Koncem třicátých let se Česko začne pomalu měnit v zemi obřích tunelů – tedy těch železničních. Inženýrským vrcholem bude nejspíše mezistátní třicetikilometrový Krušnohorský tunel, nejdelší podzemní dopravní stavbou na území republiky ale bude ve skutečností něco jiného: spojení Prahy a Berouna.
Debaty o Berounském tunelu sahají hluboko do minulosti a během posledních dvaceti let se vystřídala celá plejáda návrhů, jak má vypadat, počínaje dvoukolejným řešením, stavbou s několika tunely a konečně tunelem se dvěma tubusy, který na sklonku loňského roku získal kladné stanovisko EIA.
Nová animace Berounského tunelu od Správy železnic:
Dílo s celkovou délkou 24,7 kilometrů nabídne cestovní rychlost až 200 km/h a umožní odklon dálkové osobní i nákladní dopravy ze stávající přetížené trasy podél Berounky.
Poprvé se snad projedeme za třináct let
Správa železnic nyní zpracovává dokumentaci pro povolení stavby, a pokud půjde vše jako po másle, přípravné práce by mohly začít v roce 2028 a ražební stroje se zakousnou do skal u Hlubočep snad někdy v roce 2031. První cestující by se mohli projet na výlet do Berouna a dál v roce 2038.
Nutno podotknout, že starší odhady počítaly s o něco nadějnějším rokem 2035, při velikosti stavby, která v Česku zatím nemá obdoby, však buďme velkorysí a považujme za úspěch jakékoliv datum z první poloviny 21. století.
Jeden portál v Hlubočepech, druhý u čističky
Nová dvoukolejná trať začne na upraveném výjezdu ze smíchovského nádraží. Poté zamíří k severnímu portálu v pražských Hlubočepech poblíž Barrandovské spojky. Trasa tunelu dále paralelně kopíruje dálnici D5 na Plzeň a vyústí ve svahu poblíž berounskou čističky odpadních vod a údolí řeky překlene na nízké estakádě.
Portál v pražských Hlubočepech
Oba tubusy spojí každých pár set metrů bezpečnostní propojky a tunel bude zvenčí přístupný skrze trojici stavebních šachet. Slivenec a Svatý Jan pod Skalou budou po dokončení tubusů sloužit pro technologie a revizní přístup, šachta u Tachlovic se pak promění v záchranné místo, kudy budou moci do tunely v případě havárie vstoupit hasiči a další složky IZS.
Portál v Berouně v místě současného starého lomu
Ražba v hloubce 150 metrů
U podobných dálkových podzemních staveb se ale v prvé řadě počítá s tím, že se i vlak v nouzi pokusí dostat z tunelu ven. A to i kdyby došlo k požáru, normy totiž předepisují, že i vlak v plamenech musí při určité rychlosti fungovat ještě několik minut.
Stroj TBM z ražby Ejpovického tunelu
Berounský tunel bude razit čtveřice strojů TBM (Tunell Boring Machine) v průměrné hloubce 150 metrů pod povrchem a z jedné či dvou zmíněných stavebních šachet (Tachlovice a Slivenec). Pokud nedojde k dalším odkladům, ražba začne zkraje 30. let a náklady se vyšplhají až na částku okolo 50 miliard korun.
