Ochrana přírody dohnaná ad absurdum se kdysi glosovala bonmotem: „Zabij bobra, zachráníš strom!“ To bylo v dobách, kdy byli bobři na našich řekách vzácností. Dnes už se tito kapitální hlodavci hubí například tam, kde svou horečnou aktivitou narušují hráze a zvyšují rizika záplav. S ochranou ohrožených druhů to bývá někdy hodně zamotané. Kanadští přírodovědci nyní řeší dilema, jak zachránit vymírajícího lesního soba karibu (Rangifer tarandus caribou).
Amerických sobů ubývá rychlým tempem a někde už jsou tak vzácní, že se jim začalo říkat „šedí duchové“. Na severu Kanady stále migrují větší stáda na poměrně velké vzdálenosti. Lesní sobi vedou celkem usedlý život v horských lesích Kanady a Aljašky. Malá populace sobů ještě přežívá i na pomezí států Idaho a Washington. Všechny americké sobí populace jsou však vyhlášeny za ohrožené.
Lesní soby karibu ohrožují lidské aktivity, jako je výstavba silnic, ropovodů a plynovodů, Na mnoha místech ztratili útočiště, když tam byly lesy vykáceny a přeměněny na zemědělskou půdu. Původní rozsáhlé a souvislé zalesnění se tak rozpadlo na menší části a to způsobilo rozpad populace karibu. Izolované skupiny čelí dalším hrozbám. Na malých územích nenacházejí v zimě dostatek potravy a jejich životaschopnost klesá v důsledku plození potomstva příbuznými zvířaty.
Novou významnou hrozbu představují vlčí smečky, kterých v domovině lesních sobů karibu dramaticky přibývá. Kanadská vláda povolila odstřely vlků v naději, že pokles vlčí populace sobům prospěje. Vlci jsou systematicky decimováni od roku 2015 a stále není jasné, jestli to zabírá.
Vlci na odstřel
Od roku 2015 dochází v kanadských horách pravidelně každou zimu k „vlčím jatkám“ s jediným cílem – zachránit rychle mizející horské soby karibu. Vláda najímá vrtulníky a střelce, kteří přelétávají nad zasněženou krajinou a pátrají po vlčích smečkách. Někdy si přitom vypomáhají „jidášskými vlky“.
To jsou odchycené šelmy, které dostaly obojky s vysílačkou. Po vypuštění do přírody se tato zvířata snaží zapojit do smečky. Vysílačku lze z helikoptéry na dálku lokalizovat a když lovci vlky dostihnou, vystřílejí je do posledního kusu. Na živu nechají jen „jidáše“, protože ten se vydá hledat novou smečku, kterou svou přítomností opět prozradí lovcům. V duchu hesla „zabij vlka, zachráníš soba“ tak už přišly o život tisíce vlků. Ochránci přírody proti odstřelům vlků protestují a podávají na vládu žaloby.
Studie publikovaná nedávno ve vědeckém časopise Ecological Applications shrnula výsledky výzkumu populačních trendů a ochranářských akcí za posledních 51 let a nabízí přesvědčivá data o tom, že alespoň z krátkodobého hlediska je zabíjení vlků jednou z mála akcí, které mizejícím populacím horských karibu pomáhají. Studie nahlodala i skalní odpůrce odstřelu vlků.
„Mimořádná opatření vyžadují mimořádné důkazy, a ty se snad konečně dostavují,“ uznal Chris Darimont z University of Victoria.
Článek s podobnými závěry vyšel už v roce 2019 v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Darimont a další vědci tehdy zpracovali data z této studie důkladnějšími statistickými testy a žádný důkaz o přínosu odstřelu vlků pro populaci horských karibu nenašli. Když zveřejnili své závěry ve vědeckém časopise Biodiversity and Conservation, byl z toho pěkný poprask.
Novináři nenechali na vládní strategii ochrany horských karibu a jejich autorech nit suchou a třeba ve vlivném The Atlantic vyšel článek s názvem „Kanadská provincie zabila bezdůvodně 463 vlků.“
„Nová studie odpovídá na tyto kritiky a potvrdila, že dřívější zjištění obstojí i při hlubší analýze,“ říká autor studie Clayton Lamb z University of British Columbia.
Pokračování 2 / 4
Mrtvý vlk = živý sob
Na hlavních příčinách potíží, do nichž upadly populace horských karibu, se vědci víceméně shodnou. Těžba dřeva ve starých lesních porostech připravila lesního karibu o přirozený životní prostor v jižní a střední Britské Kolumbii a Albertě.
Na místě vykácených lesů rostou keře, které lákají losy, jeleny a jelence a ti zase přitahují smečky vlků. Počty horských karibu se v roce 1991 pohybovaly kolem 10 000 kusů. Do roku 2023 ale poklesly na 4 700 zvířat. Patnáct ze 41 stád buď zmizelo, nebo jsou tak malá, že vědci počítají s jejich brzkým zánikem.
Vlády kanadských provincií Britská Kolumbie a Alberta ve spolupráci s místními indiánskými kmeny zavedly na ochranu horských karibu řadu mimořádných opatření. Kromě odstřelů vlků začali v zimě do lesů navážet krmivo pro soby karibu. Začali s odstřelem losů, aby snížili atraktivitu krajiny pro vlky.
Odchytili karibu ze zdravých stád a vypustili je do stád, která začínala degenerovat v důsledku plození potomků mezi příbuznými jedinci. Březí samice zaháněli do ohrad, kde mohly porodit bez rizika napadení šelmami.
Pro novou studii shromáždili Lamb a jeho spolupracovníci o každém stádu co nejvíce dat – včetně jejich velikosti, rychlosti reprodukce a přežívání do dospělosti – a vložili je do počítačového modelu, v němž pak analyzovali dlouhodobé trendy sobích populací.
„Tento přístup přinesl mnohem více dat než zpochybněná analýza z roku 2019 a také jejich zpracování bylo po stránce statistiky sofistikovanější,“ říká Mark Hebblewhite z University of Montana.
Z nových analýz vyplývá, že ze všech prováděných opatření je pro soby největším přínosem zabíjení vlků a jeho kombinování s ochranou březích samic karibu v ohradách. U zásahů, které se vyhýbaly zabíjení vlků, analýza neprokázala žádný jasný přínos. Celkově výzkumníci odhadli, že v roce 2023 se díky různým snahám podařilo zachránit život více než 1500 lesním karibu.
Pokračování 3 / 4
Protesty ochránců i vědců
Vlády Britské Kolumbie a Alberty už výsledky nové studie zohlednily ve svých programech na ochranu lesních sobů karibu. Ochránci přírody výsledky nové studie odmítají a i někteří vědci varují před zjednodušeným výkladem.
„Vlády už uznaly, že jedním z nejdůležitějších faktorů, které přispívají k vymírání lesních karibu, je ztráta jejich přirozeného prostředí. Přesto životní prostředí karibu nechrání," říká Mollie Cameronová z ochranářské organizace Pacific Wild sídlící v Britské Kolumbii.
Chris Darimont se obává, že nová zjištění jen utvrdí vládu v tom, že se vše vyřeší zabíjením vlků. Politikům se to náramně hodí, protože se vyhnou obtížnějším, ale nezbytným opatřením, mezi nimiž na prvním místě stojí zastavení těžby dřeva. „Moc rád bych se mýlil," dodává Darimont.
Mark Hebblewhite ale poukazuje na fakt, že obnova pomalu rostoucích lesů trvá desetiletí. Tohle období je třeba překlenout dočasnými opatřeními, jako je vybíjení vlků. „Kdybychom zítra přestali zabíjet vlky... vrátili bychom se ke katastrofálnímu poklesu stavů lesních sobů karibu," říká.
Jasno ale stále není
V přírodě je všechno vzájemně provázané. A tak nelze brát na lehkou váhu hlasy expertů upozorňující na možnost, že snížení počtu vlků vyvolá nárůst populace losů. A to pak může mít za následek návrat vlků v plné síle.
Nový výzkum týmu vedeného Michelle McLellanovou z University of British Columbia zveřejněný ve vědeckém časopise The Journal of Wildlife Management odhalil, že snížení populací losů odstřelem na úroveň, jaká byla běžná před zásahy člověka do kanadské přírody, by mohlo ochraně karibu prospět.
Pro analýzy využili vědci data z regionů v Britské Kolumbii a Albertě, kde žijí početné populace losů a kde byly každoročně prováděny odstřely vlků s odůvodněním, že se tak ochrání lesní sobi karibu. Na některých místech byly odstřelem redukovány také populace losů. Tam, kde se podařilo počty losů snížit, bylo následně zabito méně vlků. Ti se z oblastí chudých na losy skutečně stáhli a zůstala jich tam asi třetina.
„Můžeme očekávat, že se po odstřelu vlků zvýší počet losů a ochranu lesních karibu to dále zkomplikuje," tvrdí Michelle McLellanová. „Při ochraně ohroženého druhu musíme brát v potaz celé ekosystémy."
Pokračování 4 / 4
Vlci mění denní rozvrh
Odstřel vlků nechrání soby jen tím, že šelmy zmizí z krajiny. Vlci jsou velmi chytří a jakmile je začnou lovci pronásledovat, změní své denní zvyklosti. Využijí toho, že v noci helikoptéry nelétají a v horách je klid.
Před zahájením masových odstřelů byli vlci normálně aktivní za denního světla, s malými vrcholy kolem východu a západu slunce a s mírným poklesem kolem poledne. Po odstřelech vrcholí aktivita vlků těsně před půlnocí a pak těsně před východem slunce. Ve dne lovili mnohem méně a kolem poledne se stáhli do úkrytů.
Na změnu denní aktivity vlků mohli zareagovat změnou denního režimu i další živočichové. Šelmy se mohly vyhýbat jejich konkurenci, další zvířata mohla měnit své zvyky, protože představovala pro vlky kořist. To se však nepotvrdilo: rysi, kojoti, černí medvědi, losi, jeleni a jelenci se drželi svých běžných režimů. Po přesunu lovu do nočních hodin už se vlci potkávali mnohem méně se svou původní kořistí, tedy s jeleny, losy a karibu. Místo toho začali lovit v noci aktivní zajíce měnivé.
Co tato změna chování vlků přinese, není stále jasné. Mohlo by to přispět k obnovení populace lesních karibu. Poklesne však také lov losů, jelenů a jelenců, a to může mít za následek expanzi jejich populací. Naopak, do defenzivy by se mohly dostat rysové, kojoti a další menší šelmy, které loví zajíce a ve vlcích získají velmi silnou konkurenci.
Jak je vidět, rozvrátit křehkou přírodní rovnováhu je pro člověka neuvěřitelně snadné. Náprava ale bývá pekelně komplikovaná. Zvláště když jako poslední možnost bereme uvedení přírody do stavu, který by se co nejvíce přiblížil tomu původnímu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně