Mě spíš zaráží proč na té fotce je označení latinkou, nemyslím si , když vezmeme v úvahu čínské číslice, že fotka je pravá
Žádný zmatek v tom není, jedná se o vzdušnou modifikaci zavedené protilodní střely DF-21 (Dong Feng-21). Rozdíl je v raketovém urychlovači, který nemusí být tak robustní (počáteční výšku a rychlost dodá vlastní nosič = letoun). Modernizované nosiče H6K a H6N mají upravené břicho pro trupové závěsníky (vybrání), které snižuje RCS a zlepšuje aerodynamiku letu. H6N je navíc vybavený systémem pro doplňování za letu (tanker HY-6), tedy dosah nosiče a střely (A2D2) lze ještě prodloužit. Obě modernizace zvýšili podíl kompozitních materiálů a také vyměnili licenční motory WP8 za ruské Solovjov D-30, čímž se zvýšil bojový rádius na 3500 km. U verze H6N může být ještě prodloužen díky tankování za letu. Do modernizace se počítá i radar a elektronické vybavení. Nosiče jsou dislokované na Woolyho ostrově, ve kterém Čína vybudovala strategický komplex s leteckou základnou. Vlastní střela není ovšem balistická, nýbrž kvazibalistická – dost podstatný rozdíl a vlastní hlavice v terminální fázi manévruje s navedením pomocí radaru, v případě přepíná na elektrooptický systém s IR senzorem.
Obecně lodě jsou použitelné proti málo vyspělému protivníkovi, jinak jsou skoro k ničemu. Loď je velká, pomalu se pohybující a proti většímu počtu dronů a raket bezbraná.Čína na Taiwan nezaútočí, ale kdyby chtěla, tak může Taiwan odříznout od okolního světa - potopit všechny lodě tam směřující a sestřelit všechna letadla. Pozemní operace udělat nejde, lodě by byly potopeny. Nicméně Čína útočit na jiné číňany na Taiwanu nebude, ale počká až tam vyhrají ve volbách jejich lidi, což se dříve nebo později stane.
Názor byl 1× upraven, naposled 6. 5. 2024 12:11
Pitomost na Ntou. Letadlovou loď nasadíte ve svazu, tedy v bojovém uskupení, které doprovází vlastní letadlovou loď, poskytuje jí ochranu a bojový rádius, který činí 3-5000 km (středobodem je letadlová loď). O to se stará zpravodajství, vzdušné síly, systémy včasné výstrahy a nejvíce bráněným cílem je vlastní letadlová loď.
Víc lodí - použije se víc raket z více směrů. V případě opravdové potřeby jedna s vodíkovou hlavicí. Přežijí jen ponorky.
"Vodíková hlavice" čéče, z kerého otvoru jsi tohle vypustil... holt vodborník se nezapře.
Problém v tvém komentáři je že termín “vodíková bomba” (a od něj lze odvodit i hlavice) se skutečně používá a tak jeho použití je korektní. Je to alternativní název pro termonukleární hlavici. Osobně upřednostňuji termonukleární protože si nikdo neznalí tohoto označení nezačne představovat hlavici kde výbuch je na chemickém principu. “Termonukleární zbraň jako palivo termonukleární reakce používá izotopy vodíku – deuterium a tritium, proto se používá i označení vodíková bomba.”https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Termonukleární_zbraň
Jistě s ničím takovým CSG nepočítá, že? Prvním problémem termonukleárních zbraní je jejich vlastní konstrukce. Ve stručnosti jde o velice rozměrné hmotné a relativně křehké těleso vyžadující stabilní prostředí. Ať už je konstrukční schéma takové či makové, pořád pro něj platí konstrukční omezení. S termonukleárními zbraněmi nelze flexibilně manipulovat, tedy používat je jako lehčí taktické nukleární zbraně schopné snášet dlouhodobou manipulaci. Velmi rozměrné a velmi těžké těleso je velice náchylné na teploty, z toho vyplývá, že hlavice nemůže být příliš rychlá, protože by se zničila přetížením a teplotou tření pláště. Jde tedy o velkou pomalou hlavici, která není schopná provádět manévrování a tím stěžovat zaměření interceptorů (trajektorie). Start ICBM se vypustí tolik energie do prostoru, že všechny detekční systémy okamžitě takový start zaznamenají a přehledové systémy okamžitě začínají přepočítávat trajektorii letu, posléze přichází ke slovu střelecký radar, který provede ve střední fázi letu přesné výpočty a na vstřícnou trajektorii bude navedena hlavice SM3. Termonukleární zbraně jsou velice neefektivní, omezující a nákladné. Plus s sebou přináší další nevýhody, jako údržba. Pro laika to zní „strašně dobře“, ale jejich hodnota je spíš psychologická, nikoliv taktická, nebo strategická. Taktické nukleární zbraně jsou v tomto aspektu mnohem efektivnější, i když ani ty v rámci MAD na tom nejsou o nic lépe. CSG operuje v obrovském prostoru, tedy na velké vzdálenosti a daleko mimo dostřel většiny zbraní a obranná linie začíná i 3000 km daleko. Tedy takový dosah mají palubní stroje a jejich munice. Do úkolového CSG patří i ponorky, které chrání CSG a slouží jako prodloužené „oči a uši“ CSG. Levné drony mají své omezení např.: dolet, ale také odolnost vůči počasí, které není vždy ideální. Jinými slovy, s levnými drony pochodíte do 30 km, na 3000 km byste musel mít hodně drahé a hodně velké drony, které ovšem zjistíte a sestřelíte mnohem snadněji, než malý dron, nebo řízenou střelu v režimu „sea skimming“. Protože je země kulatá, existuje něco jako radarový horizont, za který nevidíte, tedy abyste mohl postřelovat cíl, musíte znát jeho trajektorii a navést zbraňový systém do operačního prostoru, přičemž v terminální fázi může dron/střela použít vlastní senzory. Ovšem v první řadě musí vědět, kam má vůbec letět. CSG tvoří kruhy, nejdéle se pohybují letouny a nejblíže jsou torpédoborce a fregaty, které mají za úkol ničit přilétající střely, letouny a část z nich se soustředí na protiponorkový boj. Dalším problémem je fakt, že CSG se neustále pohybuje a pohybuje se rychle, čímž musíte neustále provádět opravy trajektorie cíle zbraňového systému, tedy aktivně vysílat, které prozradí mnohé, včetně možnosti rušení (REB). Mohl bych pokračovat a dokončit, nicméně asi to nemá význam a nechce se mi. Plácnul jste kapitální blbost. Při přehlcení obranné kapacity sice hrozí zničení, ale překonat obranu CSG znamená hodně velké sousto, kterým současně riskujete, že vaše vlastní prostředky budou zničeny dříve, než tam střely vůbec doletí.
Představa že se takový svaz dokáže ubránit či dokonce zničit útočníka je více než komická. Na dostřel z pozemních stanic, letišť a pod tlakem protivníkovy námořní síly.. Nesmysl.
Ale prd.Jedina letadlová lod má větší útoční potenciál než má většina států v pozemním letectvu.Tech 10 svazu co maji USA jsou schopny kohokoliv včetně Číny. Ruska vrátit do doby kamenné Dron je velmi omezená hračka která má reálný bojový dosah stovky kilometrů a účinnost často velmi bídná.F35 atd..bude dlouho dominovat vzduchu.Cchi vidět jak drobném zajistila PVO a jim zajistis klidně i jaderné údery v v hloubce obrany protivníka.
Kdepak, samotná letadlová loď je velmi omezená do působnosti prostoru a většinu zdrojů musí věnovat pro vlastní ochranu. Nemluvě o tom, že jde o velice zranitelný cíl. Již v době WWII se letadlové lodě nasazují v rámci taktického uskupení, které funguje jako jeden integrovaný celek a rozšiřují se taktické i operační možnosti, včetně pokrytí prostoru.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.