Označování mutací koronaviru přídavnými jmény podle země, kde byly poprvé objeveny, se má stát minulostí. Místo britské, brazilské, indické či jihoafrické varianty se budou nově používat písmena řecké abecedy. Světová zdravotnická organizace (WHO) věří, že tento způsob bude méně „stigmatizující a diskriminační“.
Nový systém pojmenování významných variant viru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění covid-19, nemá nahradit oficiální vědecká označení, která obsahují důležité informace. WHO doufá, že se označení písmeny řecké abecedy bude lépe pamatovat a vyslovovat než alfanumerické názvy a současně bude méně stigmatizující než neformální používání názvů zemí.
Britská, jihoafrická, brazilská a indická
Světová zdravotnická organizace na svém webu vystavila seznam nejčastějších variant, které vzbuzují obavy a vyvolávají zvýšený zájem. Ty dostaly označení podle nového schématu a obsadily prvních deset písmen z řecké abecedy, jež má celkem 24 znaků.
Takzvaná britská mutace, odborně evidovaná jako B.1.1.7, by se dle nové metodiky měla označovat jako „Alfa“. „Beta“ je jihoafrická mutace B.1.351 a jako „Gama“ hodlá WHO identifikovat brazilskou mutaci P.1. První čtyřku uzavírá aktuálně nejobávanější indická varianta B.1.617.2, na kterou připadlo písmeno „Delta“.
Zdravotnická organizace na svých stránkách uvádí, že virus SARS-CoV-2 v průběhu času přirozeně mutuje. Většina změn má přitom na jeho vlastnosti malý nebo žádný vliv. Některé mutace však mohou ovlivnit, jak snadno se virus šíří a jaký má vliv na závažnost onemocnění covid-19 nebo na účinnost vakcín, léků, diagnostických nástrojů a jiných opatření.
Alfa, beta, gama a delta
Na novém způsobu označování WHO spolupracovala s vědci a odborníky na virologickou a mikrobiální nomenklaturu a komunikaci z několika zemí a agentur. Jejich společným úkolem bylo najít snadno vyslovitelná a nestigmatizující označení.
Skupina odborníků následně doporučila používat označování pomocí písmen řecké abecedy, což má být jednodušší a praktičtější pro diskusi v rámci nevědeckého publika. WHO nový systém oznámila i na sociální síti Twitter s tím, že označení pomocí písmen je jednoduché a snadno zapamatovatelné.
Ačkoli má pojmenovávání nemocí podle zeměpisných lokalit dlouhou historii, která zahrnuje například ebolu (pojmenovanou podle řeky v Kongu) či španělskou chřipku, deník The Guardian poznamenává, že je toto neformální používání velmi sporné. „Žádná země by neměla být stigmatizována za to, že zjišťuje a hlásí nové varianty,“ uvedla epidemioložka WHO Maria Van Kerkhove v komentáři pro tento list.
