Čínský lunární lander Chang'e-6, kterému se podařilo úspěšně odebrat vzorky hornin z odvrácené strany Měsíce, měl na své palubě rovněž několik vědeckých zařízení včetně tzv. Negative Ions at the Lunar Surface (NILS).
Dotyčný přístroj, který vytvořila European Space Agency (ESA), musel být několikrát restartován, ale nakonec se mu podařilo detekovat přítomnost záporných iontů. Ty vznikají, když na povrch naší přirozené družice dopadají nabité částice ze Slunce.
„Byla to první aktivita ESA na povrchu Měsíce, světově první vědecká, a první lunární spolupráce s Čínou,“ zdůraznil Neil Melville ze jmenované kosmické agentury v prohlášení. „Množství a kvalita shromážděných dat dalece předčila naše očekávání.“
Jelikož Měsíc nemá magnetické pole (přesněji řečeno nemá dipolární magnetické pole, magnetizace přítomná jeho kůře pochází odjinud), jeho povrch je vůči výše zmíněným částicím extrémně zranitelný.
Výsledky tohoto výzkumu byt tak podle odborníků mít značné důsledky pro naše chápání toho, co přesně se děje na jiných místech ve vesmíru, která stejně tak nejsou chráněna magnetickým polem.
Závěrem dodejme, že vzorky shromážděné Chang'e-6 by měly dorazit na Zemi v úterý 25. června. I jejich studium nám nepochybně přinese mnoho nových zajímavých poznatků.