Tak tohle je dle mého názoru jasné tunelování peněz. Něco ve stylu našich vědců z Brna, kteří letos 'objevili a potvrdili', že erupce na slunci ovlivňují lidskou psychiku...Myslím si, že pokud chce někdo vynést bezpečně velký náklad do stratosféry, tak mnohem účinnější je vzducholoď.
Ale nesmi moc foukat. 🙂
Redakce dosud neopravila v článku https://vtm.zive.cz/bleskovky/paul-allen-ukaz... ... .... spodní část letounu je od země 15 metrů vysoko.... Jo to by byla sakra vysoký podvozek, možná více než taková Valkyrie
Ten článek je legenda 😀 Karel Javůrek tam smotal spoustu věcí dohromady, takže z toho vyšlo "letoun, který dokáže doletět s lidskou posádkou i s nákladem na nízkou oběžnou dráhu ... Letoun má rozpětí křídel 117 metrů, na délku 73 metrů a spodní část letounu je od země 15 metrů vysoko. Použitá šestice motorů Pratt & Whitney dokáže dostat do LEO až 590 tun". Jo, proudových motorů je potřeba na LEO opravdu hodně. Další revoluční myšlenka je cituji "Díky tomu bude schopný dostat na oběžnou dráhu i rakety prvního stupně", vypouštět je bude zřejmě kouzelník druhé kategorie Rumburak, kterému to přijde velmi užitečné.
Hm, to už víc věřím UK projektu Skylon. Co popisujete není přímo z dráhy do vesmíru*! To je pouze takové řešení, kdy stroj odstartuje jako letadlo (Skylon, kolem roku 1998 jsem zaznamenal ještě jednu verzi, už se mi vypařil název***, ale někde mám video), nebo jako raketa (VentureStar**), vynese náklad na orbitu a celý stroj se vrátí zpět. Kde mu dotankují palivo, naloží nový náklad a ideálně do 24 hodin je zase nahoře. Možnost startovat ze závěsu letounu je vždy riskantní, má omezenou nosnost, je tam příliš proměnných, věcí, které se mohou pokazit. Navíc to není vhodné (řešení) pro pilotovaný let, viz Virgin a jeho krátké skoky, lehkým letounem (~100 km) s nejistým pohonem, kdy mají problémy často se samotným nosičem.* https://en.wikipedia.org/wiki/Single-stage-to-orbit... ** https://en.wikipedia.org/wiki/VentureStar... Video si každý dohledá, např. VentureStar (někde je i delší video):https://www.youtube.com/watch... pohonná jednotka (lineární motor):https://www.youtube.com/watch... (účinnost motoru a nestabilita konstrukce nakonec projekt zastavily)*** Našel jsem, asi se jedná o ranou představu Rockwell X-30:https://en.wikipedia.org/wiki/Rockwell_X-30... GIF:https://abload.de/img/hst1x30t5sfc.gif...
Názor byl 1× upraven, naposled 2. 3. 2018 18:57
Konečně efektivní způsob vypouštění družic.
Myslel jsem že nejefektivnější je střílet je z kanonu.
:) Kanon má poněkud brutální zrychlení. Ale použití maglevu nebo hyperloopu pro mírnější akceleraci nejprve v horizontálním směru a pak postupně finální náklon pro cestu na LEO by mohl raketě ušetřit klasický první stupeň. Stačil by nějaký menší a lehčí, který by to dotlačil do směru, výšky a rychlosti, kde už to pak zvládně hvězdná loď sama. Je to drahé řešení na vybudování, ale pak by to mělo výrazně snížit provozní náklady na starty. Navíc teď je populární řešit ekologii jen lokálně a tenhle "katapult" by byl na elektřinu.
Dobrý den, vážení přátelé, vítám vás na palubě nejmodernejšího letadla TU 999. Vítám vás všechny na první palubě, na kterou se vejde 999 lidí a vzadu 999 zavazadel. Přejdeme na druhou palubu, kde se nachází jedno fotbalové hřiště a dva tenisové kurty. Na třetí palubě je bazén a sauna. Tímto vás vítá na palube pilot letadla Ivan Ivanovic Kalov a doufá, že se mu podaří s tou krávou alespon popojet. BTW takovy rozjedeny letadlo muze bejt docela problem. 😀
Velmi zajímavý projekt, hlavně pro dopravu lidí na oběžnou dráhu. V kombinaci s raketoplánem by to mohl být mnohem bezpečnější a pohodlnější způsob než na klasických raketách.
Pro dopravu lidi na obeznou drahu se pod to stejne bude muset povesit poradna "klasicka" raketa. A otazka je, jestli to je vubec fyzikalne mozne. To vyneseni do stratosfery a rychlost 850 km/h sice neco malo paliva usetri, ale do orbitalni rychlosti 28000 km/h porad "malicko" chybi.
Jasně, že to nezvládne Pegasus, ta raketa musí být podstatně silnější. Ale nevidím důvod, proč by to nemělo být fyzikálně možné. Možná né na tomto konkrétním stroji, ale koncepčně určitě. Je třeba si uvědomit, že nejvíce paliva spotřebovává typická raketa právě při startu. Nosnost na nízkou oběžnou dráhu by měla být zhruba 5 tun, což je srovnatelné se sojuzy.
Mluvil jsi o raketoplanu, tak jsem myslel, ze mas na mysli ten dreamchaser z obrazku. Tak jsem se nad tim zkusil trochu zamyslet a tomuhle napadu musim dat palec dolu. Ten dream chaser vazi asi 11 tun(nevim co presne za udaj to je, ale budeme pocitat ze plna vaha). Z budgetu 226 tun nam tedy zbyva 215 tun. Rekneme, ze udelaji fakt efektivni raketu a bude mit 1:0.95 mass to propellant. Palivo asi RP-1, takze ISP nejakych 350 s. Sucha vaha tedy asi 22 tun, mokra vaha 226. Delta-v tedy bude nejakych 8 km/s(hod si udaje sem: http://www.strout.net/info/science/delta-v/intr... ... Tech 850 km/h z letadla predstavuje dalsich 236 m/s a kdyby startovali z rovniku, muzou si pricist jeste 465 m/s. Celkem to dela 8701 m/s. Z toho ti tak 1500 m/s uzerou gravitacni ztraty a odpor vzduchu a na ISS proste nedoletis. Nehlede na to, ze ISS neobiha nad rovnikem. Koncepcne to mozne samozrejme je, ale ten prinos je podle me tak maly, ze to za ty komplikace nestoji.
No jo, ale jednak raketoplány mají obvykle svůj vlastní motor (nevím teda jak výkoný má Dream chaser), a hlavně těch 11 tun platí pro nákladní variantu, kam se počítá i 5 tun nákladu uvnitř, a navíc tam má nějaký další modul pro venkovní náklad. Kdyby vozil 5 lidí, tak je to tuna na osobu. To je dost i na průměrného američana 😀
Ona predstava, ze z nakladniho raketoplanu udelas raketoplan pro cestujici tim, ze vyhodis naklad a soupnes tam pet lidi v trenkach, je taky zabavna😉
Představa, že by něco tak malého a vážícího 11 tun přistálo jako kluzák na letišti mi teda přijde zábavná 😀
Ten udaj jsem si nevymyslel ja. Ale i kdyby byl nakonec o dost lehci, tak porad moje pointa plati - oproti treba soyzu se tim startem ze stratosfery usetri prd.
"Stratolaunch může do vesmíru vynést náklad o hmotnosti až 226 tun." 😀Tak jo. A az k tomu dojde, tak sezeru svoji klavesnici a vykourim dolfa.
Patrně myšleno jako celá váha rakety, nikoliv pouze užitečný náklad.
Těch 226 tun je skutečně maximální váha rakety. Pro srovnání, Sojuz váží pří startu zhruba 300 tun. Evropská vega 130 tun. Takže dokáže vypouštět poměrně silné rakety.
Doufam, ze uz po ceste k Dolfovy svacis tu klavesnici... :)
Proč, doufám, že jste věnoval chvilku pozornosti obratu "do vesmíru". Což je hloupost. Těch 226 tun vynese jen pár kiláků nad povrch země a pak z něj odstartuje raketa, co bude mít hmotnost těch uváděných 226 tun. Ale samotný užitečný náklad bude v jednotkách tun.Klávesnice je myslím bezpečí.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.