Americký Vesmírný dalekohled Jamese Webba v řadě případů navazuje na pozorování svého slavného předchůdce, tedy Hubbleova dalekohledu. Platí to i v případě nedávného pozorování hvězdy WHL0137-LS ze souhvězdí Velryby, která je známá pod přezdívkou Earendel, inspirovanou postavou půlelfa Eärendila z Tolkienova Silmarillionu.
Earendel je velmi výjimečná hvězda, nejvzdálenější, jakou známe. Objevil ji Hubbleův dalekohled na jaře 2022 ve velmi vzdálené galaxii WHL0137-zD1, přezdívané „Sunrise Arc,“ protože její obraz je značně deformován gravitační čočkou do podoby úzkého srpku.
Právě díky mohutnému zvětšení gravitační čočkou, kterou vytváří o něco bližší kupa galaxií WHL0137-08, můžeme pozorovat i hvězdu Earendel. Od objevu Hubbleovým dalekohledem víme, že tuto hvězdu pozorujeme ve vesmíru o stáří asi 900 milionů let po Velkém třesku. Její záření tedy letělo na Zemi 12,9 miliard let.
Co nám o Earendel prozradil JWST?
Na hvězdu Earendel se zaměřil i Webbův dalekohled. Pozorování kamerou NIRCam (Near-Infrared Camera) přivedlo astronomy ke zjištění, že Earendel je gargantuovská hvězda spektrální třídy B. Její záření má tedy jasné modrou barvu. Povrch nejvzdálenější hvězdy je dvakrát žhavější než na Slunci a září milionkrát jasně než Slunce.
Hmotnost této hvězdy vědci odhadují zhruba na 50 až 100 Sluncí. Hvězdy těchto proporcí mívají velmi krátký život. Obvykle divoce explodují jako supernova pár milionů let po svém vzniku. Je prakticky jisté, že Earendel už dlouhé miliardy let neexistuje.
Pozorování kamery NIRCam přinesla i více detailů o domovské galaxii rekordně vzdálené hvězdy „Sunrise Arc.“ Jde o galaxii s nejvíce zvětšeným obrazem gravitační čočkou, jakou pozorujeme v nejstarším vesmíru. Na snímcích kamery NIRCam je patrná hvězdná porodnice, kterou pozorujeme ve stáří nižším než 5 milionů let, a také hvězdokupa, která vypadá starší než 10 milionů let.
Jde o kulovou hvězdokupu, které mají sklony ke dlouhověkosti. Na rozdíl od hvězdy Earendel je u této hvězdokupy slušná šance, že stále existuje, i když je díky rozpínání vesmíru od nás mnohem dál než tehdy.
Astronomové rovněž analyzují pozorování dalšího zařízení Webbova dalekohledu, spektrografu NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph). Měli by z nich vyčíst chemické složení galaxie „Sunrise Arc“ i její přesnější vzdálenost.