Začínáme v hlavním městě a jede se vlakem. Jak daleko dorazíme za pět hodin? Srovnání evropských zemí

Chronotrains – chronotrains.com – je webová služba, která na mapě ukáže, jak daleko se z vybraného místa dostanete vlakem za pět hodin jízdy. Tuto oblast ohraničí a dobře tak lze porovnávat a zkoumat úroveň železniční dopravy v různých oblastech.

V evropských zemích, které Chronotrains podporuje, jsme zapíchli špendlík do hlavních měst. Podívejte se, jak daleko se z nich dá vlakem během pěti hodin dostat.

Služba Chronotrains vychází z podobného projektu Direkt Bahn Guru, o kterém jsme nedávno psali. Ten zase na mapě ukazoval místa, kam se dá vlakem dojet bez jediného přestupu.

Železniční mapa ukáže, kam můžete dojet ze svého města vlakem bez jediného přestupu

Česká republika

Hustota železniční sítě: ★★★★★
Člověkokilometry za rok: ★★★★☆

Česko je v rámci Evropy výjimečné hustotou své železniční sítě. Když zůstaneme u států Evropské unie, jsme na prvním místě se 121 km tratí na 1000 km² území.

V celé Evropě by nám první příčku vzalo Švýcarsko s 129 km, jinak je ale v dvaadvaceti evropských zemích, které v tomto článku zkoumáme, průměr jen 63 km na 1000 km² území. Nad stovku se dostaly už jen Belgie a Německo.

Využívanost železniční sítě je v Česku ve srovnání s Evropou také nadprůměrná. Občan námi zkoumaných zemí ujede vlakem průměrně 786 km za rok, v České republice je to 1032 km.

Ani v pětihodinové dojezdové vzdálenosti, která je vidět na obrázku, Česko nedopadlo špatně. Z Prahy se dá za tuto dobu v ideálním případě dostat do všech koutů republiky. Máme štěstí, že jsme malí. 

U zahraničí ale vyčnívá jen severní cíp s cílem v Berlíně. Nedojedeme do Mnichova, Vídně (do Vídně těsně ano), Varšavy nebo Budapešti. Bratislava je naštěstí kousek za hranicemi. Hustota železniční sítě je totiž jen jedna věc. Druhá je kvalita tratí a z toho vyplývající přepravní rychlost a kapacita. Koridory, které spojují česká velká města s evropskými, na západní průměr nestačí a o vysokorychlostních tratích se v Česku zatím jen mluví.

V dalších částech článku najdete Slovensko, Polsko a postupně všechny další evropské země, se kterými Chronotrains počítá

Slovensko

Hustota železniční sítě: ★★★☆☆
Člověkokilometry za rok: ★★☆☆☆

Hvězdičkami v úvodu vždy porovnáváme vybranou zemi s 22 ostatními v Evropě. U hustoty železniční sítě dělíme délku kolejí rozlohou země. Člověkokilometry počítáme z celkově ujetého počtu kilometrů za rok při osobní přepravě, podělili jsme ho počtem obyvatel.

Z hodnocení člověkokilometrů hvězdičkami jsme se ale nakonec rozhodli vynechat Švýcarsko s jeho ročním nájezdem 2 325 km/obyvatele. Ostatní země EU by potom byly špatně porovnatelné.

Železniční síť na Slovensku je z pohledu hustoty v horším stavu než u nás, stejně tak její využívanost pro osobní přepravu. Za relativně velkou plochou na mapě je jen umístění Bratislavy blízko hranic s Rakouskem, Maďarskem a Českem. K pokrytí vlastní země směrem na východ slovenským vlakům ani pět hodin nestačí.

Polsko

Hustota železniční sítě: ★★☆☆☆
Člověkokilometry za rok: ★★☆☆☆

Polsko je velké, rozlohou jde o čtvrtou největší evropskou zemi z našeho srovnání. Zatímco Česko bylo na mapě téměř homogenně vybarvené, z Varšavy na obrázku výrazně vyčnívají koridory mířící k velkým městům: Gdaňsk, Katovice, Krakov… Železniční pokrytí oblastí mezi nimi je mnohem menší. Nemusí to být kvůli tomu, že do nich nevedou koleje, nedá se tam ale z Varšavy dostat během pěti hodin. Ještě výraznější to bylo, když jsme počáteční bod umístili doprostřed Polska.

Barevné plochy v obrázku rozlišují jednotlivé hodiny jízd. Tmavě červená ohraničuje oblast s hodinovým dojezdem, oranžová kam se dostanete za dvě hodiny a tak dále až k vnější oblasti, která ukazuje pětihodinový dojezd. Tomuto způsobu zobrazení se říká izochronní mapa (Wikipedia).

Německo

Hustota železniční sítě: ★★★★☆
Člověkokilometry za rok: ★★★★☆

Německo je rozlohou jen o 14 % větší než Polsko, hodí se proto porovnávat jeho mapku s předchozí. Ani tady nestačí pět hodin z Berlína na cestu do všech koutů území, pokrytá plocha je ale o dost větší než v případě Varšavy. A hlavně je homogennější. S výjimkou ostrůvků na úplných okrajích, například u Mnichova, které vytvořily vysokorychlostní vlaky, zde nejsou oblasti bez železničního spojení.

Zkoumali jsme také dojezd z jiných měst, abychom zjistili, jestli Berlín netrpí tím, že byl několik desítek let ve východním bloku Německa. Je to ale spíš naopak – pomohly mu nově vybudované vysokorychlostní železnice.

Rakousko

Hustota železniční sítě: ★★☆☆☆
Člověkokilometry za rok: ★★★★★

Rakousko nemá příliš hustou železniční síť. Po přepočtu na plochu je ve srovnání s Českem poloviční. Dokáže ji ale skvěle využít, s 1 421 km na obyvatele a rok je v žebříčku na druhém místě a k prvnímu mu chybí jen dva kilometry. Stále nadprůměrné Česko má 1 032 železničních kilometrů na obyvatele a rok.

Hodnotu ujetých kilometrů (millions of passenger-kilometres) u žádné země nebereme z loňského roku ani z 2020, přestože čísla jsou k dispozici. Kvůli epidemii covidu, který velmi ovlivnil dopravní chování, jsme použili raději data z roku 2019.

Vysokorychlostní trať končí na západě Rakouska Salcburkem, přes Německo se pak dá dostat rychle až do Innsbrucku. Do západního cípu Tyrolska, natož pro cestu do Vorarlberska pět hodin z Vídně stačit nebude. Rakousko má ale s VRT velmi smělé plány.

Jinak už dnes lze z Vídně do Berlína dojet vlakem oklikou přes Německo rychleji, než o 200 km kratší cestou přes Česko. A to i v době, kdy nebyl kvůli opravám přerušený koridor mezi Brnem a Českou Třebovou.

Maďarsko

Hustota železniční sítě: ★★★☆☆
Člověkokilometry za rok: ★★★☆☆

Maďarsko je u námi srovnávaných parametrů v evropském průměru. Má poměrně hustou železniční síť, která je dobře využívaná. Z Budapešti, která má navíc výhodnou polohu uprostřed země, se dá během pěti hodin dostat do všech koutů Maďarska a pokračovat se dá i do Rakouska, Slovenska a Česka. Projekt vysokorychlostní železnice je ale stejně jako u Česka stále jen v oblasti záměrů a plánování.

Francie

Hustota železniční sítě: ★☆☆☆☆
Člověkokilometry za rok: ★★★★★

Francie je rozlohou největší evropská země a Francouzi mají ze srovnávaných států největší roční železniční nájezd 1 423 km. To jsou ty zmíněné dva kilometry před Rakouskem a znovu připomínáme, že tady ignorujeme Švýcarsko. Hustota železniční sítě je ale podprůměrná, 2,5× horší než v Česku.

Jen se ale podívejte na pokrytí. S výjimkou jižní části (Okcitánie) se dá z Paříže za pět hodin dojet téměř všude. Může za to síť vysokorychlostní železnice TGV, která spojuje hlavní francouzská města.

Na mapce je ale vidět stejný jev jako například v Polsku. V pětihodinové dojezdové vzdálenosti je hodně prázdných ostrůvků, a to i poměrně blízko Paříže. Na jedné straně se dá dojet třeba až na jižní pobřeží, na druhé když nemáte štěstí na správný směr, může cesta trvat nečekaně dlouho.

Ještě lépe je to vidět, když na Chronotrains dáte počáteční bod jinam než do Paříže nebo nádraží, na kterých zastavuje TGV. Najednou se ukáže zlomek této obrovské plochy.

Nizozemsko

Hustota železniční sítě: ★★★☆☆
Člověkokilometry za rok: ★★★★☆

Nizozemsko je malé a na pokrytí svého území nepotřebuje z Amsterdamu ani pět hodin jízdy vlakem. Tolik času stačí i na pokrytí celé Belgie a vybarvení severozápadního cípu Německa.

Hustota železniční sítě je v rámci Evropy spíš podprůměrná, Nizozemci ale patří s 1074 km/rok mezi největší cestovatele vlakem.

Belgie

Hustota železniční sítě: ★★★★★
Člověkokilometry za rok: ★★★☆☆

Rozloha Belgie je o čtvrtinu menší než v případě Nizozemska, má ale o 19 % delší železniční síť. Hustota sítě je téměř stejná jako v případě České republiky. Belgičané ale vlakem cestují méně než my i Nizozemci (874 km za rok).

Oblast pětihodinového dojezdu je velmi rozsáhlá. Kromě vlastní země stačí i na pokrytí Nizozemska, jižním směrem se z Bruselu dá dojet do Paříže a Eurotunelem pod kanálem La Manche se barva přelila i do velké části Velké Británie.

Švýcarsko

Hustota železniční sítě: ★★★★★
Člověkokilometry za rok: ★★★★★(★★★)

Švýcarsko se svými železnicemi vymyká evropskému průměru. Má největší hustotu železniční sítě a Švýcaři také nejvíc cestují vlaky. Kvůli výraznému rozdílu (2 325 km/rok) jsme tuto zemi vyřadili z hvězdičkového srovnání. Má-li druhá Francie u člověkokilometrů plných pět hvězdiček, mělo by tady Švýcarsko osm hvězd.

Curych leží na severu země, takže kromě pohodového pokrytí celého Švýcarska se z něj dá za pět hodin dostat do celé jihozápadní části Německa i k Mnichovu, jižně do Milána. Rychlovlak to za tuto dobu stihne i do Paříže.

Oprava: Hlavní (i když neoficiální) město Švýcarska je Bern. Curych je jen největší, proto jsem po něm bez přemýšlení v mapě sáhnul. Kdybychom ale jeli z Bernu, dopadne to velmi podobně:

Španělsko

Hustota železniční sítě: ★☆☆☆☆
Člověkokilometry za rok: ★★☆☆☆

Velmi rozlehlé Španělsko má skvělé vysokorychlostní tratě mezi největšími městy. Horší to je ale s navazující železniční sítí a země tak hustotou sítě patří k nejhorším. Rovněž cestování vlakem nepatří k nejoblíbenějším způsobům přepravy, Španělsko je pod průměrem Evropy.

Madrid leží uprostřed Španělska, takže cípy pětihodinového dojezdu dosáhnou až k okrajům země. Kdybyste ale chtěli vyjet z Barcelony nebo jiných měst u pobřeží, nedostanete se o moc dál než k Madridu.

Portugalsko

Hustota železniční sítě: ☆☆☆☆☆
Člověkokilometry za rok: ★☆☆☆☆

Portugalsko je země s velmi malou hustotou železniční sítě a také s nízkým ročním nájezdem na průměrného obyvatele. Za pět hodin se z Lisabonu nedostanete ani do všech koutů země a zajímavé je, že není vůbec vybarvené ani blízké (170 km) Španělsko.

Itálie

Hustota železniční sítě: ★★☆☆☆
Člověkokilometry za rok: ★★★☆☆

Itálie má vzhledem ke své velikosti podprůměrnou hustotu železniční sítě. Když jsme ale spočítali roční nájezd průměrného italského pasažéra, skončil těsně pod Českem (952 km/rok).

Páteřní vysokorychlostní trať spojuje sever Itálie se Salernem a Bari v jižní části. Pět hodin ale nestačí na to, abyste se z Říma dostali do všech koutů země. Nestačí to na sever ani na jih, Sicílie je na obrázku úplně bílá. 

Velká Británie

Hustota železniční sítě: ★★☆☆☆
Člověkokilometry za rok: ★★★★☆

Hustota britské železniční sítě je mírně pod evropským průměrem, místní ale vlaky velmi využívají. Spojené království je zde o příčku nad Českem.

Z londýnského nádraží Maze Hill se dá za pět hodin dostat do téměř celé Anglie s výjimkou jižního cípu ostrova. Pokrytí je velmi homogenní, bez prázdných míst. Na cestu do sousedního Walesu a Skotska ale nastavený časový limit nestačí. Británii pak pomáhá Eurotunel, který dojezd prodlužuje do velké části Belgie a třeba až do Paříže.

Jediná skutečně vysokorychlostní trať ve Velké Británii je jen menší kousek mezi Eurotunelem a předměstím Londýna. Tratě s rychlostí 200 km/h potom propojují Londýn s několika dalšími městy.

Irsko

Hustota železniční sítě: ★☆☆☆☆
Člověkokilometry za rok: ★☆☆☆☆

Hustota kolejí v Irsku je stejná jako v Portugalsku a země je v žebříčku úplně dole. Také roční člověkonájezd je podprůměrný. Ale díky tomu, že je ostrovní země malá, dá se z Dublinu během pěti hodin dostat téměř do všech jejích částí.

Dánsko

Hustota železniční sítě: ★☆☆☆☆
Člověkokilometry za rok: ★★★★☆

V zemi ležící na několika ostrovech je hustota železniční sítě hluboko pod evropským průměrem, vlakem se zde ale cestuje velmi často.

Kodaň leží zcela na východě Dánska, takže nejdelší cíp pětihodinového dojezdu zasahuje do vedlejšího Švédska. Na sever a jih vlastních ostrovů na západě ale tento časový limit nestačí. Měly by to zlepšit vysokorychlostní tratě, které Dánsko plánuje, dnes jsou jen kratší úseky v okolí Kodaně: směrem do Švédska a k jihu.

Do nastaveného výřezu mapy, kterou jsme chtěli nechat pro všechny země stejnou, se nám celé Dánsko nevešlo, proto ještě jeden samostatný obrázek:

Litva

Hustota železniční sítě: ★☆☆☆☆
Člověkokilometry za rok: ☆☆☆☆☆

Litva je jediná pobaltská země, ve které služba Chronotrains počítá pětihodinový dojezd. Přes 90 % litevských tratí má široký „sovětský“ rozchod 1520 mm a hustota železniční sítě je velmi nízká. V mapě pětihodinového dojezdu jsou dobře vidět koridory, zbytek země je železnicí hůře dostupný. Využívání vlaků pro osobní přepravu navíc v Litvě klesá.

Slovinsko

Hustota železniční sítě: ★★☆☆☆
Člověkokilometry za rok: ★☆☆☆☆

Slovinsko je malé, takže i s poměrně řídkou železniční sítí se z Lublaně dá během pěti hodin dostat kamkoli. Stačily by na to i tři hodiny, ve zbytku se pavouk pětihodinového dojezdu zakousl do velké části Rakouska a menších oblastí Itálie, Chorvatska a Maďarska. Slovinci ale vlakem moc necestují. Roční nájezd 271 km je hodně podprůměrný.

Chorvatsko

Hustota železniční sítě: ★☆☆☆☆
Člověkokilometry za rok: ☆☆☆☆☆

Chorvatsko se velmi podobá Slovinsku, ostatně dlouho byly součástí jedné Jugoslávie. Hustota železniční sítě je nízká, využívání vlaků pro osobní přepravu v tomto případě ještě nižší. Průměrný Chorvat ujede za rok vlakem jen 187 km.

Záhřeb leží v severní části, z hlavního města se tak během pěti hodin nedá dostat do všech částí členitého Chorvatska. Na mapě jsou dobře patrné hlavní koridory.

Rumunsko

Hustota železniční sítě: ★☆☆☆☆
Člověkokilometry za rok: ★☆☆☆☆

Velmi rozlehlá země má malou hustotu železniční sítě a lidé vlaky pro osobní přepravu nepoužívají tolik jako v západní Evropě. Je to o něco lepší než v případě předchozího Chorvatska a Slovinska, 301 km na osobu a rok je ale téměř 3,5× méně než v Česku a 2,5× méně než v sousedním Maďarsku. I když zkoušíme jiná startovní nádraží než Bukurešť, během pěti hodin se vlakem dá pokaždé obsáhnout zhruba jen čtvrtina Rumunska.

Bulharsko

Hustota železniční sítě: ★☆☆☆☆
Člověkokilometry za rok: ☆☆☆☆☆

Také tady je to stejné: řídká železniční síť a nízká využívanost pro osobní přepravu. Sofie k tomu leží na západě země, takže za pět hodin se z ní Bulhaři vlakem k moři nedostanou.

Řecko

Hustota železniční sítě: ☆☆☆☆☆
Člověkokilometry za rok: ☆☆☆☆☆

Ze zemí, které lze pomocí služby Chronotrains srovnávat, je Řecko úplně nejhorší. Má velmi krátkou železniční síť, při porovnání s rozlohou je 7× řidší než v Česku. Průměrný Řek za rok vlakem ujede jen 118 km, to je také nejméně v Evropě.

Tabulka pro srovnání

V tabulce, ze které jsme počítali hvězdičky, jsou země srovnané podle hustoty železniční sítě. Vyjadřuje kolik kilometrů trati je na 1000 km² území. MPK je údaj Millions of passenger-kilometres per year. Hustotu jsme spočítali z rozlohy zemí, nájezd na osobu a rok z počtu obyvatel.

Zdroje

• Délka sítě: Eurostat 2020, u Belgie Wikipedia
• MPK: Eurostat 2019, u některých zemí databáze World Bank – World Development Indicators
• Počet obyvatel: Eurostat 2022
• Rozloha zemí: Wikipedia