Počátkem letošního léta se v africkém Kongu objevily nové případy eboly, což naznačovalo vznik nového ohniska tohoto virového onemocnění. Během pouhých pěti týdnů se počet případů v Rovníkové provincii (Équateur) téměř zdvojnásobil na sto, přičemž nemoc si vyžádala již 43 lidských životů.
Podrobnosti o ohnisku pocházejí od Světové zdravotnické organizace (World Health Organization; WHO), která uvádí, že od 1. června bylo potvrzeno celkem 96 případů eboly a další čtyři jsou považovány za „pravděpodobné“.
Další vlna epidemie eboly
Nejsilnější vlna epidemie eboly postihla v letech 2013 až 2016 západní Afriku, přičemž oficiální počet nakažených přesáhl 28 tisíc. Vyznačovala se poměrně vysokou smrtností – z uvedeného počtu zemřelo přes jedenáct tisíc nemocných, tj. 39 %.
Současné ohnisko je rozprostřeno na území v perimetru zhruba 300 kilometrů a čítá především venkovské oblasti. To je na jedné straně příznivý fakt, neboť nemoc se (alespoň zatím) nemůže šířit tak rychle jako v hustě obydlených městech.
Na straně druhé to však znamená značné komplikace pro zdravotníky, kteří musejí k nově infikovaným lidem cestovat do odlehlých oblastí drsným terénem na velké vzdálenosti, což jim zabere až několik dnů. Hrozí tak nákaza dalších obyvatel a pozdní zahájení léčby.
Zásadní ohnisko
První případy byly detekovány v hlavním městě provincie Mbandaka. Ohnisko se od té doby rozšířilo do 11 ze 17 zdravotnických zón. V téže provincii se vyskytlo ohnisko eboly v květnu 2018, kdy bylo během necelých tří měsíců zaznamenáno 54 případů a 33 úmrtí.
Generální ředitel WHO pro Afriku Matshidiso Moeti vysvětluje: „Se sto případy eboly za méně než 100 dnů se ohnisko v Rovníkové provincii vyvíjí zásadním způsobem.“ Zdravotnické týmy se však potýkají s nedostatkem financí. V současné době je v terénu 90 odborníků WHO, kteří spolupracují s experty z téměř dvaceti partnerských organizací.
Na základě epidemie eboly upozornil v roce 2015 Bill Gates na nutnost investovat do výzkumu, systému zdravotní péče a očkování v chudých zemích. Dalším bodem dle něj měly být lidské zdroje, připravené okamžitě řešit situaci, a propojení zdravotnictví a armády. Ve své přednášce v rámci TED také popsal možnou hrozbu celosvětové epidemie, která prakticky zcela odpovídá současné pandemii nového koronaviru.