Vědci Michael Butler Brown a Emma Wells zkoumají v Africe dvě volně žijící „trpasličí žirafy“, jejichž existenci obestírá hned několik záhad. Ve studii, publikované v BMC Research Notes, vyslovují domněnku, že tato zvířata patrně trpí skeletální dysplazií.
„Skeletální dysplazie obecně odkazují na chrupavčité nebo kosterní poruchy, které mohou vést k abnormalitám ve vývoji kostí. Tyto vývojové aberace jsou někdy charakterizovány zkrácenou a nepravidelně proporcionální anatomií končetin, což má za následek to, co je lidově popsáno jako nepřiměřený nanismus,“ vysvětluje studie.
Výskyt skeletální dysplazie je zdokumentován u lidí a mnoha domestikovaných zvířat, jako jsou psi, kočky a krávy. U zvířat ve volné přírodě je však její výskyt mimořádně vzácný a velmi výjimečně dokumentovaný. „Prostě mít o nich vědecké záznamy je samo o sobě pozoruhodné,“ říká Michael Butler Brown.
Trpasličí žirafy
V obou případech se jedná o žirafy severní (též núbijské, latinsky označované jako giraffa camelopardalis camelopardalis), jež byly spatřeny na dvou odlišných místech. První byla zaznamenána v národním parku Murchison Falls v Ugandě, druhá pak na soukromé farmě ve střední Namibii.
Nejzásadnějším rozdílem, patrným na první pohled, jsou nápadně kratší končetiny ve srovnání s podobně starými jedinci. Zbytek těla má přitom na první pohled víceméně normální proporce, včetně dlouhého krku.
Pečlivým analyzováním fotografií těchto dvou žiraf Brown a jeho kolegové změřili rozměry jejich končetin a krků. Následně je porovnali s rozměry ostatních žiraf v příslušných populacích. Jedna z žiraf měla metakarpy (kosti, které tvoří dolní část předních končetin) dlouhé jen asi 58 % obvyklé délky. U obou byly také zaznamenány kratší dlouhé kosti v horní části nohy.
Příčina je nejasná
Vědce překvapila skutečnost, že obě žirafy jsou starší jednoho roku, přičemž tito živočichové jsou během prvního roku nejzranitelnější vůči predátorům. Krátké nohy jsou v tomto směru jejich významným hendikepem. „Dlouhé nohy jsou pro žirafy obvykle poměrně důležité, protože běh a kopání jsou dvě z jejich nejúčinnějších taktik proti dravcům,“ tvrdí biolog Michael Brown.
Brown také dodal, že žirafy pravděpodobně v budoucnu čekají další problémy. Jejich menší postava jim nedovolí soutěžit s jinými samci v jejich věkové skupině. Trpasličí žirafy dostaly jména Gimli (na počest trpasličí postavy z Tolkienova Pána prstenů) a Nigel, přičemž vědci je hodlají dále studovat.
Příčina dysplazie zůstává nejasná. Za normálních okolností bývá připisována křížení v rámci příbuzenstva a nízké genetické rozmanitosti. To se jeví jako pravděpodobné vysvětlení, neboť ugandskou populaci tvořilo ještě před několika desítkami let méně než osmdesát žiraf.