Washington D.C. se po necelé dekádě rozloučí s tramvajovou linkou DC Streetcar, která měla být symbolem modernizace a nového začátku městské dopravy. Ambiciózní plán sítě o délce přes 60 kilometrů nakonec skončil u jediné 3,5 kilometru dlouhé tratě. Její provoz provázely průtahy, vysoké náklady a trvale nízká obsazenost.
Starostka města Muriel Bowser proto v květnu letošního roku oznámila, že v roce 2028 nahradí tramvaje trolejbusy, které nabídnou větší flexibilitu a nižší náklady. Město je prezentuje pod marketingovým označením „tramvaj nové generace“.
Pojem „tramvaj nové generace“ zní na první poslech jako příslib technologického pokroku, ve skutečnosti však jde o pragmatický posun k elektrickým autobusům, nebo ještě přesněji řečeno trolejbusům. O napájení se postará původní tramvajového vedení, což umožní rychlejší rozšiřování linek. Město tak reaguje nejen na vysoké provozní náklady tramvaje, ale i na potřebu využít existující infrastrukturu a zachovat ekologický charakter dopravy.
Tramvají? Ani zadarmo!
Příběh DC Streetcar je učebnicovou ukázkou střetu velkých vizí s realitou městského provozu. Původní tramvajový projekt spuštěný s velkou slávou v roce 2016 se od počátku potýkal s nemalými obtížemi. Jediná realizovaná linka stála daňové poplatníky přes 200 milionů dolarů.
Provoz byl nákladný, tramvaje nevykazovaly oslnivou obsazenost (v roce 2023 přepravily 836 438 cestujících) a kvůli absenci vlastních vyhrazených pruhů často uvízly v běžném městském provozu. Ani bezplatné jízdné nedokázalo přilákat dostatek cestujících. Ti raději dávali přednost spolehlivějším autobusům jezdícím po paralelní trase.
Nakonec rozhodly ekonomické argumenty. Provozní náklady tramvaje byly 10 milionů dolarů ročně, což je v americkém měřítku extrémně vysoká cena. Nutnost nákupu nových vozidel a další drahé rozšíření tratí bylo pro město neudržitelné. Elektrické trolejbusy slibují nejen nižší pořizovací i provozní náklady, ale i větší flexibilitu – například možnost objíždět překážky nebo rychleji měnit trasu podle aktuálních potřeb.
Trolejbus jako „tramvaj nové generace“
Náhrada tramvaje není jen technickou záležitostí, má i silný sociální a symbolický rozměr. Pro obyvatele čtvrti Ward 7 byla tramvaj symbolem investice do dlouhodobě opomíjené oblasti. Její nahrazení trolejbusem, byť moderním a ekologickým, proto v části veřejnosti vyvolává pocit zklamání a nedodržených slibů. Město se proto snaží nový systém prezentovat jako evoluci, nikoli ústup od původní vize.
Úspěch „tramvaje nové generace“ bude záviset nejen na technickém řešení, ale i na schopnosti města integrovat nový model do dopravní sítě a zajistit mu v provozu prioritu. Bez vyhrazených pruhů a preference na křižovatkách hrozí, že i trolejbusy budou trpět stejnými problémy jako jejich kolejový předchůdce.
Zkušenost Washingtonu D.C. je cenným varováním i inspirací pro další města. Ukazuje, že úspěch městské dopravy nestojí ani tak na konkrétní technologii, ale především na kvalitě plánování, integraci do existující sítě a schopnosti pružně reagovat na měnící se podmínky. Koleje samy o sobě nejsou zárukou pokroku, klíčové je, aby dopravní systém skutečně sloužil lidem, byl ekonomicky udržitelný a měl podporu veřejnosti.