Každý rok snědí obyvatelé Země asi 350 miliard kilogramů masa. Nepodílejí se na tom všichni. Například ve Spojených státech připadá na vrub 12 % obyvatel 60 % veškeré spotřeby hovězího. Na druhé straně někteří lidé maso prakticky nejedí. Někteří proto, že je pro ně maso nedostupné, jiní naopak proto, že ho programově odmítají.
Není pochyb, že během posledních 10 000 let proměnilo zemědělství naši planetu k nepoznání. Abychom mohli pěstovat plodiny, vykáceli jsme lesy a snížili celosvětovou biomasu rostlin na polovinu. V biomase savců dominují necelými dvěma třetinami domácí zvířata a třetinou lidé.
Volně žijící savci tvoří z celosvětové savčí biomasy jen 4 %. A právě chov hospodářských zvířat je považován za jeden z hlavních klimatických hříchů současného lidstva, protože produkuje více než polovinu všech skleníkových plynů spojených s produkcí potravin.
Chov zvířat zabírá velké rozlohy zemědělské půdy, která by jinak mohla vázat uhlík v porostech stromů. Přežvýkavci, jako je skot, buvoli, ovce a kozy, vylučují silný skleníkový plny metan. Při pěstování krmiv pro hospodářská zvířata, např. kukuřice nebo sóji, se používají hnojivo, z kterých se uvolňují další skleníkové plyny, např. oxidy dusíku.
A právě tím argumentují aktivisté, když požadují drastické snížení produkce a následně i konzumace potravin živočišného původu. Mnozí by byli nejraději, kdyby se konzumace masa dostala na index podobně jako kouření nebo byla zcela zakázána, třeba jako konzumace drog.
Pokračování 2 / 4
Co by přinesl zákaz masa
"Kdyby zítra skutečně všichni přestali jíst maso, mělo by to na svět obrovské dopady, s jakými většina lidí vůbec nepočítá," varuje Keith Wiebe z International Food Policy Research Institute.
Následky by mohly být skutečně nedozírné. Vedle ekonomických škod, včetně ztráty zaměstnání pro obrovskou armádu lidí, by došlo k fatálnímu ohrožení potravinové bezpečnosti na oblastech, kde lidé nemají za živočišné produkty adekvátní alternativu
. Živočišná výroba představuje podle Food and Agriculture Organization asi 40 procent zemědělské produkce v bohatých zemích a 20 procent v zemích s nízkými příjmy a je z ekonomického i výživového hlediska životně důležitá pro životy 1,3 miliardy lidí na celém světě. Jedna třetina bílkovin a téměř jedna pětina kalorií, které lidé po celém světě snědí, pochází ze zvířat.
Ekonomické škody způsobené náhlým zákazem masa by nejtíživěji dopadly na chudé země, v jejichž ekonomice sehrává agrární sektor významnou roli. Např. v Nigerijské republice nebo v Keni je zemědělství a chov dobytka klíčovým zdrojem příjmů. Nigerijská živočišná produkce se podílí na hrubém domácím produktu země asi 13 %. Naproti tomu v ekonomicky silných Spojených státech vytváří celé farmaření včetně rostlinné produkce jen asi 1 % HDP.
„Je těžké přesně předpovědět, jak velký ekonomický šok by přinesl zákaz masa na globální úrovni. Na tuto problematiku se doposud zaměřilo poměrně málo výzkumů, a tak třeba nevíme, jak by vyřazení masa z jídelníčku lidí ovlivnilo zaměstnanost ve světě,“ říká Keith Wiebe.
„Je to problém, který si zaslouží mnohem více pozornosti, než jsme mu zatím věnovali. Miliony lidí by přišly o práci, ale poptávka po jiných zdrojích kalorií a bílkovin by mohla stoupnout a vyrovnat některé z těchto ztrát. Někteří pracovníci by mohli najít zaměstnáni v zemědělství, které by se muselo vypořádat s nárůstem produkce plodin, jako jsou luštěniny.“
„Dopady by se lišily v různých kulturách, ekonomikách a politických systémech Záleží na druhu hospodářských zvířat. Záleží na geografické poloze,“ upozorňuje Jan Dutkiewicz z newyorského Pratt Institute. „Je velmi obtížné, ne-li nemožné, mluvit o řešení těchto problémů v univerzálně platných termínech."
Okamžité ukončení chovu skotu by připravilo mnoho lidí o významný podíl základních živin, zejména v oblastech, jako je jižní Asie a subsaharská Afrika, kde se sice masa konzumuje jen velmi málo, ale to přitom sehrává roli zásadního zdroje některých živin ve stravě s vysokým obsahem škrobu. Potraviny živočišného původu mají vysoký obsah vitamínu B12, vitamínu A, vápníku a železa.
Do problémů s výživou obyvatel by se ale dostaly i země, jako jsou Spojené státy. To vše jsou pádné důvody pro udržení masa, mléka a vajec v lidské stravě. Potraviny živočišného původu hrají klíčovou roli při udržení zdraví lidí v zemích s nízkými a středními příjmy, protože tam je obtížné získat přístup k potravinám rostlinného původu s vysokou nutriční hodnotou.
Pokračování 3 / 4
Méně masa, více zdraví
Podle Wilsona Warrena z Western Michigan University by zákaz konzumace masa přinesl i velké kulturní škody.
„Nepřipravilo by to Američany jen o párky v rohlíku a hamburgery a Italy o salám,“ upozorňuje Warren. „V minulosti měla většina lidí velmi dobré povědomí o zvířatech díky farmaření a měla obecně ke zvířatům pozitivní vztah. Když je zbavíte se tohoto spojení, narušíte jejich vztah k životnímu prostředí."
Řada výzkumníků je toho názoru, že úplné vyřazení masa z jídelníčku, natož pak jeho okamžitý zákaz, nepředstavují ideální řešení klimatické krize. Namítají, že by stačilo snížit spotřebu a zaměřit se na země, které se maso jí nejvíce. Přednostně by to měly udělat bohaté země, jako jsou Spojené státy, kde jsou snadno dostupné alternativní zdroje důležitých živin.
Pro průměrného Američana, který za rok spořádá více než metrák červeného masa a drůbeže, je celkem snadné si jednou týdně odepřít hamburger a místo něj si dát misku čočky.
Pro obyvatele subsaharské Africe, kteří jedí 10krát méně masa než Američané, je obtížné se vzdát vzácného kozího nebo hovězího masa. V zemích s vysokou spotřebou masa by její snížení přineslo i nemalé zdravotní benefity, jako je pokles výskytu kardiovaskulárních chorob nebo typů rakoviny spojovaných s konzumací velkého množství červeného masa.
Pokračování 4 / 4
Stačí jen ubrat
Dutkiewicz navrhuje zohlednit doporučení Komise EAT-Lancet, v kterém mezinárodní tým vědců navrhl dietu, jež lidem zajistí potřebné živiny a zároveň silně omezí ničení životního prostředí. Ta doporučuje konzumovat asi 18 kilogramů masa ročně.
Přijetí takového jídelníčku by se ale neobešlo bez drastické snížení počtu hospodářských zvířat v zemích, jako jsou Spojené státy, Austrálie, Čína, Brazílie a Argentina. Naopak v mnoha oblastech Afriky a jižní Asie by se musely počty chovaných hospodářských zvířat zvýšit.
„Postupné nahrazování masa rostlinnou stravou by mohlo být pro planetu nesmírně přínosné. Bylo by to obrovské vítězství pro životní prostředí," tvrdí Dutkiewicz.
Podle jedna z extrémních koncepcí, na níž se podílel i Patrick Brown, jenž působí ve vedení firmy Impossible Foods produkují rostlinné náhražky masa, by úplné vyřazení masa z jídelníčku během 15 let snížilo všechny emise metanu až na jednu třetinu a všechny emise oxidu dusného na dvě třetiny. Drasticky by klesla i spotřeba vody a zpomalil by se pokles biologické rozmanitosti.
Jiná analýza počítá s tím, že by se stavy zvířat měly redukovat a zbývající zvířata by se měla chovat extenzivně na obnovených pastvinách. To by umožnilo vázat velká množství uhlíku – ročně až 550 gigatun. To by podle autorů studie stačilo k udržení globálního oteplení pod úrovní, jež by měla katastrofální následky na klima a život na Zemi.
Řada odborníků se ale shoduje v tom, že úplný zákaz potravin živočišného původu nebo jejich drastické omezení s sebou nese vážné komplikace a jsou v současnosti nereálné. Za racionální proto považují snížení produkce masa na polovinu. Náhrada poloviny spotřeby masa rostlinnými alternativami by do roku 2050 snížila zemědělské emise o 31 %.
„K řešení problémů s chovy hospodářských zvířat nemusíme přistupovat stylem všechno nebo nic," říká Raychel Santoová z World Resources Institute. Jinými slovy, řešení leží někde mezi dvěma extrémními přístupy – nadspotřebou masa v ekonomicky vyspělých zemích a podvýživou v zemích třetího světa.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně