V únoru, kdy byla pandemie nového koronaviru ještě „daleko“, jsme informovali o tom, jak kvůli zavřeným továrnám klesly v Číně emise oxidů uhlíku a dusíku. Spolu s tím, jak se epicentra onemocnění přesunula do Evropy a Ameriky, vyvstává otázka, jak se COVID-19 podepíše na globálním klimatu.
Není pochyb o tom, že epidemie nemoci COVID-19 má řadu negativních vlivů na naše životy i činnosti. Na druhou stranu mnohé aktivity, které jsme až dosud vykonávali, měly dopady na životní prostředí. „Je tedy COVID-19 prospěšný pro životní prostředí?“ ptá se server Ars Technica.
Virus řádí a emise klesají
Zastavení továren v čínské provincii Chu-pej způsobilo pokles emisí oxidu dusičitého i oxidu uhličitého v ovzduší v regionu o 25 %. Největší vliv přitom mělo snížení objemu spáleného uhlí, které se v Číně stále v hojné míře používá k výrobě elektrické energie, ale i v mnoha průmyslových podnicích.
Znečištění se však po ukončení restrikcí vrátí na původní hodnoty a ve snaze dohnat odstávku může docházet k jejich překračování. V konečném důsledku tak po krátkém období bez továren může být situace ještě horší. Přesně to se stalo v Číně v roce 2009, kdy vláda reagovala na globální finanční krizi stimulačním balíčkem, který financoval rozsáhlé projekty.
Podobný vývoj lze nyní sledovat ve Spojených státech. Na jedné straně obyvatelé méně dojíždějí za prací, na straně druhé však vytápějí či chladí domy, ze kterých pracují. Další emise pak produkují různé kurýrní a rozvážkové služby, zajišťující doručování balíčků a jídel. Lze předpokládat, že až krize pomine, nebude otázka životního prostředí při snaze o obnovení ekonomiky nejvyšší prioritou.
Některé vládní orgány USA již nyní využívají faktu, že se pozornost médií a veřejnosti soustředí na dění kolem pandemie. Agentura pro ochranu životního prostředí tak například uvolnila některé environmentální normy spolu s požadavky na monitorování, což v zásadě dává továrnám možnost legálně a beztrestně více znečišťovat vzduch a vodu.
Každá mince má dvě strany
Pozitivní vliv na životní prostředí má také drastické omezení letecké dopravy. To v konečném důsledku vede ke snížení uhlíkových emisí produkovaných leteckými společnostmi. Jistě bude zajímavé sledovat, jak si s tím poradí 192 zemí, které se v roce 2016 zavázaly udržet emise z letadel právě na úrovni roku 2020.
Další otázkou je, nakolik se stávající omezení letecké dopravy promítne do chování cestujících. Samozřejmě na dovolené v exotických destinacích bude i nadále nutné létat, nicméně mnohé firmy si nyní na vlastní kůži zkoušejí, že mohou dobře fungovat pomocí telekonferencí a videohovorů. Pokud by u toho zůstaly i po skončení omezení, znamenalo by to nejen nižší náklady, ale také pokles emisí, jež souhrnně představují 2,5 % znečištění.
Další vliv nového koronaviru lze sledovat v segmentu energetiky. Protože mnohé továrny zastavují nebo omezují výrobu, dochází k poklesu poptávky po elektrické energii. V souvislosti s tím klesá spotřeba fosilních paliv, jejichž spalování bývá označováno za jednu z hlavních příčin globálního oteplování. Na druhé straně je ale nutné brát v úvahu, že klesá také poptávka po obnovitelné energii, získávané například z větru nebo slunce.
Dalším faktorem, který nemůžeme nechat stranou, je pokles ceny ropy a z ní vyráběných produktů, zejména paliv. Pokud by ceny pohonných hmot zůstaly nízké, lidé logicky nebudou mít důvod ani zájem hledat alternativy nebo kupovat úspornější automobily.
Příliš mnoho otazníků
Kromě přímých dopadů má na životní prostředí vliv také skutečnost, že zaměstnanci, jejichž práce to umožňuje, nyní častěji pracují z domova. Týká se to bohužel i pracovníků, zabývajících se životním prostředím, kteří místo práce v terénu sedí u počítačů. Kvůli tomu mohou vzniknout mezery v údajích o životním prostředí. Později vyvstane otázka financování, když po nějakou dobu nebudou vykazovat žádné výsledky.
Vraťme se tedy k otázce z nadpisu: bude mít pandemie nemoci COVID-19 pozitivní, nebo negativní vliv na životní prostředí? Poslední zpráva americké Správy energetických informací z 18. března – tedy před tím, než se epidemie rozjela – ještě žádné změny neukazuje. Dubnová by však měla obsahovat první odhad dopadů na emise a ceny ropy.
Každopádně na hodnocení je ještě dost času. Stejně, jako dnes neznáme konečný počet obětí, nemůžeme ani odhadovat výsledný dopad na klima. A stejně, jako účinek viru na lidské zdraví, bude i konečný dopad na klima do značné míry záviset na tom, jak se zachovají vlády.
Globální krize nás patrně donutí – sice poněkud krutým způsobem a proti naší vůli – znovu zvážit dopady některých našich zálib a činností. Může být ale příležitostí k přehodnocení celé řady věcí a možnému restartu společnosti.
Koronavirus online