Od nedávno spuštěného Vesmírného dalekohledu Jamese Webba se čekalo, že posune rekordní vzdálenosti, v nichž pozorujeme rozmanité objekty ve vesmíru. A jak se ukazuje, nový dalekohled tato očekávání naplňuje.
Mezinárodní tým odborníků nedávno díky Webbovu teleskopu detekoval komplexní organické molekuly v galaxii, která je od nás vzdálená více než 12 miliard světelných let. Jde o doposud nejvzdálenější pozorování takových molekul.
Joaquin Vieira z americké University of Illinois at Urbana-Champaign a jeho kolegové analyzovali infračervené signály ze zmíněné galaxie, která nese označení SPT0418-47.
Je to velmi dávná galaxie plná prachu, kterou nám díky šťastné souhře okolností asi 30–35× zvětšuje gravitační čočka. Kombinace možností Webbova teleskopu a zvětšení gravitační čočkou se ukázala jako rozhodující pro tento výzkum.
Co analýzy ukázaly?
Z analýz vyplynulo, že kosmický plyn je v galaxii SPT0418-47 obohacený o těžší chemické prvky, což ukazuje na probíhající tvorbu a zánik raných hvězd. Badatelé detekovali zejména polyaromatické uhlovodíky (PAH, podle anglického Polycyclic aromatic hydrocarbon), organické látky s minimálně dvěma benzenovými jádry.
Na Zemi tyto látky nemají moc dobrou pověst. Často vznikají při nedokonalém spalování v průmyslových podnicích, motorech vozidel, při lesních požárech nebo i v domácnostech a řada z nich má závažné účinky na lidské zdraví, včetně mutagenních a karcinogenních.
Ve vesmíru je ale jejich objev důvodem k oslavě. Tyto organické molekuly jsou považovány za doklad složitých chemických reakcí a rovněž za základní stavební kameny biologických molekul a jednoduchých forem života. Badatelé si pochvalují, že díky novým pozorováním Webbova teleskopu můžeme zkoumat složení raných galaxií, což přispívá k našemu pochopení jejich vzniku a vývoje.
Vieira přiznává, že to vlastně nečekali. Nalezení polyaromatických uhlovodíků v tak vzdálené galaxii je podle něj průlomem v pozorování raného vesmíru. Jde o první krok, po němž budou nepochybně následovat další podobná pozorování a objevy.