Zapomeňte na Supermana. Pravěku vládly superženy!

  • Když pravěcí lidé přešli od lovu k zemědělství, méně se namáhali a jejich fyzička upadala
  • Ženám ale tvrdé dřiny neubylo - naopak
  • A tak byly ženy prvních zemědělců silnější, než dnešní závodní veslařky
Zapomeňte na Supermana. Pravěku vládly superženy!

S fyzičkou lidstva to jde s kopce. Ochablost svých tělesných schránek sice zaháníme sportem, ale ve srovnání s našimi dávnými předky jsme nedochůdčata.

Pravěcí lovci trávili život v poklusu a na jejich organismu to bylo jasně patrné. Měli tělo vypracované podobně jako dnešní špičkoví atleti. To se radikálně změnilo s přechodem k zemědělství. Pěstování plodin umožnilo lidem získat z malého území více potravy a odpadla potřeba dlouhého putování za zvěří.

Zdálo se, že archeologické nálezy mluví jasnou řečí. Život zemědělců byl ve srovnání s životem lovců po fyzické stránce méně náročný. Kosti mnoha pravěkých obyvatel střední Evropy z doby před 7 300 až 1900 roky nesou stále patrnější známky ochabování svalstva.

Vědci si představovali, že těžkou práci na polích zastali muži a ženám připadly méně namáhavé práce v pravěké domácnosti. V takovém případě by ženy po fyzické stránce „chátraly“ ještě víc než muži. Nový výzkum koster to ale nepotvrdil. Naopak. Odhalil, že naše představy o dělbě práce mezi muži a ženami u pravěkých zemědělců byly silně zkreslené.

S přechodem k usedlému životu ženám zemědělců nezeslábly nohy. Svaly trupu a paží jim dokonce zesílily. Vědci spočítali, že ženy pravěkých zemědělců byly o 10% silnější než dnešní vrcholové veslařky. Jednotlivé svalové skupiny měly vytrénované podobně jako závodnice ve veslování a to signalizuje, že byly opakovaně vystaveny obdobné fyzické zátěži.

Vědci předpokládají, že se pravěké ženy k mohutné muskulatuře dopracovaly, když okopávaly políčka těžkými motykami, když zvedaly a nosily koše se sklizní, nebo když drtily obilí. Mezi jednotlivými pravěkými ženami jsou patrné rozdíly v rozvoji různých svalových skupin. To naznačuje, že všechny ženy nevykonávaly stejnou práci, ale do určité míry se specializovaly na určité činnosti.

Výsledky týmu vedeného cambridgeskou antropoložkou Alison MacIntoshovou publikované ve vědeckém časopise Science Advances jsou významné nejen pro opravu našich představ o minulosti lidstva a dělbě práce mezi pravěkými muži a ženami. Vrhají nové světlo i na vznik některých zdravotních problémů sužujících současné lidstvo.

Dnešní ženy například trpí ve srovnání s muži mnohem častěji osteoporózou. MacIntoshová a její spolupracovníci se domnívají, že evoluce uzpůsobila kostru žen k velké námaze spojené s životním stylem lovců a sběračů i pravěkých zemědělců. Dnešní styl života už kostru žen tolik nezatěžuje a ta v relativním pohodlí moderní doby rychleji „chátrá“.

Zdroj: Science Advances

Témata článku: Historie, Výzkum, Evropa, Medicína, Lidé, Zdraví, Moderní doba, Lovec, Nový výzkum, Zemědělci, Kostra, Superman, Současné lidstvo, Tělesná schránka, Fyzička, Určitá míra, Životní styl, Archeologický nález, Žena, Malé území, Střední Evropa, Vědecký časopis, Nové světlo, Pravěk

Určitě si přečtěte