Teď jedna veledůležitá otázka. Ta temná hmota leze z černé díry, nebo do ní padá? No, jestli se mám bát.
Z černé díry se dostane jen záření, kterému se říká Hawkingovo, černá díra je pro hmotu jako pro horolezce WD40kou posprejovaný skleněný mrakodrap. Skrytá hmota (adoptovaný modifikovaný termín prof. Grygarem) je hypotetická hmota, na niž se usuzuje ze zrychleného pohybu galaxií a nově také z gravitačního čočkování pozorovaného bez viditelného hmotného objektu, který by světlo čočkoval. První případ se dá vysvětlit modifikací gravitace, ten druhý je prozatím zdánlivě neřešitelný. V každém případě, skrytá hmota se ve všech ohledech chová stejně jako hmota viditelná, tzn. měla by do černé díry padat. Je vůbec otázka jestli je nějaký rozdíl mezi zahuštěnou skrytou hmotou a černou dírou, zahuštěné objekty ze skryté hmoty jsme zatím neidentifikovali, snad s výjimkou oněch nepřímých pozorování gravitačních čoček, proto se ani neví, jak se ta skrytá hmota chová, např. existují-li celé skryté hvězdy, které kolabují na skryté černé díry. Osobně si myslím, že se skrytou hmotu podaří vysvětlit jiným způsobem, než její existencí. Její vlastnosti jsou extrémně podivné, např. to, že jediná interakce, kterou se vyznačuje, je gravitační.
Myslíte? Já bych řekl, že temná hmota není hmota, ale projev gravitace, který k nám proniká z naší budoucnosti. Teda z budoucnosti vesmíru a z události, které se říká Velký scuk.
Čas je dle mého názoru pouze virtuální rozměr, nikoliv skutečný. Minulost a budoucnost neexistují, vesmír se neustále transformuje v "současnosti", která není zachována, je plně spotřebována na novou současnost, což je pokračující proces. Stejně tak budoucnost coby stav současného vesmíru neexistuje, byť je možno ji buďto úplně anebo zčásti předvídat, vypočítat.
Moje včerejší já jest pozřeno, aby vzniklo Já č. 4569877 čili současné?To je dobrá teorie. Jenom mám pocit, že realita Vaši teorii předběhla a že v současnosti už požíráme své já 4569878 - 4569882 ... budoucí.
Názor byl 1× upraven, naposled 13. 6. 2021 08:40
teď si to zkuste přestavit bez transformace stylem všechen čas se stal, současnost je pouze průsečíkem toho rozměru, tak jak to vnímá vědomí. to, že vás čas netrefi do frňáku z něj nedělá méněcenný rozměr, naopak, má stejnou váhu jako rozměry prostorové.
Ach jo. Vědci samozřejmě nic takového neříkají. Jen velmi malá část vědců vyslovila domněnku, že by to tak mohlo být a ani oni to nevydávají za fakt, ale za teorii, kterou bude velmi těžké případně potvrdit.
..co se týče vesmíru, tak kromě toho, co jsme přímo měřili typu teplota povrchu měsíce, mapování povrchu marsu atd.. je teorie úplně všechno.
Já tam nic nevidím. Nic tam není. Vyřešeno. 😀
Vesmír je poháněn vnějším tlakem. Prostor/vakuum je spojitá substance, v níž je hmota podobná blublinkám. Tlakem prostoru je hmota z prostoru vytlačována k jeho okrajům, což způsobuje zrychlenou expanzi, tato síla, tlak vakua na hmotu je "skrytou energií", která pohání rozpínání vesmíru. Hmota se může tomuto všesměrnému rozptylování bránit shlukováním do kompaktních celků, které se poté ve větší či menší míře ve vztahu k tlaku vakua chovají jako jednolitý, "gravitačně slepený" objekt. Do určité vzdálenosti tlak vakua působí jako přitažlivá síla, od určité vzdálenosti potom již pouze jako odpudivá, rozptylující. Možno to přirovnat ke Casimirovu jevu, kdy vnější tlak je větší, než vnitřní tlak mezi destičkami, a tím jsou k sobě přitlačovány, od určité vzdálenosti je naopak uvnitř tlak větší a vně menší a destičky v Casimirově experimentu se od sebe začnou vzdalovat.Skrytou energii, tlak vakua, beru, ta mi do "mého" modelu vesmíru sedí a je jeho základní silou. Ke skryté hmotě jsem skeptičtější, a přestože se množí nevysvětlená pozorování, např. gravitační čočkování bez viditelné čočky, jsem zastánce hledání vysvětlení bez doplňování skryté hmoty.PS: Casimirův jev je gravitace, která je variabilní dle tvaru a hustoty objektu, škáluje s poměrem plochy a tloušťky. Proto jsou Casimirovy destičky k sobě viditelně přitahovány.Gravitaci je možno přirovnat k aerodynamickým vlastnostem. Objekt může být aerodynamicky uspořádán tak, že jej nápor vzduchu tlačí k sobě, může být aerodynamicky neutrální a může být tlakem vzduchu rozevírán. Gravitace působí podobně, od určité míry agregace se k tlaku vakua má jako aerodynamický objekt, který je tím tlakem k sobě dále přitlačován, potom existuje delikátní vyvážená vzdálenost dvou objektů, kdy jsou v neutrálním uspořádání a gravitace je ani neshlukuje ani nerozptyluje, a nad určitou vzdálenost, která je definující vlastností gravitační "aerodynamičnosti" jsou od sebe vzdalovány. Míra agregace je přeneseně řečeno míra "gravitačního odporu", a je schopná pozitivní zpětné vazby. Tzn., jednou agregovaný objekt má tendenci se gravitačně dále a zrychleně zahušťovat.
Názor byl 2× upraven, naposled 11. 6. 2021 13:27
tak nejsem sám, kdo si to myslí B-] podstatu hmoty a vesmíru řeším skoro celý život a taky zastávám názor, že "hmota" je k sobě "tlačena" vnější energíí. její posdtatou je patrně některý z vyšších rozměrů (>3) nejspíše jde o rozměr času, zde se možná ale pletu, poslední dobou zkoumám myšlenku neustálého přibývání rozměrů, které je hybatelem všeho. také je patrně vesmír jediným bodem roztaženým do prostoru i času přibýváním rozměrů. toto by mohlo zapadnout do vaší teorie také. B-]
Nejsem velký příznivce mnoharozměrových matematických modelů. Myslím, že bohatě stačí tři. Čas za plnohodnotný rozměr nepovažuji, když, tak virtuální, utilitární, a samoúčelný, pro potřeby počítání rychlosti/míry přeměny (času), která je relativní a podmíněná. Příroda se řídí základním pravidlem, a tím je optimalizace, zaujímání energeticky nejméně náročného stavu. Může se to nazvat leností, Vesmír/Příroda se nenamáhá víc, než je nezbytně potřeba. Pakliže se Vesmír namáhavě rozpíná, je to proto, že se jen nechává vytlačovat a unášet něčím, co do vesmíru samo padá. Vesmír je soubor samouspořádávajících se mechanismů a vše je jen přirozené plynutí směrem k energetické optimalizaci. (Kterýžto proces může být a pravděpodobně také je, zacyklený.)
"Čas za plnohodnotný rozměr nepovažuji" jde o zkreslení dané vědomím, doporučuju se od toho odprostit, naše vědomí vnímá vesmír extrémně zjednodušeně, aby bylo schopno vůbec fungovat."Vesmír je soubor samouspořádávajících se mechanismů" no, makroskopicky možná, ale... vesmír je jednolitý mechanismus, vícerozměrny fraktál, a jak hmota, tak prázdno jsou dány jeho evolucí.
Jenže součástí prostoru je i čas, nelze mít čas bez prostoru nebo prostor bez času. Z toho jak je to provázané vychází právě to, že rychlost světla je konstantní za všech okolností. Považovat čas na rozměr je mimořádně výhodné pro počítání v relativitě. A co se tímto modelem napočítá tak neuvěřitelně přesně odpovídá naměřené realitě, takže něco na tom asi bude.
V prostoru se pohybovat můžete, v čase nikoliv, v tomto smyslu nejde o plnohodnotný rozměr. Čas není čtvrtý "prostorový" rozměr, je uměle vytvořený rozměr za účelem synchronizace dějů v rozdílných podmínkách. Při (rychlém) pohybu anebo pobytu v (silném) gravitačním poli dochází ke zpomalení fyzikálních dějů, limitně až k jejich úplnému zastavení při rychlosti světla. Na palubě lodi letící blízko světelnou rychlostí můžete hrát plynule Dooma při 60 frames per day.
Pohybovat v čase se dá, má sice jeden směr, ale čím jste blíže větší gravitaci, tím rychleji utíká a když na Vás gravitace nepůsobí skoro vůbec, třeba od Vás světelné stovky let není žádný objekt s gravitací, měl by být čas zpomalený ne?
Kde berou jistotu, že se temná hmota opravdu přiblížila k černé díře? Pokud nedokážeme s dostatečnou přesností určit vzdálenost obou objektů, tak mohly být vidět u sebe, ale přitom být dostatečně daleko, aby se neovlivnily. Něco jako když Měsíc zakryje Slunce - to jej taky nesežere...
Názor byl 2× upraven, naposled 11. 6. 2021 11:14
Temná hmota by neměla být jenom ve středu galaxie, aby ty galaxie takto rotovaly.Dá se snad vypočítat rozprostření temné hmoty díky rotaci galaxie.
To se rozhodně snadno spočítat nedá 🙂
Ale je možné že uvnitř černých děr je právě temná hmota. O temné hmotě nevíme nic. O tom co se děje s hmotou uvnitř černé díry, pod Schwarzschildovým poloměrem, nevíme také nic. Pokud stlačíte temnou hmotu pod Schwarzsildův poloměr, máte černou díru 😉
Ani ten mínus nic nezmění na faktu že černá díra je definována gravitačními zákony, tedy její hmotností a velikostí, a nikoliv stavem hmoty v ní se nacházející. V černé díře se může nacházet prakticky cokoliv, černou díru z ní dělá její hmotnost a její poloměr, nic víc.
Čímž sis předchozí názor podkopal. Pokud se po pádu černé díry ztrácí informace o tom, co do ní spadlo, pak to mohla být klidně fialová hmota a stejně se na to nepřijde. I když nad tím ještě visí otazník a i Hawking, jako dlouhý zastánce trvalé ztráty informace, nakonec přišel s teorií, že by se informace přece jenom mohla z díry opět dostat.Jinak černou díru charakterizuje její hmotnost, moment hybnosti (pokud rotuje) a elektrický náboj.
Nepodkopal, já jsem psal že uvnitř černé díry se může nacházet temná hmota stejně jako cokoliv jiného, my prostě nevíme co uvnitř je. Není pravda že se po pádu do černé díry ztrácí informace, jenom se žádná informace nemůže dostat ven. Co se týká Hawkinga, máte asi na mysli vypařování černých děr a tam k přenosu informace nedochází. K poslední větě - černá díra se stává černou dírou když při určité hmotnosti dosáhne určitého (kritického) poloměru, hybnost ani elektrický náboj v tom nehraje roli.
http://astronuklfyzika.sweb.cz/Gravitace4-7.htm... Hned první věta: "V §4.5 "Černá díra nemá vlasy" bylo ukázáno, že když černá díra pohltí pod svůj horizont nějakou hmotu-látku, pohltí a nenávratně pohřbí i všechny informace o ní (s výjimkou pouze celkové hmotnosti, náboje a rotačního momentu hybnosti). Tyto individuální informace o částicích a strukturách pohlcené hmoty jsou pro vnější svět definitivně "zapomenuty", žádným způsobem je již nelze zjistit. Není poznat, zda černá díra vznikla při gravitačním kolapsu z vodíku, hélia či železa, z obyčejné hmoty nebo antihmoty, jaké bylo zastoupení elektronů, protonů, neutronů, různých druhů polí."Čili hybnost i náboj původní hmoty hrají roli, neboť jsou to jediné informace, které jsou, spolu s hmotností zachovány. Černá díra tedy může rotovat a mít el. náboj.A pak konec stránky "Je možný návrat informace z černé díry?""Jedná se o myšlenku (či přání?), že všechny informace (kromě hmotnosti, náboje a momentu hybnosti - které se zachovávají) o hmotě, která kolapsem a akrecí vytváří černou díru, se nemusí nenávratně ztratit, nýbrž část jich může být znovu vyzářena zpět při Hawkingově procesu kvantové evaporace."
Hawkingovo záření vzniká hned za horizontem událostí a v současném pojetí (existují ale i opačné výsledky)[1] nenese žádnou informaci o vnitřku černé díry, protože je tepelné. Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hawkingovo_z%C3%A1%C... ... Ale fakt nemá cenu se přít o věcech ve kterých ani největší kapacity astrofyziky nemají úplně jasno 😉
To není zas tak moc pravda, když ti do černé díry spadne atom, tak se proton sloučí s elektronem na neutron a neutrony se pak můžou rozpliznout na kvark gluonové plazma.Což je podle definice určitě něco jiného, než temná hmota.A protože temná hmota s ostatní hmotou reaguje jen gravitačně, tak musí být i v černých děrách. A to, při zachování homogenity vesmíru, v poměru stejném, jako kdekoliv jinde.Takže temné hmoty musí být plné i Slunce, což myslím, ale vůbec neopovídá naší realitě 🙂Celkově vzato, může být temná hmota a energie jen chybou měření a nemožnosti správné numerické interpretace vesmíru na úrovni galaxií teorií obecné relativity.
Ne. Ale je možné, že je temná hmota tvořena černými děrami.
A není černá díra jedna z možných podob temné hmoty? Když nic nežere, tak je temná, ne?
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.