Vědci zjistili, že průměrný dospělý muž má v těle přibližně 36 bilionů buněk, zatímco průměrná dospělá žena 28 bilionů. Nečekaně je hmotnost malých buněk v našem těle, jako jsou krevní buňky, zhruba stejná jako hmotnost velkých buněk, jako jsou svalové buňky, informuje web New Scientist.
Ian Hatton z německého Institutu Maxe Plancka a jeho kolegové analyzovali více než 1500 publikovaných vědeckých prací. Zaměřili se například na to, kolik typů buněk se nachází v lidském těle, kolik typů buněk je v jednotlivých tkáních a jaká je průměrná velikost a hmotnost jednotlivých typů buněk. Zjistili více než 400 známých buněčných typů v šedesáti různých tkáních.
Desítky bilionů buněk
Na základě údajů Mezinárodní komise pro radiologickou ochranu, která porovnávala hmotnost každé tkáně u 70kilogramového dospělého muže, 60kilogramové dospělé ženy a 32kilogramového dítěte, pak vědci odhadli, kolik buněk je v jednotlivých typech těla.
„Klíčem k úspěchu bylo hledání prací, které popisovaly počet buněk v různých tkáních,“ říká člen vědeckého týmu Eric Galbraith z kanadské McGillovy univerzity. „Pak jsme věděli, že tyto druhy tkání jsou tvořeny určitými buňkami, a znali jsme rozsah velikostí těchto buněk.“
Autoři odhadují, že dospělá žena se skládá ze 28 bilionů buněk, dítě ze 17 bilionů buněk a dospělý muž ze 36 bilionů buněk. První dva odhady vycházejí z prací, které z velké části popisovaly dospělé muže, takže v těchto číslech panuje o něco větší nejistota, říká Galbraith. „Bohužel stále existuje více informací pro muže než pro ženy nebo děti,“ konstatuje.
Velikost a počet buněk jsou adaptivně regulovány a úzce souvisejí s růstem a jejich funkcemi. Navzdory jejich širokému významu však vztah mezi velikostí a počtem buněk až dosud nebyl oficiálně zkoumán v rámci celého lidského těla.
Hmotnost různých velikostí buněk je stejná
Kromě počtu buněk vědci zjistili ještě jeden zajímavý fakt – totiž že hmotnost všech velikostí buněk v těle je přibližně stejná. „Člověk by si tipnul, že existuje průměrná velikost buněk a že budeme většinou tvořeni touto průměrnou velikostí buněk,“ vysvětluje Galbraith. „Ve skutečnosti to ale není pravda.“
V našich tělech máme z hlediska hmotnosti zhruba stejné množství velmi malých i velmi velkých buněk a buněk všech velikostí mezi nimi. „Všichni začínáme z jediné buňky, takže je otázkou, proč se pak vývoj buněk tak nějak rozprostře, aby obsadil celou tuto škálu velikostí buněk?“ ptají se vědci.
Výsledky bádání byly publikovány tento týden v odborném časopise PNAS. Odborníci jsou přesvědčeni, že konzistentní a komplexní kvantitativní rámec buněk v lidském těle by mohl být přínosem pro mnoho oblastí biologie.
Vědci v závěru studie uznávají, že údaje nemusí být zcela přesné. Například mnoho měření velikosti buněk se opírá o 2D mikroskopii a aproximace tvaru buněk, nikoli o přímá měření hmotnosti. Pro mnoho typů buněk existuje jen omezený počet dostupných zdrojů a odhadované průměrné velikosti se někdy mezi jednotlivými zdroji liší až čtyřnásobně.