Webbův dalekohled pozoroval největšího kentaura, planetku Chariklo

  • Vesmírný dalekohled Jamese Webba se v říjnu 2022 zaměřil na planetku Chariklo
  • Pozoroval ji, když přecházela před vzdálenou hvězdou
  • Krátce na to na ní objevil známky přítomnosti vodního ledu

Planetka 10199 Chariklo obíhá Slunce mezi Saturnem a Uranem zhruba jednou za 63 let. Je to největší potvrzený kentaur, což jsou tmavě zbarvené planetky na výstředných drahách v oblasti mezi Jupiterem a Neptunem. Jsou jako hybridi mezi klasickou planetkou a kometou, proto se jim říká kentauři. Velikost Chariklo je zhruba 250 kilometrů, přičemž má složitější, protáhlý tvar.

V roce 2013 vyšlo najevo, že Chariklo, podle některých odborníků spíše trpasličí planeta než planetka, má dva tenké prstence, jejichž průměr je asi 386 a 400 kilometrů a šířka 6,9 respektive 0,12 kilometrů. Na tento zvláštní svět se v loni v říjnu (2022) zaměřil Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST).

Nebylo to jen tak. Webb pozoroval Chariklo, když planetka s prstencem přecházela před vzdálenou hvězdou. Bylo to úplně poprvé, co Webbův dalekohled pozoroval zákryt, tedy překrytí vzdáleného vesmírného objektu blízkým objektem.

Jasné známky přítomnosti vodního ledu

Krátce na to se Webb na Chariklo zaměřil znovu a připsal si další významný úspěch. Astronomové poprvé vyčetli v datech z pozorování Chariklo jasné známky přítomnosti vodního ledu.

Klepněte pro větší obrázek
Foto: ESO/L. Calçada/M. Kornmesser/Nick Risinger (skysurvey.org)CC BY 3.0

Pokud víme, kentauři jsou typicky vlastně z vodního ledu, zmrzlých plynů a nějakých příměsí. O Chariklo se to ale nevědělo jistě. Dalo se očekávat, že tam bude vodní led, ale vždy je příjemné, když taková očekávání potvrdí výzkum.

Za oběma zmíněnými úspěchy Webbova dalekohledu je velké úsilí týmu operátorů a astronomů. I když se to nezdá, v obou případech to pro nový teleskop bylo velmi náročné.

Chariklo je sice největší kentaur, ale i tak je pro Webbův dalekohled na samotné hranici možností. Vlastně je až za ní, Webb nemůže Chariklo přímo pozorovat. Proto badatelé využili příležitost, když Chariklo zakryla hvězdu, která byla v zorném poli Webbova dalekohledu. Šance na úspěch byly jedna ku jedné, ale nakonec se to povedlo.

Pokud jde o druhý ze zmíněných úspěchů, badatelé využili pozorování Chariklo se zařízením Near-infrared Spectrograph (NIRSpec). Na základně dat z těchto pozorování analyzovali sluneční záření odražené od Chariklo a od jejích prstenců. Ve výsledném spektru odhalili tři absorpční čáry vodního ledu. Jde o první jednoznačný důkaz přítomnosti vodního ledu na Chariklo.

Titulní foto: Hubble ESA, CC BY 2.0

Diskuze (1) Další článek: Černý jestřáb sestřelen. Legendární vrtulníky Black Hawk nahradí konvertoplán

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,