Galaxie nejsou ve vesmíru jen tak náhodně rozházené. Obvykle se vyskytují v kupách, případně nadkupách galaxií, které jsou propojené ohromujícími vláknitými strukturami kosmické pavučiny.
Podle toho, co víme, byla kosmická pavučina na počátku vesmíru nejprve jen málo zřetelná. Až s postupujícím vývojem vesmíru se kosmická pavučina díky nabalování hmoty stává výraznější strukturou.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba nedávno objevil kus vlákna kosmické pavučiny ve velmi mladém vesmíru. Obsahuje jen desítku galaxií a pozorujeme jej ve vesmíru, jemuž tehdy bylo 830 milionů let.
Galaxie v tomto místě vytvářejí vláknitou strukturu o délce 3 miliony světelných let, která je ukotvená k nesmírně zářivému kvasaru, tedy supermasivní černé díře, co velmi intenzivně polyká hmotu své galaxie. Jde o jeden z nejstarších případů kosmického vlákna, které souvisí s kvasarem.
Dlouhá a nápadně prostorově ohraničená věc
Badatelé se domnívají, že tenhle zárodek vlákna kosmické pavučiny se později vyvinul do podoby masivní kupy galaxií, podobné jako je třeba Kupa ve Vlasech Bereniky (Coma Cluster) v relativně blízkém vesmíru.
„Byl jsem až překvapený, jak dlouhé a úzké to vlákno je, vzhledem k jeho stáří,“ uvádí Xiaohui Fan z University of Arizona v Tusconu, který se podílel na tomto výzkumu. „Čekal jsem, že něco najdeme, nikoliv ale tak dlouhou a nápadně prostorově ohraničenou věc.“
K objevu došlo v rámci programu ASPIRE (A SPectroscopic survey of biased halos In the Reionization Era), jehož hlavním cílem je výzkum vesmíru v okolí nejranějších supermasivních černých děr. Program je zaměřený na pozorování celkem 25 vybraných kvasarů, které dramaticky zářily ve vesmíru mladším než 1 miliarda let.
Program ASPIRE by měl přinést nové poznatky o evoluci supermasivních černých děr, která je pro nás stále dost záhadná. Mimo jiné se již ukázalo, že v řadě případů jde o supermasivní černé díry, které sídlí v nitru mladých a zároveň masivních galaxií. Taková galaxie pak slouží jako zdroj paliva pro růst nenasytných supermasivních monster.