Ničivé záplavy, které nedávno zasáhly španělskou Valencii, opět upozornily na neúprosné dopady klimatických změn. V některých oblastech, jako je například město Chiva, napadlo za pouhých osm hodin tolik deště, kolik zde běžně spadne za celý rok. Co bylo příčinou takto extrémních srážek?
Extrémní meteorologický jev, označovaný ve Španělsku jako „DANA“ (Depresión Aislada en Niveles Altos), vznikl kombinací několika faktorů: teplého moře, vysoké vlhkosti a chladného vzduchu z polárních oblastí. Tento mix vlivů vedl v konečném důsledku k prudkým a ničivým srážkám.
Jako hurikán, ale v menším měřítku
DANA vzniká podobně jako hurikány nad Atlantikem, ale v menším měřítku, protože Středozemní moře je výrazně menší. K jevu dochází, když teplý a vlhký vzduch nad mořem narazí na studený vzduch v atmosféře. Země svou rotací způsobuje otáčení stoupajícího vzduchu, což vyvolává prudké deště. Klimatická změna způsobila, že DANA, která se v minulosti objevovala jednou za několik let, nyní zasahuje Španělsko častěji a s větší silou.
DANA oddělená od tryskového proudění nad Itálií v roce 2002
Tento jev zásadně ovlivňuje klimatická změna, zejména kvůli vyšším teplotám moří. Z teplejšího moře se uvolňuje více vodní páry, což zvyšuje pravděpodobnost intenzivních srážek. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) přináší ohřátí vzduchu o každý 1 °C asi o 7 % více vlhkosti, což posiluje deště, jako byly ty ve Valencii, a činí je častějšími a ničivějšími.
Valencie a její okolí jsou obzvlášť zranitelné kvůli husté populaci a nepropustnému povrchu městské infrastruktury. Podle místních odborníků došlo v oblasti k nekontrolovanému rozvoji, který vedl k zabetonování velkých ploch, čímž se snížila schopnost země vsáknout vodu. Tento fakt spolu s dlouhodobým suchem znemožnil půdě efektivně absorbovat prudký příval vody, což vyústilo v katastrofální povodně.
Katastrofické záplavy
Záplavy si vyžádaly stovky obětí, přičemž mnoho lidí jimi bylo zaskočeno buď doma, nebo na cestách. Na místní vládu se snesla velká kritika hlavně kvůli tomu, že vydala varování až poté, co voda začala nebezpečně stoupat. Dle meteorologů bylo nutné vyhlásit poplach dříve, aby se lidé mohli včas evakuovat – právě příliš pozdní varování vedlo k tomu, že mnoho lidí zůstalo uvězněno ve svých domech či autech.
Podle odborníků z World Weather Attribution je pravděpodobné, že klimatická změna zvýšila intenzitu srážek v regionu o 12 %. Zvyšující se teploty přidávají další porci vlhkosti do atmosféry, což znamená, že podobné bouře mohou být v budoucnosti ještě častější. Tento trend potvrzují i klimatické modely, které předpokládají nárůst extrémních jevů, jako jsou povodně a sucha.
Extrémy se stávají novou normou
Klimatická změna způsobuje, že se dříve neobvyklé extrémy stávají normou. Pokud chce Španělsko podobným katastrofám v budoucnu zabránit, bude muset posílit systém včasného varování, investovat do vodních nádrží a zlepšit správu půdy, aby dokázala lépe vsakovat vodu. Zalesnění a budování malých nádrží v horských oblastech by mohly zabránit prudkému odtoku vody do městských oblastí a zmírnit tak ničivou sílu povodní.
Záplavy ve Valencii jsou dalším varováním, že klimatická změna má přímý vliv na naši každodenní realitu. Stále častější extrémní události, jako jsou záplavy nebo sucha, nás nutí přehodnotit současný způsob života a zamyslet se nad ekologickou odpovědností. Španělský příklad by měl inspirovat další země k lepší přípravě na tyto změny – s důrazem na zlepšení varovných systémů a efektivní správu přírodních zdrojů.
Zdroje: theconversation.com, wmo.int, bbc.com, climatecentral.org.