Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto:  User:Alain r ,  CC BY-SA 2.5

Foto: User:Alain r, CC BY-SA 2.5

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA
Foto: NASA
Foto:  User:Alain r ,  CC BY-SA 2.5
6
Fotogalerie

Záhadná temná energie by se mohla skrývat v černých dírách

Podle převažující fyzikální teorie je temná energie distribuována rovnoměrně napříč vesmírem a je zodpovědná za jeho zrychlující se rozpínání. Dvě nové studie však naznačují, že se může koncentrovat v supermasivních černých dírách v centrech galaxií.

„Tento výsledek je opravdu překvapivý,“ uvedl v tiskové zprávě badatel Dave Clements z Imperial College London. „Začali jsme zkoumat, jak černé díry v průběhu času rostou, a možná jsme našli odpověď na jeden z největších problémů v kosmologii.“

Vědci nejprve studovali masy supermasivních černých děr v mladších a hustších galaxiích a pak je porovnali s masami černých děr v tzv. „spících“ galaxiích, kde naopak zbývá již jen málo materiálu, který by se dal pozřít.

Protože se předpokládá, že černé díry mohou růst pouze vzájemným slučováním se, nebo pohlcováním hmoty, v takovéto téměř prázdné oblasti vesmíru by k tomu mělo docházet jen minimálně (pokud vůbec).

Překvapivé zjištění

Výsledky ale ukázaly, že černé díry ve spících galaxiích jsou ve skutečnosti 7 až 20krát masivnější než byly před devíti miliardami let. Na základě dodatečných měření se vědci domnívají, že jejich zvětšování je „kosmologicky spojeno“ s expanzí vesmíru. Pokud tomu tak skutečně je, naznačovalo by to, že temná energie může být obsažena v jádrech černých děr.

„Důležitost této práce spočívá v tom, že vzala teorie o černých dírách s jádry temné energie a poprvé je spojila s hmatatelnými pozorováními vesmíru,“ řekl Clementsův kolega Chris Pearson pro The Guardian.

Jiní odborníci jsou ale skeptičtí. „Vztah, který tato práce zkoumá – tedy mezi rychlostí rozpínání vesmíru a tím, jak moc jsou černé díry masivní – je poněkud naivní... a není podporován základními principy,“ komentoval to fyzik Vitor Cardoso z Nielse Bohra Institute.

Určitě si přečtěte

Články odjinud