Virové infekce postihují častěji starší lidi než mladší populaci. Starší osoby mají navíc nižší průměrnou tělesnou teplotu. Na základě těchto klinických pozorování realizoval tým japonských vědců studii, jejímž cílem bylo najít chybějící souvislost mezi tělesnou teplotou a odolností vůči infekcím.
Odborníci následně odhalili zásadní souvislost mezi zvýšenou tělesnou teplotou a vyšší odolností proti virovým infekcím. Naopak nižší průměrná tělesná teplota souvisí menší odolností organismu vůči patogenním virovým infekcím. O nových poznatcích informuje web StudyFinds.
Myši, kterým byla zima, horko i tak akorát
Studie vrhá světlo na kritickou roli, kterou hraje střevní mikroflóra při posilování organismu proti virům, jako je virus chřipky a koronavirus SARS-CoV-2, když tělesná teplota překročí 38 °C. Vědecký tým při svých pokusech vystavil myši různým teplotním podmínkám a poté jim vpravil do těla chřipkový virus.
Týden před infekcí byly tři skupiny laboratorních myší vystaveny teplu nebo chladu při teplotách 4 °C, 22 °C, nebo 36 °C. Po vyvolání virové infekce myši vystavené chladu většinou uhynuly v důsledku silného podchlazení, zatímco myši vystavené teplu byly vůči infekci velice odolné i při zvyšujících se dávkách viru
„Myši vystavené vysokým teplotám zvyšují svou bazální tělesnou teplotu nad 38 °C, což jim v závislosti na střevní mikroflóře umožňuje produkovat více žlučových kyselin,“ uvádí Takeshi Ichinohe z oddělení virových infekcí na Tokijské univerzitě ve zprávě pro média. Výsledky práce byly v červnu publikovány v odborném časopise Nature Communications.
Vyšší tělesná teplota rovná se větší odolnost
Myši s vyšší tělesnou teplotou v důsledku vystavení teplu vykazovaly pozoruhodnou odolnost vůči zvyšujícím se dávkám viru, což bylo v ostrém kontrastu s jejich protějšky vystavenými chladu. Vědci jsou přesvědčeni, že klíčovou roli při posilování odolnosti vůči chřipkovému viru hraje složka střevní mikroflóry – kyselina deoxycholová spolu s receptorem TGR5. Tato odolnost byla přisuzována snížení replikace viru a prevenci poškození tkání.
Vědci pozorovali chování, kdy se infikované myši shlukly k sobě, aby se zahřály, a jejich zjištění zůstala konzistentní, i když byl virus chřipky nahrazen koronavirem SARS-CoV-2. Výsledky následně ověřili pomocí syrských křečků, u kterých taktéž zjistili, že vyšší tělesná teplota může zvýšit odolnost vůči těmto virovým infekcím.
Výzkum dále poukázal na důležitou úlohu některých žlučových kyselin v imunitní odpovědi proti těmto virům. Jak vysvětlil Takeshi Ichinohe – snížené hladiny žlučových kyselin v plazmě byly detekovány u pacientů nakažených covidem-19, u nichž se rozvinulo onemocnění středně těžkého stupně. Naopak pacienti, kteří měli hladiny těchto kyselin v pořádku, mívali zpravidla lehký průběh onemocnění.
Roli hraje střevní mikroflóra
Studie naznačuje, že vysoká tělesná teplota aktivuje střevní mikroflóru, což následně vede ke zvýšení hladiny žlučových kyselin, které poté potlačují replikaci viru a zánětlivé reakce, jež jsou často pozorovány při infekcích virem chřipky a koronavirem SARS-CoV-2.
Vědecký tým poté provedl rozsáhlou analýzu, aby získal přehled o přesných mechanismech, které jsou u hlodavců vystavených teplu základem odolnosti vůči virovým infekcím. Kromě toho také zjistil úlohu sekundárních žlučových kyselin a receptorů žlučových kyselin při zmírňování virových infekcí.
Výsledky ukázaly, že aktivace střevní mikrobioty závislá na vysoké tělesné teplotě zvyšuje hladiny žlučových kyselin v séru a ve střevě. Ty následně potlačují replikaci virů a zánětlivé reakce, jež následují po infekcích chřipkou a SARS-CoV-2.
„Naše zjištění, že pokles některých žlučových kyselin v plazmě pacientů souvisí se středně těžkou formou covidu-19, může poskytnout vhled do variability klinických projevů onemocnění u lidí a umožnit přístupy ke zmírnění následků tohoto onemocnění,“ uzavírá Ichinohe.