Z čeho vyrábíme elektřinu v Česku a jak je na tom Evropa. Větrem proti uhlí!

  • Zdroje elektrické energie jsou v rámci zemí Evropy velmi rozmanité
  • V Česku jsme závislí na hnědém uhlí a jádru
  • Nejrychleji roste podíl větrných a slunečních elektráren

V souvislosti s klimatickými změnami, důrazem na snižování emisí CO₂ a rozvojem elektromobility se pozornost veřejnosti stále více soustředí na způsoby výroby elektrické energie. 

Na následujících listech se může podívat, z čeho Evropská unie a její jednotlivé státy vyrábějí elektřinu, a to s vývojem za posledních dvacet let.

Zdrojem těchto informací jsou data Mezinárodní energetické agentury (IEA) a statistického úřadu Eurostat. Ty aktuálně poskytují ověřená data do roku 2018, následně jsme proto navázali na zdroje analytické organizace Ember/Agora (PDF). Zdrojem našich grafů byl dataset vytvořený touto organizací.

U zemí, ve kterých převažuje import elektrické energie nad exportem, jsme v grafu zobrazili i tuto importovanou kapacitu. Bez této části by podíly zdrojů v některých zemí byly obtížně pochopitelné. Exportovanou energii naopak neuvádíme. Cílem grafů je poukázat na rozmanitost řešení pokrytí vlastní spotřeby elektřiny v jednotlivých zemích. 

Tento článek na Živě poprvé vyšel v roce 2020. V květnu 2021 jsme ho aktualizovali o nová data za loňský rok a trochu jinak jsme připravili grafy.

Evropská Unie: Jádro, plyn a rostoucí vítr

Napřed se podíváme na Evropskou unii jako celek, tedy v součtu všech 27 zemí (už bez Velké Británie). Skladba zdrojů je poměrně pestrá, ale jeden trend posledních let je jednoznačný − vzestup podílu větrné a čím dál více i solární energie na úkor spalování černého uhlí. V EU roste podíl obnovitelných zdrojů energie, je už na 38 %.

Poznámky ke grafům

Načítání interaktivních grafů může chvíli trvat. Pro jistotu jsme je proto přidali i jako obrázky do galerie v úvodu článku. Kdybyste chtěli grafy prozkoumat ve větším formátu, najdete je v Tableau Public.

Sloupce ukazují podíl zdrojů elektrické energie v jednotlivých letech od 2000 do 2020. 

Zdroje jsou v každém grafu seřazeny od nejsilnějších v roce 2020 (dole) až k těm nejméně zastoupeným.

Černá čára ukazuje vývoj podílu obnovitelných zdrojů elektrické energie.

Když nad graf umístíte kurzor myši, v bublině se objeví další informace: rok, název zdroje a jeho podíl. Kvůli místu jsme do každého grafu už nepřidávali barevnou legendu, sáhnutí myší je rychlé. Legenda je ale případně tady:

Klepněte pro větší obrázek

Odklon od spalování černého uhlí v EU je nejen ekologický, ale i ekonomický. V případě hnědouhelných elektráren není ekonomický smysl až tak silný, proto si svůj podíl stále celkem vyrovnaně drží; i když v posledním roce se už zmenšil. 

A proč tolik roste vítr, který je už třetím nejsilnějším zdrojem? Odpověď najdete v dílčích grafech jednotlivých zemí v dalších kapitolách, a to u zemí jako je Německo nebo Dánsko. V přímořských oblastech Severního moře staví obrovské větrné farmy, které už se začínají v součtu silně podílet na celkové bilanci. Roste také podíl solární energie, ale ne tak významně. 

Na dalším listu najdete strukturu zdrojů elektrické energie v Česku. Následovat budou další země.

Diskuze (92) Další článek: Největší svého druhu. Acer vyrobil první 17" Chromebook

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,