Mayská civilizace, tvořená seskupením neustále mezi sebou válčících městských států, existovala ve Střední Americe asi 4 tisíce let. V klasickém období (zhruba kolem přelomu našeho letopočtu) Mayové dosáhli nejvyšší kulturní úrovně z celé předkolumbovské Ameriky. Zanechali po sobě celou řadu fascinujících památek.
Jednou z nich je mayský astronomický kalendář. Jeho znalost byla prakticky ztracena, vědci se od jeho znovuobjevení v moderní době snaží pochopit, co vlastně znázorňoval a jak fungoval.
Záhy se ukázalo, že mayský kalendář pokrývá období 819 dní. Problém byl v tom, že vůbec nebylo jasné, co tento počet znamená. Mayský kalendář je ve skutečnosti komplikovaným systémem dílčích kalendářů. Představují cykly o různé délce, přičemž právě počet 819 byl pro moderní vědce nejzáhadnější.
Synodická perioda
Antropologové John Linden a Victoria Brickerová z americké Tulane University v Louisianě jsou přesvědčeni, že konečně prolomili tajemství kalendáře. Správným řešením podle nich je rozšířit pomyslný záběr kalendáře z 819 dní na 45 let. Udělali to a zjistili, že se mayský kalendář vztahuje k takzvané synodické periodě nebeských těles.
Synodická perioda je doba oběhu nebeského tělesa vzhledem ke Slunci při pozorování ze Země. Když badatelé rozšířili mayský kalendář na 20 opakování zmíněných 819 dní (tedy 45 našich let), objevilo se před nimi uspořádání, v němž synodické periody všech planet viditelných ze Země pouhým okem odpovídají významným bodům mayského kalendáře.
Synodická perioda Merkuru je 117 dní. To je přesně jedna sedmina 819denního cyklu. 7násobek tohoto cyklu se blíží 10násobku synodické periody Venuše (584 dní), zatímco 20násobek 819denního cyklu je 21násobek synodické periody Marsu (780 dní). Podobné vztahy platí pro Jupiter, Saturn, a také pro „posvátný kalendář“ tzolkin s cyklem 260 dní.
Máte pocit, že kalendář vypadá složitě? Tohle je jen ukázka ze znaků a jmen,která Mayové měli pro každý z 20 dní (komplet na wiki).
Podle Lindena a Brickerové bylo velmi důležité, že velký kalendářní systém, který zahrnoval 20 opakování 819denního cyklu, nabízel mechanismus pro „resetování“ čísel a názvů dne v kalendáři tzolkin, k němuž došlo vždy při začátku nové série 20 opakování 819denního cyklu.
Badatelé jsou přesvědčeni, že se Mayové nesoustředili na některou z planet, ale vytvořili kalendářní systém, který umožňoval předpovědi synodických period všech tehdy pozorovatelných planet a zároveň byl propojený s dílčími kalendáři, jako byl „posvátný“ tzolkin.
Už delší dobu je jasné, že Mayové měli rozsáhlé znalosti astronomie. Kalendář založili na velmi precizních a dlouhodobých pozorováních cyklických astronomických jevů. Při výpočtech, k nimž používali dvacítkovou číselnou soustavu a sčítání s odčítáním, dosáhli přesnosti, která snese srovnání s výsledky novověké astronomie.
Via Science Alert
