 2 piloty a 4 letušky). Krátce po nalezení trosek zahájil Národní výbor pro bezpečnost dopravy (Komite Nasional Keselamatan Transportasi; KNKT) vyšetřování, jež by mělo objasnit příčiny nehody.

Havárie svým průběhem do jisté míry připomněla tragické nehody, které se odehrály v říjnu roku 2018 a v březnu 2019, po nichž následovalo odstavení letadel Boeing 737 MAX. V tomto případě však jde o starší typ stroje 737-500, jež není vybaven stabilizačním systémem MCAS, který je označován jako nejpravděpodobnější příčina obou havárií.

Předběžné výsledky vyšetřování

Server The Aviation Herald publikoval předběžnou zprávu KNKT z 10. února. Z ní, mimo jiné, vyplývá, že ani více než měsíc po nehodě se nepodařilo získat zapisovač zvuků v pilotní kabině. Vyšetřovatelé však již mají sestavený sled událostí, které předcházely nehodě.

Letadlo s registrací PK-CLC mělo jako let SJY182 absolvovat trasu z mezinárodního letiště Sukarno-Hatta v Jakartě na letiště Supadio u města Pontianak v západní části ostrova Borneo. Podle vyplněného letového plánu mělo v nádržích palivo na 3 hodiny a 50 minut letu. Stroj odstartoval z dráhy 25R v 7:36 místního času.

V 7:36:51 zaznamenal zapisovač letových dat ve výšce 1 980 stop zapnutí autopilota. O necelé dvě minuty později překonalo letadlo hranici 8 150 stop. Záznamy v tomto okamžiku zachycují pohyb páky pro nastavení tahu levého motoru. Zatímco výkon levého motoru klesal, výkon pravého motoru zůstával na původní úrovni. V 7:38:51 požádal pilot kvůli povětrnostním podmínkám řízení letového provozu o změnu kursu na 075 a záhy dostal svolení.

Klesající výkon levého motoru

V 7:39:01 nařídil letový dispečer letu SJY182 zastavit stoupání ve výšce 11 000 stop, aby nedošlo ke kolizi s jiným letadlem se stejným cílem, které vzlétlo z dráhy 25L. Pilot tento požadavek potvrdil. O 46 sekund později se letadlo nacházelo ve výšce 10 600 stop v kursu 046 stupňů a stáčelo se doleva. Páka ovládání tahu levého motoru dále snižovala jeho tah, zatímco pravý motor běžel na původní výkon.

Poslední rádiová komunikace mezi letadlem a řídící věží proběhla v 7:39:54, kdy dispečer požádal o stoupání do výšky 13 000 stop. O pět sekund později pilot tento požadavek potvrdil.

V 7:40:05 byl stroj v nadmořské výšce 10 900 stop a dle záznamu zapisovače letových dat došlo k vypnutí autopilota. Letadlo se naklonilo doleva v úhlu 45 stupňů, přičemž nadále klesal výkon levého motoru. Po pěti sekundách došlo k vypnutí automatického řízení tahu motorů (autothrottle).

Asi dvacet sekund poté končí nahrávka zapisovače letových dat. Poslední zaznamenané souřadnice letadla byly S 5°57.93683', E 106°34.41433'. Když chtěl řídící letového provozu požádat let SJY182 o změnu kursu, na jeho žádost již nikdo neodpověděl. V 7:40:48 zmizel letoun z obrazovky radaru. Ani další pokusy o spojení nebyly úspěšné, a tak bylo v 7:55 zahájeno pátrání po ztraceném letadle.

Trosky stroje byly později objeveny poblíž ostrova Lancang v hloubce kolem 15 metrů. Pád měla zhruba ze vzdálenosti šesti kilometrů zaznamenat posádka lodě, která se pohybovala v Jávském moři. Dle jejího kapitána slyšeli výbuch a viděli pád objektu, nicméně výhled jim komplikoval déšť. Když dorazili na místo, našli na hladině kusy oblečení, zavazadla a lidské ostatky.

Něco naznačuje historie oprav

Vyšetřovatelé se pochopitelně zaměřili na historii letadla, vyrobeného 31. května 1994. Záznamy ukazují, že stroj absolvoval 40 383 letů a ve vzduchu strávil 62 983 hodin. To odpovídá jeho častému používání na krátkých tratích. V deníku údržby byly nalezeny dva zajímavé záznamy.

25. prosince 2020 zjistil technik během předletové kontroly závadu na indikátoru rychlosti prvního důstojníka. Protože nebyl k dispozici náhradní díl, došlo k výměně až 4. ledna – tedy pět dní před nehodou.

3. ledna 2021 nahlásil pilot závadu v systému automatického řízení tahu motorů (autothrottle). Technik problém opravil vyčištěním konektoru řídícího počítače a vše se zdálo být v pořádku. O den později si však piloti stěžovali na stejný problém – tentokrát už vyčištění konektoru nepomohlo. Následující den technik vyřešil problém vyčištěním přepínače TOGA. Závada se poté neprojevila a problém byl uzavřen jako vyřešený.

Vyšetřovatelé víceméně vyloučili, že by příčinou nehody mohlo být špatné počasí. V oblasti sice hustě pršelo a místy se vyskytovaly bouřky, nicméně trasa letu vedla mimo ně.

V celé předběžné zprávě není ani zmínka o žádných ručních vstupech do ovládání stroje ze strany posádky a neobsahuje ani podrobnější informace o parametrech levého motoru. Vyšetřování nadále pokračuje a světlo by do něj mohl vnést zapisovač zvuků v pilotní kabině, pokud se ho podaří najít a vylovit z moře.

Určitě si přečtěte

Články odjinud