Vzestupy a pády evropských neandrtálců: DNA z hlíny vypráví nejstarší historii lidstva

  • Usazeniny ze dna jeskyní obsahují dědičnou informaci pravěkých lidí
  • Genetici ji izolovali a analyzovali
  • A vyčetli z ní okolnosti vzestupů a pádů evropských neandrtálců

Kudy chodíme, tudy trousíme svou DNA. Odpadává nám z těla s odumřelými buňkami, vypadlými vlasy či chlupy. Vylučujeme ji s výkaly i s močí. A to nemluvíme o odhozených nedopalcích cigaret, nedojedených houskách nebo vyplivnutých žvýkačkách.

Jak dlouho asi tahle „opuštěná“ lidská DNA vydrží? Většina se rychle rozloží a mizí v nenávratnu. Část však může mít překvapivě dlouhou životnost. Vědci nyní izolovali a analyzovali DNA, kterou „poztráceli“ neandrtálci ve španělské jeskyni Estatuas před 113 000 roky. Její konkrétní zdroj neznáme.

Snad pochází z krve vytékající z ran poraněných členů tlupy. Možná se dostala do usazenin na dně jeskyně s výkaly malých dětí, které ještě nechodily „na záchod“ mimo jeskyni.

Početný mezinárodní tým vědců pod vedením Richarda Robertse z australské University of Wollongong, Juana-Luise Arsuagy z madridského Centro Mixto UCM-ISCIII de Evolución y Comportamiento Humanos a Matthiase Meyera z lipského Max-Planck-Institut für evolutionäre Anthropologie vyvinul novou metodu, která dovoluje izolovat a nakoncentrovat DNA pravěkých lidí ze zeminy usazené na dně jeskyní.

Už dříve vědci detekovali v jeskynních usazeninách pravěkou DNA pocházející z mitochondrií. Ta je jednodušší a v buňkách se jí vyskytuje mnohem více, než kolik se nachází DNA v buněčném jádru. Z mitochondriální DNA se ale dá vytěžit mnohem méně informací než z jaderné DNA. Nejen proto, že je mitochondriální DNA mnohonásobně menší, ale také proto, že se dědí jen po mateřské linii.

Tým vedený Robertsem, Arsuagou a Meyerem dokázal izolovat z usazenin dna jeskyně Estatuas pravěkou jadernou DNA. Vybral z ní úseky charakteristické pro neandrtálce, kteří jeskyni obývali po dlouhé desítky tisíc roků, a ty podrobili dalšímu bádání.

Výsledky tohoto průlomového výzkumu publikovali vědci v časopise Science. Odborníci po celém světě vítají novou metodu pro izolaci pravěké DNA „z hlíny“ jako zásadní zvrat ve výzkumu dědičné informace pravěkých organismů. Lidskou pravěkou jadernou DNA dokázali zatím vědci získat jen z dobře zachovalých kostí nebo ze zubů. 

Vzestupy a pády neandrtálců

Analýzy neandrtálské DNA získané z různě starých vrstev na dně jeskyně Estatuas dovolily vědcům nahlédnout do historie tohoto druhu pravěkého člověka. Ukázalo se, že před 113 000 roky žili na Pyrenejském poloostrově neandrtálci, kteří vykazovali jasné příbuzenské vazby na neandrtálce žijící před 120 000 roky na Sibiři.

Před 110 000 roky už vystřídala iberské neandrtálce v jeskyni Estatuas populace tzv. klasických neandrtálců příbuzná např. s neandrtálci z chorvatské jeskyně Vindija.

Mezi oběma skupinami nebyl rozdíl pouze v DNA. Jejich zástupci se lišili třeba i objemem mozkovny. Mladší „klasičtí“ neandrtálci měli mozek o objemu kolem 1750 kubických centimetrů. Zástupci starší větve měli mozkovnu o objemu kolem 1400 kubických centimetrů.

Analýzy DNA také ukázaly, že starší neandrtálci z jeskyně Estatuas měli podstatně pestřejší dědičnou informaci, než jejich „klasičtí“ následovníci. To dávají vědci do souvislosti s tehdejšími změnami klimatu. Před 130 000 roky vystřídalo dobu ledovou teplejší a vlhčí období a neandrtálci zažili velký boom.

O dvacet tisíc let později ale období prosperity ukončil brutální nástup nové doby ledové. I když byli neandrtálci na mrazivé klima dobře adaptovaní, zjevně bojovali o přežití. Populace se drasticky zmenšila a její genetická pestrost povážlivě poklesla. Početnost neandrtálské populace opět narostla v další době meziledové. Podíleli se na tom i „klasičtí“ neandrtálci z jeskyně Estatuas. Dědictví po „zlých časech“ v podobě zúžené genetické variability se už ale nezbavili. 

Vědci nyní pracují na analýzách pravěké DNA získané z usazenin na dně desítek jeskyní po celém světě. Doufají, že se jim tak podaří rozluštit další dosud neznámé peripetie evoluce lidstva včetně migrací, vzájemného křížení příslušníků různých populací nebo jejich vzájemného vytlačování.

Váš názor Další článek: Sněmovna podpořila návrh zákona trestat mazání příspěvků na sociálních sítích. Hrozily by až tři roky vězení

Témata článku: Historie, Výzkum, Genetika, Lidé, DNA, ISC, ABF, Jeskyně, Dno, Dědičná informace, Vědec, HIS, Meyer, Hlína, Science, Neandrtálec, Usazenina, Sibiř



Sex manželských párů? Jen výjimečně. Ložnice ovládnou roboti s umělou inteligencí

Sex manželských párů? Jen výjimečně. Ložnice ovládnou roboti s umělou inteligencí

** Sex manželských párů jen při zvláštních příležitostech. ** Ložnice ovládnou sexuální roboti s umělou inteligencí. ** I to je jeden ze závěrů Mezinárodní robotické konference.

Filip KůželJiří Liebreich
RobotiSexUmělá inteligence
Test procesoru AMD Ryzen 5 5500. Trvalo to dva roky, ale AMD konečně má konkurenta pro Intel

Test procesoru AMD Ryzen 5 5500. Trvalo to dva roky, ale AMD konečně má konkurenta pro Intel

Skoro dva roky se AMD vyhýbalo prodeji dostupného procesoru s nejmodernější architekturou. Ryzen 5 5500 je odpovědí na pestrou nabídku Intelu v nižším segmentu procesorového trhu.

Jan Pánek
ProcesoryTestyAMD
Tuto českou základnu plnou satelitů nesmíte vidět. V Mapy.cz je každá anténa pečlivě vyretušovaná

Tuto českou základnu plnou satelitů nesmíte vidět. V Mapy.cz je každá anténa pečlivě vyretušovaná

** Zapomeňte na rozčtverečkovaná místa, kterých si každý všimne ** Mapy.cz musely dokonale zakrýt desítky parabol ** Základnou se přitom na webu chlubí i její majitel. Kocourkov

Jakub Čížek
ČeskoMapy.czMapy
Nejničivější bomba v historii lidstva. Rusko zveřejnilo dokument o testu Car-bomby
David Polesný
Sovětský svazAtomová bombaJaderný útokZbraně
Prohlédněte si 1600 ruských základen na detailní družicové mapě. Rezavějící Kuzněcov, Moskva i raketoplán Bajkal

Prohlédněte si 1600 ruských základen na detailní družicové mapě. Rezavějící Kuzněcov, Moskva i raketoplán Bajkal

** Google má kvalitní družicové snímky Ruska ** Najdete na nich i tu poslední ruskou vojenskou základnu ** Nadšenci jich lokalizovali už okolo 1 600

Jakub Čížek
RuskoArmádaMapy