Astronomové mají už pár let kandidáta na první exoměsíc, ale jeho objev je značně nejistý, takže se dá říct, že jsme měsíce exoplanet ještě nenašli. Na začátku 90. let jsme na tom byli podobně s exoplanetami, ale pozorovali jsme prachové disky v okolí mladých hvězd – důkaz toho, že planety vznikají také u jiných hvězd. V podobném stádiu jsme nyní možná u exoměsíců.
PDS 70 je mladá hvězda se stářím 5 milionů let, která se nachází 365 světelných let od nás. Hvězdu obklopuje obří disk prachu a plynu. Ve skutečnosti jde spíše o prstenec nebo „donuts“.
V letech 2018 a 2019 objevili astronomové mezi hvězdou a diskem dvě planety – PDS 70 b a PDS 70 c, které obíhají ve vzdálenosti 22, respektive 34 AU. Je patrné, že obě planety jsou stále v procesu akrece (nabalují na sebe materiál z okolí).
Obě planety jsou mladé a tedy horké, takže je v infračerveném záření vidíme přímo. Odhadnout přesně jejich parametry nedokážeme. Budou však určitě mnohem hmotnější než Jupiter.
Co odhalily radioteleskopy sítě ALMA?
Při pozorování radioteleskopy sítě ALMA byl v roce 2019 u planety PDS 70 c, která obíhá blízko vnitřního okraje disku, objeven přebytek záření o vlnové délce 855 mikrometrů. Samotná planeta by v této části spektra příliš zářit neměla, a tak bylo jasné, že za to může něco jiného.
Nová pozorování z ALMA to potvrzují. Přebytečné záření pochází z oblasti okolo planety. Podle vědců jde o disk, který obklopuje samotnou planetu. Jeho průměr bude menší než 2,4 AU (1 AU je střední vzdálenost Země od Slunce).
Pokud vezmeme očekávanou teplotu prachu a velikost zrn, můžeme odhadnout jeho celkovou hmotnost. Podle studie bude někde mezi 0,007 až 0,031 hmotnosti Země. To je zhruba polovina až 2,5násobek hmotnosti našeho Měsíce, takže dost na to, aby z něj vznikl solidní měsíc nebo více menších měsíců. Jsme možná svědky vzniku systému měsíců, jako má Jupiter.
Také druhá z planet (PDS 70 b) má přebytek záření ve vlnové délce 855 mikrometrů a podle vědců se také okolo ní nachází disk, ze kterého mohou vzniknout měsíce. Planeta se nachází blíže k hvězdě, která svou gravitací nedovolí vznik většího disku, takže bude menší než u planety „c“.
Pozorování ALMA také ukazují, že existuje vnitřní prstenec prachu ve vzdálenosti 18 AU od hvězdy. Jeho celková hmotnost nebude velká – řádově v desítkách procent hmotnosti Země. Teoreticky by v něm mohly vznikat menší planety, ale s ohledem na to, že je velmi řídký, je to spíše nepravděpodobné. Existují ale i další místa v disku, ve kterých by se mohly rodit další planety.