Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli šíření opičích neštovic globální stav zdravotní nouze. Virus se během několika týdnů rozšířil z Afriky do několika desítek zemí, ve kterých bylo nahlášeno více než šestnáct tisíc nakažených.
Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus uvedl, že virus představuje „mimořádnou situaci v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu“. To je termín, který organizace používá například v souvislosti s onemocněním covid-19 či dětskou obrnou.
Šíření opičích neštovic
„Máme tu epidemii, která se rychle šíří po celém světě novými způsoby přenosu, o nichž toho víme příliš málo, a která splňuje kritéria“ pro stav ohrožení veřejného zdraví, řekl Tedros novinářům. Vůbec poprvé musel generální ředitel organizace přehlasovat své poradce a vyhlásit stav nouze poté, co výbor nebyl schopen dospět k jednoznačnému konsensu.
„Generální ředitel WHO si uvědomuje složitost a nejistotu spojenou s touto událostí v oblasti veřejného zdraví. Po zvážení názorů členů výboru a poradců, jakož i dalších faktorů v souladu s mezinárodními zdravotnickými předpisy, rozhodl, že výskyt opičích neštovic ve více zemích představuje mimořádnou událost pro veřejné zdraví mezinárodního významu.“ uvádí zpráva.
Koncem června WHO svolala poradní výbor externích odborníků, aby o epidemii diskutoval. V té době bylo hlášeno více než 3 000 případů ze 47 zemí. Ke 22. červenci bylo evidováno již více než 16 000 případů opičích neštovic ve více než 75 zemích. Většina případů je i nadále spojována převážně s dlouhodobým blízkým kontaktem při sexuálním styku.
Vyhlášení stavu nouze posedmé
Klíčová bude zejména snaha o omezení přenosu. V tomto směru je nezbytné včasné odhalení, izolace případů a trasování kontaktů. Současné řešení na celosvětové úrovni trpí nedostatkem koordinace a jednotlivé země pracují na řešení problému velmi rozdílným tempem.
Někteří odborníci s Tedrosovým rozhodnutím nesouhlasí, přestože je nyní hlášeno pětkrát více případů než v červnu. Zvolený postup označili za krátkozraký a příliš opatrný. Jiní odborníci, jako například infektolog Boghuma Titanji na Emory University v Atlantě, však tvrdí, že je lepší jednat „pozdě než nikdy“.
Celkově se jedná o sedmé vyhlášení globálního stavu zdravotní nouze. Poprvé byl tento stav vyhlášen v roce 2009 kvůli prasečí chřipce. V roce 2014 byl aktivován kvůli obrně a ebole, o dva roky později pak kvůli nemoci vyvolávané virem zika. V roce 2018 následovala ebola kivu a o další dva roky později covid-19.
