Vysloužilé satelity by mohly významně přispívat k úbytku ozónové vrstvy. Alespoň to plyne z nové studie, kterou provedli odborníci z University of Southern California.
Důvodem je podle nich skutečnost, že když dotyčná zařízení hoří v atmosféře naší planety, uvolňují do ní znečišťující látky, jako jsou například oxidy hliníku. Např. družice o váze 250 kg vygeneruje zhruba 30 kg nanočástic oxidu hlinitého, kterým může trvat až 30 let, než sestoupí do stratosféry.
Studiem toho, jak se základní kovy používané při konstrukci družic vzájemně ovlivňují, badatelé dospěli k odhadu, že jen v roce 2022 vzrostla přítomnost hliníku v atmosféře o téměř 30 %.
SpaceX i Čína
„Teprve v posledních letech si lidé začali myslet, že by to mohl být problém,“ konstatoval Joseph Wang z výše jmenované univerzity. „Byli jsme jedním z prvních týmů, které se podívaly na to, jaký by mohl být důsledek těchto faktů,“ dodal.
Toto téma je velice aktuální, protože SpaceX k dnešnímu dni poslala do vesmíru téměř šest tisíc satelitů Starlink, přičemž plánuje vypustit další desítky tisíc. Stejné ambice má i Čína, která již zahájila výrobu družic pro svou připravovanou megakonstelaci G60 Starlink. Co všechno by to teoreticky mohlo způsobit, zatím není jasné.
„Dopady návratů satelitů na životní prostředí jsou v současné době špatně pochopeny. Jak se míra návratů zvyšuje, je zásadní pokračovat ve výzkumu obav zdůrazněných v této studii,“ upozorňují varovně vědci.