Žádný Bruce Willis ale DART! NASA pošle sondu na sebevražednou misi

  • Největší nebezpečí pro Zemi dnes představují především menší tělesa o velikosti desítek až stovek metrů
  • NASA proto chystá sondu DART, která narazí do asteroidu Didymos B o průměru cca 160 metrů
  • Vědci budou studovat vliv dopadu na změnu dráhy takovéhoto tělesa

NASA plánuje vyslat sondu, která úmyslně narazí do menšího asteroidu. Cílem je vyzkoušet, jaký vliv to bude mít na dráhu tělesa. Lidstvo stále nedisponuje žádnou „kosmickou obranou“, která by dokázala zamezit srážce s asteroidem.

Odkloň a nenič

Srážka s větším asteroidem je nepravděpodobná, protože astronomové podobné objekty monitorují a znají jejich dráhy.

Reálnější je kolize s menším objektem. Před pár lety zranil stovky lidí v ruském Čeljabinsku rozpad menšího tělesa v atmosféře – zranění pocházela převážně od rozbitých výloh a oken. Původní objekt měl před vstupem do atmosféry průměr asi 17 metrů.

V hollywoodských filmech se asteroid nebo kometa na kolizním kurzu řeší vždy menším či větším počtem jaderných bomb. Podobný způsob eliminace je ale poněkud nevhodný.

Mnohem lepší a bezpečnější je asteroid odklonit – přesněji řečeno pozměnit jeho dráhu takovým způsobem, aby do místa setkání dorazil v jinou dobu. Nezapomeňme, že se Země pohybuje okolo Slunce rychlostí 30 km/s, takže není potřeba žádné velké změny.

NASA nyní plánuje misi s názvem DART (Asteroid Impact and Deflection Assessment). Úkolem menší sondy je narazit do asteroidu a pozměnit jeho dráhu.

Na mušku si NASA vezme planetku Didymos, která proletí okolo Země 4. října 2022 ve vzdálenosti asi 10,5 milionů kilometrů.

Sledujte průlety asteroidů

Na stránce cneos.jpl.nasa.gov najdete seznam blízkých průletů asteroidů. Stačí kliknout nahoře na Data Table. V tabulce je název objektu, datum průletu, vzdálenost od Země i rychlost asteroidu vůči Zemi.

Vzdálenost je udávána v AU (1 AU je střední vzdálenost Země od Slunce – 149 600 000 km) nebo v LD (1 LD je střední vzdálenost Měsíce od Země – 384 tisíc km).

Sonda o hmotnosti 300 kg narazí do asteroidu rychlostí přes 6 km/s. Půjde tedy o slušný kopanec, ale příliš malý na to, aby nějak významně pozměnil dráhu asteroidu okolo Slunce.

NASA ale využije toho, že Didymos je binární planetkou. Dvě tělesa obíhají okolo sebe s periodou necelých 12 hodin. Didymos A má průměr 780 metrů, Didymos B (někdy označovaný také jako Didymoon) má průměr asi 160 metrů. Sonda narazí do menšího z těles a astronomové budou ze Země sledovat změnu vzájemné dráhy obou planetek.

Vědcům to umožní lépe pochopit schopnosti kinetického nárazu jako metody pro odklonění planetek.

Původně měla náraz sledovat přímo na místě ještě evropská sonda AIM, ale projekt byl zrušen. Sonda DART zatím postoupila do další fáze předběžného návrhu. Start lze očekávat někdy po roce 2020.

Náraz není jediná cesta

Impakt nemusí být jediným způsobem, jak dráhu sondy pozměnit. Možností je více – například poslat na povrch menší sondy s iontovými motory, které by měnily dráhu postupně.

Kdysi se objevily i návrhy asteroid „natřít" barvou. Tím by se změnilo jeho albedo (množství záření, které odráží), což také vede ke změně dráhy.

Zdroj: NASA

Témata článku: Vesmír, Bezpečnost, NASA, Země, Výzkum, Astronomie, Měsíc, Slunce, Asteroidy, Planetka, Sonda, Iontový motor, Atmosféra, Jediný způsob, Největší nebezpečí, Kometa, Velký počet, Hollywoodský film, Dráha, Velký asteroid, Binární, Jaderná bomba, Změna dráhy, Malé těleso, DART

Určitě si přečtěte

Laboratoř 3D válčení naučí důstojníky velet ve vesmírném prostoru

Laboratoř 3D válčení naučí důstojníky velet ve vesmírném prostoru

** Z vesmíru se postupně stává možné bojiště budoucnosti a vojáci se na to musí co nejlépe připravit ** Odborníci z DARPA proto vyvíjejí digitální laboratoř, kde se budou američtí důstojníci připravovat na operace ve vesmírném prostoru ** Měla by to být virtuální bojová zóna ve vesmíru, kde si důstojníci osahají prostředí vesmíru se všemi jeho riziky

16.  11.  2017 | Mihulka Stanislav | 7

NASA udělala dobře, že skončila s raketoplány. Spolupráce s komerčními firmami se jí vyplácí

NASA udělala dobře, že skončila s raketoplány. Spolupráce s komerčními firmami se jí vyplácí

** NASA se místo dalšího vývoje raketoplánů rozhodla v roce 2006 investovat do komerčních firem ** Vyplatilo se to, jsou mnohem levnější než raketoplány ** Uvidí se, jestli budou létat dál než na nízkou oběžnou dráhu

16.  11.  2017 | Králík Ondřej | 4

Česká astronomka pozorovala hvězdnou erupci během tranzitu modré exoplanety

Česká astronomka pozorovala hvězdnou erupci během tranzitu modré exoplanety

** Česká astronomka pozorovala hvězdnou erupci během tranzitu slavné exoplanety HD 189733 b ** Spektra byla získána přístrojem Evropské jižní observatoře v Chile ** Hvězdné erupce mohou ovlivnit průzkum atmosfér exoplanet

15.  11.  2017 | Kubala Petr