Kvůli 84. výročí připomínáme tři roky starý článek. Vzducholoď Zeppelin LZ 129 „Hindenburg“ byla největším létajícím strojem všech dob. Ničivá tragédie ji postihla 6. května 1937. Brzy bylo jasné, že ukončila celou éru vzducholodí. | (foto: Profimedia)

Vzducholoď LZ-129 Hindenburg byla roce 1935 zkonsturována společností Luftschiffbau Zeppelin. Celkové náklady se vyšplhaly na částku 500 000 tehdejších liber. | (foto: Bundesarchiv , CC BY-SA 3.0 de)

Konstrukce byla z hliníkové slitiny (dural), plášť z impregnované bavlny nastříkané hliníkovým práškem. Celková délka činila 245 m, průměr 41 m. O pohon se starala čtveřice dieselových motorů Mercedes-Benz, která poháněla tlačné vrtule po stranách. | (foto: brett jordan, CC BY 2.0)

Vzducholoď nesla jméno říšského prezidenta Paula von Hindenburg a společně se svou sesterskou lodí LZ-130 Graf Zeppelin II je největším doposud vyrobeným létajícím strojem.

Pro srovnání - současné největší dopravní letadlo Airbus A380 má délku "jen" 73 m a výšku 24 m v ocasní části. Hindenburg bylo monstrum 3,5× delší a 2× vyšší.

Loď se řídila z kabiny na přídi. Ovládala se kormidlem, stejně jako běžné lodě na vodu. Ale u přistávacích manévrů musela asistovat i početná pozemní obsluha.

Vzducholoď disponovala 16 oddíly, které pojaly cca 200 000 metrů krychlových vodíku. Vysoce hořlavý plyn byl použit namísto nedostatkového helia. Vodík měl ale vyšší vztlak a výrobce s ním měl již zkušenosti, bezpečnostního rizika se proto neobával.

Na palubu Hindeburgu se vešlo 72 pasažérů a náklad. Posádka měla 61 členů.

Mezi další zajímavosti patří skutečnost, že kabiny pro cestující se nacházely uvnitř trupu a nikoliv v podvěšených gondolách, jak bývalo u menších vzducholodí zvykem.

Uvnitř byla spousta prostoru pro kajuty, salonky, čítárnu, restauraci, promenády... Byla tu dokonce i kuřárna, což zní paradoxně s ohledem na to, že nad stropem byla obrovská nádrž plná hořlavého vodíku.

Hindenburg nabízel mimořádně velký komfort - pasažéři měli k dispozici například sprchy se studenou i teplou vodou. Tomu odpovídala i velmi vysoká cena letenek.

Na svůj první let Hindeburg vyrazil v březnu roku 1936. O dva měsíce později dvakrát přeletěl Atlantský oceán, a to v rekordním čase 5 dní, 19 hodin a 51 minut.

Motory měly celkový výkon 3560 kW. Hindeburg mohl vyvinout rychlost až 135 km/hod.

Vzducholodě vyžadovaly speciální letiště se záchytnou věží. A obří servisní hangár.

Byla to chlouba nacistického Německa, proto nesla vlajky s hákovým křížem. Svou slávu si ale stihla odbýt ještě před začátkem druhé světové války.

Na svůj poslední let Hindenburg vyrazil 3. května 1937. Mířil z Německa přes oceán do New Yorku. Let měl trochu zpoždění, ale jinak probíhal hladce. Během přistávání na letišti Lakehurst na předměstí New Yorku však nastala katastrofa. Psal se 6. květen 1937.

Vzducholoď samozřejmě byla vybavena různými bezpečnostními protipožárními prvky. Například potah byl upraven tak, aby nedocházelo k jiskření statické elektřiny pohlcené z mraků. Jenže vzducholoď prolétla bouřkovými mračny a statická elektřina vytvořila na povrchu silný náboj.

A právě statická elektřina je nejpravděpodobnější příčinou zkázy. Požár vznikl v zadní části a možná přispělo i nějaké mechanické poškození. Vodík je silně hořlavý, a tak se plameny šířily velmi rychle. Vzducholoď pohltily za 34 sekund.

Na místě byla řada přihlížejících včetně mnoha reportérů. Událost je proto zachycena na mnoha fotografiích a byla velmi dobře mediálně pokryta. I to poté přispělo ke konci provozu vzducholodí.

Některé spekulace tvrdily, že se jednalo o sabotáž a příčinou katastrofy byla bomba. Avšak britský letecký inženýr Jem Stansfield před několika lety provedl rekonstrukci a potvrdil, že se na Hindenburgu během bouře nashromáždila statická elektřina, která se dostala do kontaktu s vodíkem uniklým z konstrukce.

Ať už požár vyvolalo cokoliv, z 36 pasažérů a 61 členů posádky, kteří v té době byli na palubě, zahynulo 13 cestujících a 22 členů posádky. Ostatní měli těžká zranění. Zemřel i jeden člověk z pozemního personálu.

Tato tragédie zapříčinila konec Zeppelinů, respektive cestování jakýmikoliv obřími vzducholoděmi. LZ-130 Graf Zeppelin II sice fungoval ještě dva roky, ale v dubnu roku 1940 vydal Hermann Göring pokyn k jeho rozebrání.

Po slavné vzducholodi zbyla jen hromada z poškozené duralové konstrukce...

...dnes je na místě památník.