Nic nového... Již tank Terribor z této knihy měl průsvitná ocelová skla, jelikož ocel obsahovala 30% křemíku https://www.databazeknih.cz/knihy/tajemny-tank-232971... 😀.
Ve sci-fi literatuře se vyskytuje spousta úžasných nápadů, které dosud nikdo nedokázal uskutečnit přesně podle původních představ spisovatele.
Ale zajímavé je, že olovnaté sklo je váhově tak ze čtvrtiny olovo a vidět přes to je. Jen to má vlastnosti skla, mimo hustoty, indexu lomu a propustnusti pro ionizující záření.
Spotřebuje se mnoho chemikálií, cena za malou tabulku bude taky jistě někde v nebesích a vidět přes to stejně nepůjde, takže akorát snobarna...
1. Jak může projít tak hrubá chyba a ještě k tomu v nadpisu ? Autor se asi doma koupe ve vana :) 2. Obejdeme se bez plastů, protože sklo nahradíme plastem ???3. Výsledný materiál je "průhledný jen částečně protože je matný", tedy neprůhledný :) Proboha, pokud chcete publikovat, naučte se česky a zaměřte se na sloh!
Výborné řešení problému... který neexistuje.Nahradit sklo ze suroviny, které je všude mraky, které dá se recyklovat, v přírodě jako odpad nic nezamořuje, dřevem louhovaným v peroxidu a napuštěným epoxidovou pryskyřicí? Jako demonstrátor toho, co je technicky možné - OK, ale pro praktické použití, které by snad chtělo hrát na strunu ekologie, to zrovna není...
Když jsme u těch oken, tak by mě zajímalo proč jsou do místností špatně umístěna vzhledem k větrání. Když je okno v místnosti s odstupem od stropu, tak se v létě v noci hůře větrá, protože teplý vzduch stoupá vzhůru a zůstává logicky v "kapse" u stropu. Je to dost nelogické.
Je to kvůli konstrukčnímu řešení. V našich končinách jsou vnější stěny často nosné. Obvykle je nad oknem tzv. překlad, který překlenuje okenní otvor a roznáší zatížení z konstrukcí nad oknem do stran, nad ním tzv. věnec, který je průběžný po vrcholu všech nosných stěn a na něj se ukládají nosné prvky stropu. Někdy není potřeba překlad a stačí pouze věnec. Lze to udělat i bez věnce - když je železobetonový strop, tak se nad okno dá přidat výztuž, a pak není překlad potřeba, ale není to obvyklé, protože tam vycházejí velké síly a výztuže je potřeba opravdu hodně (pouze u staveb se železobetonovými stěnami to není problém, tam se síly roznesou ve stěně dalšího podlaží). U běžných zděných staveb je však technologicky jednodušší použít překlad/věnec.
To by mohlo byt pomerne zajimave na prosvetleni domu, jako pruhledna drevena taska. Ikdyz, dneska uz frci spis Muskovi solarni tasky, ty jsou tez napul pruhledna. Ale, treba by to slo pouzit na pudu, jako strop pod temi muskovimi taskami.Ja bych zkusil zvazit jinou cestu. Existuje houba, ktera se pouziva jako izolace. Nejak ji predelat, aby pracovala uz s pruhlednou celuozou a pak ji nechat vstrebat pryskyrici, treba posprejovanim. Jakoze by vyplnila prostor a pak by se zpevnila tou pryskyrici. Takze by slo udelat treveny pruhledny stop a i izolace pod nim by byla pruhledna.Jinak, verim, ze by to mohlo byt zajimave do luxusnich vozu. Jak tam nekteri tlacitrevo, tak pruhledne drevo :)
Tak vetsinou strecha byva resena stylem tasky, pod nimi late, pod nimi paropropustna folie, pod nimi prkna, ci specialni osb desky, prinos pruhledne tašky je tudíž sporny..
Stále se dělají skleněné tašky - pravda, jen v některých formátech.V dotyčném místě se udělá něco jako střešní okno s přerušením izolace.
Mohu poprosit o info jak se ta houba co se používá jako izolace jmenuje a kde se da sehnat?
JJ, z dreva resp. celulozy se dela celofan a ten je pruhledny a paropropustny. Taky se ze dreva delaj svetry (viskoza). MP
"samotné dřevo jako stavební materiál by tedy mohlo plnit funkci světlovodu – okna. A to bez potřeby skla či plastů."No mám trochu obavy, jestli ten epoxid nebude horší, než to sklo a plast, které je obojí recyklovatelné.Dále by teda bylo vhodné zmínit při jaké síle toho dřeva je ještě dostatečně průhledné a jaké bude mít izolační vlastnosti. Celkově jako zajímavost, která bude asi dlouho hledat praktické využití.
Průsvitný je i olejem napuštěný papír (už staří Číňané jej používali jako ochranu proti dešti) nebo navoskovaný papír (už staří Číňané jej používali jako výplň posuvných stěn - používá se dodnes).Zcela průhledný je celofán - taky je vyroben z celulózy ...
Vypadá to zajímavě, ale epoxidová pryskyřice není nic přírodního. Aspoň myslím.....
A jeste rychlejsi metoda je do epoxidove pryskyrice prisypat spetku drevenych pilin.. Bude to pruhledne a bude to mit tez urcite procento dreva..
dřevo napuštěný epoxidovou pryskyřicí neni dřevo
A co třeba pražce, trámy na krovy, pergoly, prkna na terasy, ..., kde se používá tlaková impregnace dřeva? To je taky napuštěné něčím a říkáme tomu dřevo.Mi víc vadí, že to má být průhledné. Dřevo prostě průhledné nebývá. Připadá mi to ještě divnější než třeba japonské bílé jahody. Taky to vzniklo křížením více odrůd a ještě na to nesmí svítit slunce, jinak by to zčervenalo. Za mě prostě divné.
a na rozdiel od skla nejde recyklovat
Moc by se mi líbilo kdyby se více stavělo ze dřeva. Nicméně moc nechápu smysl tohoto snažení - proč průhledné dřevo když máme sklo? V čem by byl přínos?
Jistě - sklo je vyrobeno z přírodních surovin a jak se tady níže píše, lehce recyklovatelné.Možná že má sklo větší tepelnou vodivost - což lze řešit vhodnými povlaky.
No, a mozna ze ta horsi tepelna vodivost dreva (tedy lepsi izolace) vezme castecne za sve kdyz ten vzduch nahradi epoxid.Sice je to pruhledny jako sklo, ale neizoluje to jako drevo, neni to prirodni jako drevo, spis podobny chemicky hnus jako drevotriska, bude to podstatne tezsi nez drevo, nepujde to vyrobit stejne tenky jako sklo, a horet to bude jeste lip nez drevo za vzniku rakovinotvornych coudiku. A bude to drazsi nez drevo i sklo.No nekup to.
Tepelna vodivost skla sa vacsinou riesi pouzitim dvoch hermeticky spojenych skiel s priestorom medzi nimi ktory je vyplneny plynom s nizkou tepelnou vodivostou (vacsinou argonom).
Názor byl 1× upraven, naposled 16. 2. 2021 17:31
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.