Začala sezóna polárních mezosférických oblaků. Včera ozářily severní obzor nad Brnem jako polární záře

Začal nám červenec, což je v našich zeměpisných šířkách nejlepší šance, kdy můžete spatřit noctilucent – polární mezosférická oblaka. V širší veřejnosti se o něm mluví teprve poslední roky a i vědecká komunita je systematicky pozoruje teprve nějakých 100-150 let.

Oč se jedná? V Česku si je pro jejich modrostříbrný nádech, exotický tvar a polohu nízko nad severním obzorem občas pleteme s mnohem vzácnější polární září a stejně tak nemají nic společného ani s běžnými večerními a ranními červánky; tedy až na zdroj osvětlení, kterým je samozřejmě i v tomto případě Slunce pod obzorem.

Klepněte pro větší obrázek
Polární mezosférický mrak, 3.7. 2021, 22:45, Brno 

Noční svítící oblaka ovšem vycházejí mnohem později. Zpravidla 1-2 hodiny po západu Slunce. Pokud bude severní obzor jasný a budete mít výhled nízko k horizontu, v těchto dnech byste je mohli spatřit okolo jedenácté hodiny večerní nebo o něco dříve.

Klepněte pro větší obrázek
Polární mezosférický mrak prosvítající za běžnou oblačností, 4.7. 22:40, Brno
Klepněte pro větší obrázek
A ještě jeden hezký záběr na noční svítící oblak (Foto: Hana Vrbíková)

Sluncem ozářené krystaly na hranici vesmíru

Tou dobou je už Slunce dostatečně hluboko pod obzorem a jeho paprsky ozařují už jen svrchní vrstvy atmosféry na pomezí kosmu. A právě tam, ve výšce 80-85 kilometrů, se nachází vrstvička mikroskopických krystalků vody o velikosti desetin mikrometrů, kterou za běžných okolností nevidíme.

S běžnou oblačností a počasím v troposféře nízko při zemském povrchu nemají nic společného. Podle současných teorií se voda do této výše dostala v souvislosti se sopečnou a také kosmickou činností – uvolní se a zkondenzuje z odpařených meteorů.

Klepněte pro větší obrázek
Vrstvička polárního mezosférického oblaku vysoko nad hustou a vlhkou troposférou s běžnou oblačností. V roce 2011 ji pořídili astronauti na ISS

Noctilucenty proto lidé v minulosti pozorovali právě po výbuších velkých sopek, případně během meteorických rojů. Za zvýšenou frekvencí laického pozorování v posledních desetiletích je jak vyšší dostupnost záznamové techniky, tak podle hypotéz vědců i globální změna klimatu.

Antropogenní noctilucenty vytvářejí i večerní starty SpaceX:

V našich zeměpisných šířkách máte nelepší příležitosti pozorovat noční svítící mraky 1-2 hodiny po západu Slunce a před jeho východem zhruba od června do konce července.

Včerejší svítící oblaka jako časosběrné video:

Diskuze (2) Další článek: Jak jsme testovali chytré dětské hodinky

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,