Uplynulý týden přinesl řadu důležitých novinek v oblasti jaderné energetiky na evropském kontinentě. Zatímco sousední Německo vypnulo své poslední tři atomové elektrárny, ve Finsku se čtrnáctiletým zpožděním spustili nejvýkonnější jaderný reaktor.
Nejen tyto události ukazují nejednotnost členských zemí Evropské unie v přístupu k výrobě elektřiny. Zatímco Německo od jaderných elektráren, zejména po havárii ve Fukušimě, definitivně odstupuje, ve Finsku chtějí tímto způsobem vyrábět elektrickou energii nejméně dalších šedesát let.
Německo vypíná jaderné elektrárny
Německo v souladu s dlouho plánovaným přechodem na obnovitelné zdroje energie uzavřelo své tři poslední jaderné elektrárny. Odstavení elektráren Emsland, Neckarwestheim II a Isar II krátce před půlnocí v noci ze 14. na 15. dubna již během dne oslavovali účastníci protijaderných kampaní před reaktory a na shromážděních v Berlíně a Mnichově. Uvnitř elektráren uspořádali zaměstnanci při této příležitosti podstatně ponuřejší obřady.
Desítky let trvající protijaderné protesty, které podnítily katastrofy v elektrárnách Three Mile Island, Černobyl a Fukušima, vyvíjely tlak na vlády, aby ukončily používání technologie, jež je podle kritiků nebezpečná a neudržitelná, informuje AP News.
Vzhledem k tomu, že ostatní průmyslově vyspělé země, jako jsou Spojené státy, Japonsko, Čína, Francie a Velká Británie počítají s tím, že jaderná energie nahradí fosilní paliva, která se negativně podílejí na klimatické změně, vyvolalo rozhodnutí Německa přestat využívat atomové elektrárny skepsi doma i v zahraničí.
Obhájci atomové energie tvrdí, že by jako první měla být v rámci celosvětového úsilí o omezení klimatických změn vyřazena fosilní paliva. Argumentují tím, že jaderná energie produkuje mnohem méně emisí skleníkových plynů a je bezpečná, pokud je správně řízena.
Německá vláda připustila, že v krátkodobém horizontu se země bude muset při uspokojování svých energetických potřeb spoléhat na více znečišťující uhlí a zemní plyn, a to i přesto, že podniká kroky k masivnímu zvýšení výroby elektřiny ze slunce a větru. Německo chce být do roku 2045 uhlíkově neutrální.
Finsko se vydalo opačným směrem
Prakticky přesně opačným směrem se vydalo Finsko, které po více než rok trvající zkušební fázi zahájilo pravidelný provoz nejvýkonnějšího evropského reaktoru Olkiluoto 3. Severská země tímto krokem výrazně zvýšila svou soběstačnost v dodávkách elektřiny. Jedná se o první nový reaktor v západní Evropě po více než 15 letech.
Reaktor o výkonu 1 600 megawattů byl připojen k finské národní energetické síti v březnu 2022. Provozovatel Teollisuuden Voima na Twitteru uvedl, že „Olkiluoto 3 je nyní připraven“ o dlouhých čtrnáct let později oproti původnímu plánu. Elektrárna pomůže Finsku dosáhnout cílů uhlíkové neutrality a zvýší energetickou bezpečnost v době, kdy evropské země omezily dodávky ropy, plynu a dalších komodit z Ruska.
„Výroba v elektrárně Olkiluoto 3 stabilizuje cenu elektřiny a hraje důležitou roli ve finské zelené transformaci,“ uvedl v prohlášení prezident a generální ředitel Teollisuuden Voima Jarmo Tanhua. Energetická firma dodala, že „objem výroby elektřiny největšího bloku jaderné elektrárny v Evropě je významným přírůstkem čisté domácí výroby“.
Výstavba elektrárny Olkiluoto 3 byla zahájena v roce 2005 a měla být dokončena o čtyři roky později. Projekt však provázela řada technologických problémů, které vedly k soudním sporům. Naposledy byl nový jaderný reaktor ve Finsku uveden do provozu před více než čtyřiceti lety.
Odborníci odhadli konečnou cenu Olkiluoto 3 na přibližně 11 miliard eur, což je téměř trojnásobek původně předpokládané částky. Finsko má nyní pět jaderných reaktorů ve dvou elektrárnách umístěných na pobřeží Baltského moře. Dohromady pokrývají více než 40 % národní poptávky po elektřině.