Ačkoli vývoj bezpečné a účinné vakcíny obvykle trvá několik let, letošní pandemie onemocnění COVID-19 zcela změnila situaci v tomto segmentu. Dle deníku The New York Times vědci aktuálně testují 55 vakcín v rámci klinických studií na lidech a nejméně 87 dalších zkoušejí na zvířatech. Která očkovací látka je nejnadějnějším kandidátem? Představíme vám vakcíny, u kterých probíhá třetí fáze testování.
Testování vakcín probíhá ve třech fázích, přičemž v té poslední, realizované na širokém vzorku dobrovolníků, je aktuálně třináct produktů. Oficiální schválení zatím nedostala ani jedna vakcína, šest je jich předběžně schváleno s nějakým omezením – například pro nouzové použití na území nějakého státu.
Jak to začalo
17. listopadu 2019 byl v Číně oficiálně potvrzen případ nákazy novým koronavirem SARS-CoV-2. V té době se jednalo o lokální záležitost a epidemie z našeho pohledu probíhala „na druhém konci světa“. Čínská kancelář WHO byla o tom, že se ve Wu-chanu vyskytly případy lidí se zápalem plic neznámých příčin, informována až 31. prosince.
V průběhu ledna se nákaza začala šířit do dalších zemí a měsíc po Vánocích byli hlášeni první nemocní z Evropy – konkrétně z Francie. Vědci se začali zabývat dešifrováním genomu nového koronaviru, proti kterému nezabíraly (a dodnes nezabírají) prakticky žádné léky.
Za počátek první vlny onemocnění COVID-19 lze označit začátek března. Koncem června však v Evropě nastal zjevný pokles. V září následovala druhá vlna, která se svými dopady vyrovnala té první; v případě naší republiky pak byla mnohem zásadnější a silnější. V nejkritičtější fázi bylo diagnostikováno více než 15 tisíc nových nakažených denně, a to počet testů zdaleka nedosahoval ideálních hodnot.
Druhá vlna nyní mírně polevuje, byť je pochopitelnou otázkou, zda jsou příčinou tohoto jevu poměrně přísná opatření, nebo jiné faktory. Nápadně totiž klesl počet prováděných testů, jehož příčiny dosud nebyly uspokojivě vysvětleny. Podle oficiálních zdrojů souvisí s ústupem epidemie, ozývají se ale i názory, že skutečným důvodem je obava lidí, kteří by kvůli pozitivnímu výsledku museli do izolace.
Ve vzduchu nyní visí otázka, zda se dočkáme i třetí vlny, případně dalších vln. Odpověď bude záviset na celé řadě faktorů – například na tom, jak rychle budou rozvolněna opatření, zda a kdy bude k dispozici vakcína a kolik lidí se nechá naočkovat.
Jak probíhá testování vakcín
Hned v úvodu této kapitoly je nutné upozornit na jeden zásadní fakt: vakcína není lék proti COVIDu-19. Nedokáže tuto nemoc léčit, zmírnit její průběh, ani ji jinak ovlivnit. Úkolem vakcíny je zabránit potenciální infekci. Očkování má zajistit vybudování imunity proti specifické chorobě. Jednou ze zásadních otázek v tomto směru je, jak dlouho taková imunita vydrží.
Podívejme se nyní na to, jak vlastně vývoj vakcíny probíhá. Jako první je takzvané preklinické testování – v jeho rámci vědci nejprve testují novou vakcínu na buňkách. Následují testy na zvířatech – například na myších či opicích. Cílem této fáze je zjistit, zda látka vyvolává odpověď imunitního systému. V této etapě se nyní nachází 87 vakcín.
Následuje první fáze, jejímž hlavním cílem je zjištění bezpečnosti látky. Ta již probíhá na lidech, ovšem zpravidla na malém vzorku. Testuje se bezpečnost při různém dávkování s ohledem na stimulaci imunitního systému.
Druhá fáze už probíhá na větším vzorku, čítajícím řádově stovky dobrovolníků. Ti jsou rozděleni do několika skupin – zjišťuje se například, zda látka nepůsobí odlišně na děti, lidi v produktivním věku a starší jedince. Tyto studie dále testují bezpečnost a schopnost vakcíny stimulovat imunitní systém.
Do poslední – třetí fáze – bývají zapojeny tisíce až desetitisíce účastníků. Většinou probíhá tak, že se rozdělí do dvou skupin: jedné je podávána vakcína a druhé placebo. Vědci poté sledují, kolik pacientů se v té, které skupině nakazí. Až v této fázi lze určit, zda vakcína chrání před koronavirem. Dostatečně velké vzorky by také měly pomoci odhalit i relativně vzácné vedlejší účinky, které se nemusely projevit v předchozích fázích.
Schvalování vakcín
K tomu, aby mohl být léčivý přípravek podáván lidem, musí být schválen příslušnými regulačními orgány. V USA je to Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration), v EU Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a u nás v Česku Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Proces schvalování je poměrně zdlouhavý a časově náročný, což v době, kdy na COVID-19 po celém světě umírá zhruba deset tisíc lidí denně, není ideální. Nejen pro tyto situace existuje možnost vydat povolení k nouzovému použití.
Povolení k nouzovému použití má usnadnit dostupnost a možnost použití biologických látek, léků či zařízení potřebných během mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví. Svolení k použití neschválených léčivých přípravků nebo neschváleného použití schválených léčivých přípravků lze vydat v případě nouze k diagnostice, léčbě nebo prevenci závažných nebo život ohrožujících ohrožení nemocí nebo stavů, pokud neexistují adekvátní, schválené a dostupné alternativy.
V této fázi se aktuálně nacházejí jen ruská a několik čínských vakcín. Obě země schválily tyto látky bez ohledu na výsledky ze třetí fáze klinické studie. Odborníci v obou případech zdvihají varovný prst s tím, že příliš uspěchaný vývoj může mít dalekosáhlé negativní následky. Každopádně v dohledné době o schválení pro nouzové použití hodlá žádat hned několik farmaceutických firem.
Za ideální konečný stav lze považovat schválení pro běžné použití. V tomto případě regulační orgány v každé zemi přezkoumávají výsledky studií a na jejich základě rozhodují, zda vakcínu schválí nebo ne. I v případě, že nějaká vakcína dospěje do této fáze, budou odborníci nadále sledovat stav pacientů, kteří ji dostanou, aby se ujistili, že je bezpečná a účinná.
CanSino Biologics
Vakcína CanSino Biologics je založena na takzvaném virovém vektoru – molekule DNA, která slouží jako přenašeč genetické informace do buňky. Čínská společnost ji vyvíjí ve spolupráci s Biologickým ústavem při tamní Akademii vojenských lékařských věd.
Foto: CanSino Biologics
Vakcína, založená na adenoviru s názvem Ad5, vykázala v první fázi klinického testování, která probíhala v květnu, poměrně slibné výsledky. Druhá fáze prokázala, že vakcína vyvolává silnou imunitní odpověď. Čínská armáda se 25. června rozhodla k poněkud překvapivému kroku – látku schválila jako „zvláště potřebné léčivo“.
Zdroje neuvádějí, zda byli čínští vojáci očkováni povinně, nebo dobrovolně. Teprve v srpnu byla zahájena třetí fáze klinických testů, do kterých se vedle Číny zapojila celá řada zemí, včetně Saúdské Arábie, Pákistánu a Ruska.
Sputnik V
Za další vakcínou, schválenou k předběžnému použití, stojí ruský Ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji, spadající pod ministerstvo zdravotnictví. Jeho vědci vytvořili vakcínu založenou na dvou adenovirech. Předběžné výsledky oznámené v listopadu naznačují její vysokou účinnost.
Foto: sputnikvaccine.com
Vědci vyrobili vakcínu, původně pojmenovanou jako Gam-Covid-Vac, z adenovirů Ad5 a Ad26. Doufali, že se jejich kombinací vyhnou situaci, kdy by se imunitní systém mohl naučit rozpoznat vakcínu jako cizí objekt, který je třeba zničit.
Klinické studie byly zahájeny v červnu. 11. srpna následovalo poměrně velké překvapení, když ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že ruské regulační orgány schválily vakcínu, přejmenovanou na Sputnik V, ještě před spuštěním třetí testovací fáze.
Vakcinologové a další odborníci odsoudili tento krok jako riskantní. Rusko později oznámení stáhlo a uvedlo, že se nejednalo o schválení, nýbrž o „podmíněné osvědčení o registraci“, které bude záviset na pozitivních výsledcích třetí fáze studie.
Unáhlenost ukazuje i skutečnost, že odborníci zveřejnili výsledky kombinované první a druhé fáze testů, až tři týdny po Putinově oznámení. Testy na malém vzorku prokázaly, že Sputnik poskytuje protilátky proti koronaviru a má jen mírné vedlejší účinky.
Pokusy, původně plánované pouze pro dva tisíce dobrovolníků, byly postupně rozšířeny na 40 000 lidí. Kromě Ruska se zapojili také vědci z Běloruska, Spojených arabských emirátů a Venezuely. 17. října byla v Indii zahájena zkušební kombinovaná druhá a třetí fáze.
Předběžné výsledky třetí fáze klinického testování, publikované v listopadu, naznačují, že vakcína funguje. Na základě dvaceti případů onemocnění COVID-19 mezi účastníky studie odhadli ruští vědci účinnost vakcíny na 92 %. V následujících dnech pak byla na základě dalších případů stanovena účinnost až 95 %.
Sinopharm
Další očkovací látka staví na inaktivovaných nebo oslabených virech. Jednu z mnoha vakcín tohoto typu vyvinul Wu-chanský institut biologických produktů. Čínská státní farmaceutická firma Sinopharm ji následně podrobila klinickým testům.
Foto: Sinopharm
Výsledky kombinované první a druhé fáze testování ukázaly, že vakcína u dobrovolníků produkuje protilátky, nicméně někteří z nich zaznamenali horečky a další vedlejší účinky. V červenci byla spuštěna třetí fáze klinických testů ve Spojených arabských emirátech a následující měsíc v Maroku a Peru.
V létě dala čínská vláda souhlas s injekčním podáváním vakcíny vládním úředníkům, zdravotníkům a dalším vybraným skupinám. Do listopadu byl dle ředitele Sinopharmu touto vakcínou naočkován v Číně téměř milion lidí.
14. září vydaly Spojené arabské emiráty souhlas s nouzovým používáním vakcíny Sinopharm pro zdravotnické pracovníky a záhy ji dostali také vládní úředníci a další skupiny. Sinopharm však dosud nezveřejnil výsledky testování, které by prokázaly účinnost a bezpečnost vakcíny.
Sinovac Biotech
Soukromá čínská společnost Sinovac Biotech vyvinula vakcínu CoronaVac, založenou na inaktivovaných virech. V červnu oznámila, že výsledky první fáze klinické studie, provedené na 743 dobrovolnících, nezjistily žádné závažné nežádoucí účinky a očkovací látka vyvolala odpověď imunitního systému.
Foto: Sinovac
Sinovac zveřejnil podrobnosti v odborném lékařském časopise, nicméně výsledky vykazovaly poměrně nízkou produkci protilátek. Zásadní otázkou tak je, zda to stačí k ochraně lidí před COVIDem-19. To by měla prokázat třetí fáze klinických testů, jež běží od července v Brazílii, Indonésii a Turecku. Ačkoli dosud nebyly zveřejněny výsledky, 19. října brazilské úřady uvedly, že jde o nejbezpečnější z pěti testovaných vakcín.
Čínská vláda v červenci schválila tuto vakcínu pro nouzové použití. V říjnu úřady ve východočínském městě Jiaxing oznámily, že podávají CoronaVac lidem v rizikových profesích, včetně zdravotnických pracovníků a zaměstnanců ve veřejných službách.
Pfizer a BioNTech
Nadějně vypadají výsledky vakcíny vyvíjené newyorskou společností Pfizer a německou firmou BioNTech. Ty již 9. listopadu oznámily předběžných výsledky studie, jež naznačily, že jejich vakcína proti koronaviru má účinnost vyšší než 90 %.
Foto: BioNTech
Vraťme se ale do nedávné historie, kdy byla v květnu zahájena kombinovaná první a druhá fáze testování dvou verzí vakcíny. Výsledky ukázaly, že obě verze způsobily, že organismus dobrovolníků produkoval protilátky proti SARS-CoV-2, stejně jako imunitní buňky zvané T-lymfocyty, které reagují na virus.
Do třetí fáze pokračovali s verzí označovanou jako BNT162b2, jež vyvolává podstatně méně vedlejších účinků, jako jsou horečky a únava. Zapojeno bylo 30 000 dobrovolníků ze Spojených států a dalších zemí, včetně Argentiny, Brazílie a Německa. První výsledky ukázaly, že po podání první dávky se u dobrovolníků vyskytly většinou mírné až středně závažné nežádoucí účinky.
Následovalo rozšíření studie na 43 tisíc účastníků. V říjnu pak vědci dostali povolení pro testování vakcíny na dětech ve věku od 12 let. Začátek listopadu pak přinesl první předběžné výsledky, podle kterých je účinnost této látky 95 %, přičemž nemá žádné závažné vedlejší účinky.
20. listopadu předložil výrobce v USA žádost o povolení pro nouzové použití. Očekává se, že Úřad pro kontrolu potravin a léčiv bude schválení trvat několik týdnů. Za největší potenciální problém je v tomto případě považována logistika, neboť vakcína musí být skladována při teplotě -70 stupňů Celsia.
Moderna
Jedním z nadějných kandidátů je vakcína americké biotechnologické společnosti Moderna. Její vývoj financovala miliardou dolarů vláda Spojených států a vzniká ve spolupráci s Národním institutem pro zdraví (National Institute of Health).
Foto: Moderna
K produkci virových proteinů v těle využívá molekuly označované jako messenger RNA. Jde o takzvanou geneticky modifikovanou vakcínu, která dodává do buněk jeden nebo více vlastních genů koronaviru, aby vyvolala imunitní odpověď.
Po injekci vakcína vyvolává tvorbu takzvaných spike proteinů, které se poté uvolňují do těla a aktivují reakci imunitního systému. Pokusy na lidech začaly v březnu a díky slibným výsledkům mohl vývoj už v červenci postoupit do třetí fáze.
16. listopadu Moderna oznámila, že předběžná analýza studie ukázala, že její vakcína je účinná z 94,5 %. Konkrétně z 95 účastníků, kteří onemocněli COVIDem-19, dostávalo devadesát placebo a pouze pět bylo naočkováno touto látkou. Výsledky také naznačily, že vakcína Moderny chrání před těžkým průběhem onemocnění. Výrobce plánuje předložit žádost o povolení k nouzovému použití v příštích několika týdnech.
Johnson & Johnson
Před deseti lety vědci z Beth Israel Deaconess Medical Center v Bostonu vyvinuli metodu výroby vakcíny z viru zvaného Adenovirus 26 nebo zkráceně Ad26. Firma Johnson & Johnson na tomto principu vyvinula vakcíny proti ebole a dalším chorobám, nyní chce na stejném principu postavit vakcínu proti novému koronaviru.
Foto: Johnson & Johnson
V březnu vědci dostali od vlády Spojených států 456 milionů dolarů. První výsledky ukázaly účinnost očkovací látky na opicích. V červenci byla zahájena první fáze klinických testů a od září běží třetí fáze, do které je zapojeno 60 tisíc účastníků. Jedním ze zajímavých faktorů této vakcíny je nutnost podávat ji jen v jedné dávce.
V srpnu americká vláda souhlasila s tím, že v případě schválení vakcíny zaplatí miliardu dolarů za sto milionů dávek. Evropská unie dosáhla podobné dohody 8. října pro 200 milionů vakcín. Firma chce v příštím roce vyprodukovat nejméně miliardu dávek.
12. října byly klinické testy na jedenáct dnů pozastaveny z důvodu nutnosti vyšetření nežádoucí reakce u jednoho z dobrovolníků. I přes zpoždění Johnson & Johnson očekává dosažení výsledků do konce roku. 16. listopadu byla zahájena studie, jejímž cílem je zjistit účinky dvou dávek vakcíny namísto jediné.
AstraZeneca
Britsko-švédská společnost AstraZeneca a Oxfordská univerzita vyvíjí vakcínu na bázi šimpanzího adenoviru. Oxfordští vědci začali s testováním vakcíny, označované jako ChAdOx1, na opicích. Ukázalo se, že chrání zvířata před touto chorobou.
Foto: AstraZeneca
V kombinované první a druhé fázi zjistili, že vakcína produkuje protilátky proti koronaviru a nezaznamenali žádné závažné vedlejší účinky. Proto pokračovali druhou a třetí fází na dobrovolnících ve Velké Británii a Indii. AstraZeneca navíc zahájila klinické testy v Brazílii, Jižní Africe a Spojených státech.
6. září bylo testování pozastaveno z důvodu nutnosti vyšetřit úmrtí jednoho dobrovolníka, u kterého se vyvinula forma zánětu zvaná příčná myelitida (vzácný neurologický stav zánětu míchy). Vyšetřování ukázalo, že se jednalo o pacienta, kterému bylo podáváno placebo, takže testy mohly pokračovat dál.
19. listopadu vědci zveřejnili zjištění získaná ve Velké Británii. Zkoumali zejména to, jak lidé různého věku reagovali na vakcínu. Sestavili vzorky sestávající ze 160 lidí ve věku 18 až 55 let, 160 dobrovolníků ve věku 56 až 69 let a 240 osob starších 70 let.
V ani jedné věkové skupině nepozorovali žádné závažné vedlejší účinky. Povzbudivým faktem je, že starší dobrovolníci produkovali přibližně stejné množství protilátek proti koronaviru jako mladší účastníci. Nejnovější zpráva ze 23. listopadu ukazuje, že na základě studie prvních 131 případů COVID-19 má vakcína, v závislosti na dávce, účinnost až 90 %.
Předběžná analýza také ukázala, že vakcína nesnížila pouze celkový počet případů COVID-19 s příznaky. Rovněž se snížil počet asymptomatických případů. Toto zjištění může znamenat, že vakcína bude AstraZeneca užitečná i pro snižování přenosu viru z člověka na člověka.
Novavax
Marylandský Novavax jde na přípravu vakcíny jinou cestou – účinná látka obsahuje proteiny koronaviru, ale žádný genetický materiál. Na výzkumu se finančně podílí švýcarská Koalice pro inovace připravenosti na epidemii (Coalition for Epidemic Preparedness Innovations), která přispěla částkou 384 milionů dolarů. Další 1,6 miliardy investovala v červenci vláda USA.
Foto: Novavax
Vývoj vakcíny proti COVID-19 byl zahájen v květnu a po slibných výsledcích předběžných studií u opic a lidí byla v srpnu spuštěna druhá fáze na 2900 dobrovolnících. V září následovala třetí fáze, do které bylo zařazeno až 15 000 dobrovolníků z Velké Británie. Koncem listopadu by mělo být ve Spojených státech zahájeno testování v USA. Výsledky jsou očekávány na začátku roku 2021.
V září uzavřel Novavax dohodu s významným indickým výrobcem vakcín Serum Institute, který mu umožní vyrobit až 2 miliardy dávek ročně. Pokud vše proběhne dle předpokladů, očekává výrobce do prvního čtvrtletí roku 2021 dodání 100 milionů dávek pro použití ve Spojených státech.
Medicago
Dalším želízkem v ohni je kanadská firma Medicago. Výzkum v tomto případě spolufinancuje – na první pohled poněkud překvapivě – americký výrobce tabákových produktů Philip Morris. Vakcína v tomto případě staví na „viru podobných částicích“ (VLP) vyvinutých v rostlině Nicotiana benthamiana – divokému druhu příbuznému tabáku.
Foto: Medicago
Rostlinné buňky vytvářejí proteinové skořápky, které napodobují viry. Medicago zahájila v červenci první fázi klinických testů, při které použila VLP v kombinaci s adjuvanty – chemickými látkami posilujícími reakci imunitního systému na virové proteiny.
Výsledky ukázaly že vakcína produkuje u dobrovolníků slibné hladiny protilátek. 23. října firma oznámila uzavření dohody s kanadskou vládou o dodávce 76 milionů dávek. Kombinovaná druhá a třetí fáze klinických testů začala 12. listopadu.
Anhui Zhifei Longcom
Čínská firma Anhui Zhifei Longcom spojila při výrobě vakcíny síly s Čínskou akademií lékařských věd. Jejich kandidát je složen z části spike proteinu koronaviru kombinované s adjuvanty. V červenci byla zahájena druhá fáze klinických testů.
Foto: Chongqing Zhifei Biological Products
20. listopadu deník China Daily uvedl, že byla spuštěna třetí fáze testů této vakcíny, o které je aktuálně k dispozici jen minimum informací. V plánu je zapojení 29 tisíc čínských dobrovolníků a rozšíření zkoušek do Ekvádoru, Indonésie, Pákistánu a Uzbekistánu.
Bharat Biotech
Přehled kandidátů zakončíme indickou očkovací látkou, sázející na inaktivované viry. Vakcína, pojmenovaná Covaxin, vzniká ve spolupráci společnosti Bharat Biotech s Indickou radou pro lékařský výzkum a Národním virologickým institutem.
Foto: Bharat Biotech
Testy, provedené na opicích a křečcích, zjistily, že poskytuje ochranu proti infekci. V červnu bylo zahájeno její klinické testování. Ačkoli ještě nebyly publikovány výsledky kombinované první a druhé fáze testů ředitel Bharatu v rozhovoru pro deník India Today uvedl, že asi 85 až 90 % z tisíce dobrovolníků produkovalo protilátky proti koronaviru a nezaznamenalo žádné závažné nežádoucí účinky.
23. října společnost Bharat Biotech oznámila, že zahajuje třetí fázi klinických testů na velkém počtu dobrovolníků. Bharat očekává výsledky na začátku roku 2021 a předpokládá, že distribuce začne v červnu.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně